Krajčo oslavil 49. narozeniny. Vyučený elektrikář z Havířova dnes vlastní statek, byt v Dubaji a opravuje kostel

Richard Krajčo oslavil narozeniny a za rok to budou už významné kulatiny. Z havířovského učně se stal frontman jedné z nejúspěšnějších českých kapel, a dnes staví tři různé životy na třech různých místech.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Herec a frontman kapely Kryštof má na svém kontě bohatou kariéru. VIP život připomíná, že v polovině devadesátých let odcházel coby studen elektro oboru na Janáčkovu konzervatoř. Tehdy nikdo v jeho rodném Havířově netušil, kam ta cesta povede. Dnes má za sebou vyprodaný Strahov, roky na prknech Národního divadla a kapelu, která definovala zvuk české pop-rockové scény pro celou generaci. Jenže Krajčo v rozhovorech posledních let opakuje jednu větu: hudební sny si už splnil. Teď plní ty soukromé. A právě ty jsou možná zajímavější než cokoliv, co zaznělo z pódia.

Od učňáku ke Strahovu

Příběh začíná v Havířově, kde se Richard Krajčo narodil 1. června 1977. Vyučil se elektrikářem, krátce studoval na VŠB, ale muzika ho táhla silněji. Přestup na Janáčkovu konzervatoř byl zlomový, a založení kapely Kryštof v rodném městě už jen potvrdilo směr. Následovaly roky, kdy kapela hrála čtyři až pět koncertů týdně, budovala si fanouškovskou základnu od Slezska po Prahu a postupně se vyšplhala mezi českou špičku.

Paralelně se Krajčo věnoval i herectví. Divadlo, film, televize, a nakonec angažmá v Národním divadle. Vrcholem hudební kariéry se stal vyprodaný koncert na Strahově, moment, po kterém si podle vlastních slov řekl, že tenhle sen už je splněný. Ne že by přestal koncertovat. Ale těžiště se posunulo jinam.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Richard Krajčo (@richardkrajco)

Statek v Podkrkonoší jako kotva

Před více než dvaceti lety si Krajčo pořídil statek u Chotěvic nedaleko Trutnova. Podkrkonoší se stalo jeho hlavním domovem, místem, kde žije s rodinou, kde má blízko i svou maminku a mladšího bratra. Právě ve vesničce se narodil i nejambicióznější Krajčův soukromý projekt. Při procházkách kolem chátrajícího kostela svatého Petra a Pavla dostala jeho partnerka Karin Babinská nápad, který změnil tvář celé obce.

Kostel, který není muzeum

Rekonstrukce kostela v Chotěvicích běží od roku 2020. V roce 2022 Krajčo převedl budovu za symbolickou jednu korunu na Nadaci AnděLové. Klíčový detail: kostel zůstal vysvěcený. Konají se v něm bohoslužby, adventní akce, koncerty i běžné prohlídky. Nejde o soukromou galerii v sakrální kulise, je to dál živý duchovní prostor. Rozsah oprav je značný. Nové podlahy, lavice, elektřina, osvětlení, okna, pískovec, sakristie, průběžné restaurování křížové cesty.

A pak ta vrstva, která budí nejvíc emocí: pop-artová díla Josefa Rataje. Spiderman vedle barokního oltáře, Bart Simpson v lodi kostela, Batman a Mona Lisa v sousedství svatých. Reakce místních jsou podle reportáže iROZHLASu převážně pozitivní, starousedlice prý někdy pláčou štěstím, že je kostel znovu otevřený. Kritické hlasy existují, ale nezadusily projekt. Financování stojí na kombinaci vlastních zdrojů, transparentního účtu a modelu „adopce“ obrazů křížové cesty. První čtyři obrazy si podle Karin Babinské adoptovali Lucie Bílá, Olga Lounová, Jaromír Jágr a Leoš Mareš. Kostel je veřejně přístupný v letní sezoně, od května do září, v červenci a srpnu i v pátky.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dubaj jako třetí domov

Vedle Chotěvic a pracovní Prahy má Krajčova rodina ještě třetí zázemí: byt v Dubaji. Přesné okolnosti koupě ani cena nejsou veřejně známé, sám Krajčo mluví o Emirátech jako o místě, kde si rodina „prodlužuje léto“. Zimní pobyty tam tráví pravidelně, děti navštěvují mezinárodní školu a kombinují studium v zahraničí s českou výukou. Nejde o nomádství bez kotvy. Spíš o pečlivě organizovaný rodinný kalendář, kde se střídají koncertní sezony, školní rozvrhy a stavební etapy kostela.

Proč zrovna kostel

Motivace není jen estetická. Krajčo opakovaně říká, že je věřící od puberty. Chtěl z místa udělat prostor k zastavení, setkávání a návratu kostela do života obce. Karin Babinská v rozhovorech popisuje, jak ji zasáhl pohled na ruinu, kolem které denně chodili. Výsledek je projekt, který se vymyká běžným státním nebo církevním rekonstrukcím: soukromě tažená obnova přes nadaci, s vlastní uměleckou vizí, transparentním financováním a patrony jednotlivých děl. Dá se čekat, že právě kostel v Chotěvicích bude to, co z Krajčova odkazu přetrvá nejdéle. Hity zestárnou, divadelní role se zapomenou.