Kostková brání veřejnoprávní média: Přečetla Snyderův text a namířila ho proti Babišově vládě

Tereza Kostková se 22. června postavila před kamery ne jako moderátorka, ale jako protestující, s textem historika, který varuje před rozkladem institucí.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Neděle 22. června 2026, ráno. Obrazovky České televize na okamžik zčernaly, vysílání nabíralo minutová zpoždění, na webu běžel odpočet. Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu vstoupili do jednodenní výstražné stávky proti vládnímu plánu, který jim od příštího roku bere zhruba 1,4 miliardy korun a mění samotný princip jejich financování. Mezi tvářemi v černém oblečení, které se k protestu přihlásily osobní účastí, stála i Tereza Kostková. Herečka a moderátorka sáhla po textech amerického historika Timothyho Snydera a jeho varování před tím, jak se instituce rozpadají, nasměrovala proti kabinetu Andreje Babiše.

Co přesně vláda schválila

15. června 2026 vláda odsouhlasila návrh, který ruší zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Od roku 2027 mají být Česká televize i Český rozhlas financovány přímo ze státního rozpočtu, každý jako samostatná kapitola s mechanismem valorizace o inflaci. Čísla vypadají takto:

Médium	Letošní očekávaný výběr z poplatků	Vládní návrh pro 2027	Rozdíl
Česká televize	6,73 mld. Kč	5,74 mld. Kč	−0,99 mld. Kč
Český rozhlas	2,48 mld. Kč	2,07 mld. Kč	−0,41 mld. Kč

Celkem tedy minus 1,4 miliardy. Obě média si mají ponechat doplňkové příjmy (reklamu, sponzoring, granty, dobrovolné příspěvky) a nově pod jejich hospodařením získá kontrolu i Nejvyšší kontrolní úřad. Vládní politik Boris Šťastný z Motoristů veřejně ujišťoval, že svoboda médií bude zachována a že obě instituce mohou navrhnout změny, jimiž se kabinet bude zabývat. Jenže právě přechod od zákonem odděleného výběru poplatků k závislosti na každoročním hlasování o rozpočtu je bod, kolem kterého se celý protest točí.

Snyder, Čapek a jazyk protestu

Kostková při stávce četla z textů Timothyho Snydera, amerického historika z Yale specializovaného na dějiny střední a východní Evropy, Sovětského svazu a holokaustu. Jeho kniha Tyranie formuluje dvacet lekcí z dvacátého století, mezi nimi „Ochraňuj instituce“ a „Pamatuj na profesní etiku“. Snyder přitom pracuje s historickými zkušenostmi nacismu a dalších totalitních režimů nikoli jako s přímým přirovnáním, ale jako s varovným rámcem: instituce se nerozpadnou naráz, ale postupným oslabováním zevnitř.

Zdroj fotografie: Nextfoto

„Kdyby se právníci drželi normy, že poprava bez soudu je vyloučena, kdyby lékaři přijali pravidlo, že operace bez souhlasu pacienta je nepřípustná, kdyby podnikatelé odmítli otrockou práci a byrokrati by se nepropůjčili ke zpracování dokumentace vražedných skutků, bylo by pro nacistický režim mnohem obtížnější napáchat ony surovosti, jimiž se vepsal do dějin. Jednotlivé profese si mohou zformulovat vlastní zásady etického jednání, zaplňující mezeru, která zeje mezi osamělým jedincem a odtažitou vládou,“ přečetla Kostková do mikrofonu. Snyderův text dodal protestu mezinárodní rozměr a ostřejší hranu. Nejde o tvrzení, že Babišova vláda se rovná nacistickému režimu. Jde o něco subtilnějšího: o připomínku, že mechanismy, jimiž autoritářské režimy získávaly kontrolu nad informačním prostorem, začínaly u financí.

Rozsah stávky a kdo se přidal

Pod iniciativou Veřejnoprávně se podle Seznam Zpráv podepsalo 3 500 z přibližně 4 250 pracovníků obou institucí, z toho 2 300 z České televize. Vedle Kostkové byli vidět Daniel Stach, Josef Maršálek, Miroslav Hanuš nebo David Koller s kytarou. Vedení ČT stávku respektovalo a snažilo se zachovat kontinuitu vysílání, přesto diváci zaznamenali zpoždění pořadů, tmavé obrazovky s odpočtem a omezenější webový obsah.

Eskalace přitom nebyla náhlá. Už v týdnech před stávkou se zaměstnanci oblékali do černého, vyhlásili stávkovou pohotovost a veřejně upozorňovali na to, co vládní návrh znamená v praxi: podle odhadů zaznívajících v médiích by škrty mohly stát 450 až 700 pracovních míst a dopadnout na regionální vysílání, kulturní pořady i sportovní přenosy.

Co říká Evropa, a co je v sázce

Do sporu vstoupila i Evropská vysílací unie, která veřejně varovala, že český návrh neobsahuje dostatečně silné záruky dlouhodobé nezávislosti. Jakákoli změna financování má být podle EBU doprovázena právně závaznými pojistkami, a ty v aktuální podobě návrhu chybí.

Tady se debata přesouvá z roviny účetní do roviny systémové. Poplatky měly jednu zásadní vlastnost: byly zákonem oddělené od politického rozhodování o rozpočtu. Nový model sice počítá s valorizací o inflaci, ale samotnou výši příspěvku bude každý rok schvalovat Sněmovna. A právě to je bod, který Kostkovou, Stacha, tisíce podepsaných zaměstnanců i evropskou vysílací autoritu spojuje v jedné obavě: kdo drží peníze, drží páku.

Návrh ještě musí projít celým legislativním procesem. Stávka 22. června byla podle organizátorů „první krok“, s tím, že pokud vláda neustoupí, protesty mohou zostřit. Otázka už nezní, jestli se o financování veřejnoprávních médií povede boj. Otázka zní, kdo v tom boji bude mít poslední slovo.