Když navařila knedlíčky, jazyková bariéra zmizela. Mirai se dojemně rozloučil s babičkou, která ho vychovala

Zpěvák Mirai Navrátil na Instagramu zveřejnil smutnou zprávu. Musel se navždy rozloučit se svou českou babičkou. Sedm týdnů po narození syna.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Frontman kapely Mirai začal svůj dojemný příspěvek jednoduše: „Odešla nám naše babička.“ Pak přišel sled vzpomínek tak konkrétních, že v nich člověk pozná vlastní dětství: ovocné knedlíčky, pohádky bez jasného konce, malinový sirup zavařovaný na léto, peníze tiše strčené do kapsy. Navrátil, který se narodil v Japonsku českému otci a japonské matce a do tří let tam žil, se vrátil k momentu, kdy jako tříletý kluk přiletěl do Frýdku-Místku a na babičku mluvil japonsky. Ona odpovídala česky. Nerozuměli si. A přesto si rozuměli dokonale.

Knedlíčky jako první společná řeč

Jazyková bariéra mezi malým Miraiem a babičkou nebyla metafora. Byla doslovná. V rozhovoru pro Český rozhlas Radio Wave zpěvák vzpomínal, jak nechápal, proč mu babička nerozumí, když na ni mluví japonsky, vždyť doma s maminkou to fungovalo. Řešení přišlo z kuchyně. Když babička navařila ovocné knedlíčky, slova nebyla potřeba. Talíř na stole řekl víc než věta v kterémkoli jazyce. Teď tuhle vzpomínku Navrátil vytáhl jako jednu z prvních. Ne náhodou. Knedlíčky jsou pro něj zkratka k okamžiku, kdy péče předběhla gramatiku. Kdy blízkost nepotřebovala překlad.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Mirai Navrátil (@mirainavratil)

Trenér zničené Francie Deschamps se po vyřazení pustil do rozhodčího

SportyŽivě.cz

10 h

Od pohádek po maturitu

Babičky bývají v životopisech celebrit epizodní postavy, zmínka o prázdninách, věta o koláčích. U Navrátila je to jinak. Jeho vzpomínky pokrývají celé dospívání. Nekonečné pohádky před spaním, které neměly jasný konec, protože babička je vyprávěla po svém. Malinový sirup, jehož vůně se mu tak vryla do paměti, že se letos v červnu propsala i do singlu Malinovej sirup. A pak překvapivě i maturita, Mirai v příspěvku popisuje, že u babičky panoval „božský klid na učení“, místo, kde se dalo soustředit.

Veřejné zdroje nepotvrzují, že by babička Miraie vychovala místo rodičů. Rodina se z Japonska stěhovala společně, otec podle staršího rozhovoru pro Novinky „ukecal“ maminku k návratu, protože mu chybělo Česko. Babička ale byla tou, která po příletu hlídala, vařila, vyprávěla a zůstala oporou i ve chvíli, kdy se vnuk učil na zkoušky. Pro Miraie i jeho dva mladší bratry.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Sedm týdnů mezi radostí a ztrátou

Časování dodává celému rozloučení další vrstvu. 26. května Navrátil na Instagramu oznámil narození syna Jonatána, radostně, přítomně, s detaily o komplikacích při porodu i přímým oslovením novorozence. O necelých sedm týdnů později psal na stejnou platformu text úplně jiného tónu. Zpětný, kolážovitý, plný paměťových detailů a tiché vděčnosti. V závěru rozloučení Mirai napsal, že by jednou chtěl být stejně dobrým dědou.

„Přesluhovala“, a díky tomu stihla víc

Jedním z nejsilnějších motivů příspěvku je citace babiččiny vlastní věty o tom, že na světě „roky přesluhovala a neměla tu už co dělat“. Mirai ji ale neobrací do smutku. Naopak, právě ty roky „navíc“ jí podle něj umožnily zažít víc času s vnuky i pravnuky. Sebeironická poznámka staré ženy se v jeho podání mění ve vděčnost za každý společný den.

Pod příspěvkem se podle TN.cz objevily stovky kondolencí. Dagmar Havlová, Anna K., Paulie Garand, Adam Ďurica, TMBK. Jedna fanynka napsala, že babičku viděla na koncertě v Havířově. I to je obraz, babička, která přišla poslouchat vnukovu kapelu. Mirai rozloučení zakončil slovy, že to byla „supr babička“. Bez patosu, bez velkých slov. Přesně tak, jak voní knedlíčky z kuchyně, kde se nemusí nic vysvětlovat.