Kluci dělají průšvihy denně, ale Slezáček je netrestá. S partnerkou se kvůli výchově roky neshodli

Herec a moderátor Bořek Slezáček v aktuálním rozhovoru vysvětluje, proč od synů nechce poslušnost ze strachu, ale přiznání a poučení. A proč to doma dlouho drhlo.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Výchova ratolestí je pro spoustu rodičů boj. VIPŽivot zaznamenal, že snadné to nemá ani moderátor Bořek Slezáček. „Průser denně,“ řekl o životě se dvěma dospívajícími syny a dodal, že mu to ale nevadí. V rozhovoru pro eXtra popsal svůj výchovný systém třemi slovy: přiznání, následky, poučení. Žádné automatické tresty, žádné zákazy pro zákazy. Sám se označuje za „extrémně liberálního rodiče“ a přiznává, že jeho partnerka Žaneta Suchánková to tak původně rozhodně vést nechtěla.

Táta cukr, máma bič

Rozdělení rolí v rodině Slezáček popisuje už roky. V rozhovoru pro iDNES to kdysi shrnul lapidárně: „Má výchova je cukr, máma je realistka, ta je bič.“ Suchánková zastávala přísnější linku, on dal klukům dlouhou šňůru. Výsledek? Roky tření, které podle jeho slov nikdy nevyústily v dramatický rozkol, ale v pomalé obrušování extrémů. Nově říká, že se neshody „postupem let samy vyřešily“. Důvod formuluje po svém: když je jeden rodič hodně liberální, druhý se v praxi musí přizpůsobit, „pokud nechce být za fúrii“. Třenice trvaly minimálně sedm let a skončily spíš kompromisem než kapitulací jeho drahé polovičky.

Seznam průšvihů synů Slezáček nerozvedl. Ale třeba v pořadu 7 pádů Honzy Dědka před lety sakkasticky zmínil „velké kázeňské úspěchy“ obou synů ve škole. Popsal také, že mladší Andrej rapuje, dělá graffiti a on se prý „těší, až bude zdrhát před policajty“. Loni zase pro iDNES znovu mluvil o „období zásadních kázeňských přestupků“ u obou kluků. Nejde tedy o senzační odhalení nevychovaných dětí. Jde o živé, hranice zkoušející teenagery a otce, který na to reaguje jinak, než by čekala většina rodičů.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Bořek Slezáček (@borekslezacek)

Přiznání místo trestu, jak to funguje

Slezáčkův mechanismus stojí na třech krocích:

• Nechat dítě přijít s pravdou. Žádný výslech, žádné chytání za slovo. Cílem je, aby syn sám řekl, co se stalo.
• Řešit konkrétní následky. Ne abstraktní „jsi potrestaný“, ale pojmenování toho, co průšvih způsobil a co je třeba napravit.
• Hledat poučení. Co si z toho vezmeš příště? Tahle otázka nahrazuje klasický zákaz.

Sám to opírá o přesvědčení, že zákazy „nevedou nikam“. Dál to nerozvádí, ale nabízí se, že čerpá z vlastní bouřlivé minulosti. Muž, který sám ironicky říkal, že největší kariéru udělal jako konzument alkoholu a přestal pít až po narození prvního syna, zjevně věří víc ve vnitřní změnu než ve vnější nátlak.

Otec, který ví, že nemá dost času

Jedna věc ve Slezáčkových výrocích zaráží svou upřímností. Přiznává, že děti „vlastně dost zanedbává“, protože na ně nemá dost času, mezi muzikály, moderováním a dalšími projekty. Aktuálně zkouší roli Caesara v obnovené Kleopatře v Divadle Broadway s premiérou v únoru 2027. Nedostatek času podle něj kompenzuje materiálně a za nejlepší chvíle označuje společné rodinné výlety. Tohle dilema není nové.

Už loni říkal, že má málo času, proto je hodně shovívavý, a že s dětmi tráví méně času, ale intenzivně. Liberální výchova u něj možná není jen filozofická volba, je to i pragmatická odpověď na realitu rodiče, který doma tráví méně hodin, než by chtěl. Nikolaj a Andrej mezitím rostou do věku, kdy se výsledky jakéhokoli výchovného přístupu začnou ukazovat samy. Jejich otec vsadil na důvěru. Jestli vyhrál, nerozhodne žádný rozhovor, rozhodnou oni.