Zelenková si vzala černou na podporu ČT. Pod příspěvkem na Instagramu jí lidé vyčítali věk, vzhled i právo na názor
Zpěvačka Jitka Zelenková zveřejnila na Instagramu fotografii v černém oblečení a vyjádřila podporu České televizi. Místo debaty přišla vlna osobních útoků.
Obsah článku
Černá nebyla módní volba. Byla to vědomá citace protestního symbolu, který v červnu 2026 převzali zaměstnanci ČT a ČRo, takzvané „černé obrazovky“ proti vládnímu návrhu na zrušení koncesionářských poplatků a přesun financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet. Zelenková k fotografii podle Blesku napsala, že z vlastní zkušenosti zná práci „mnoha skvělých profesionálů“ v televizi i rozhlase, že si jí váží a že důvěra diváků a posluchačů je křehká. Věcný, klidný post. Reakce pod ním byly všechno, jen ne klidné.
Co se strhlo pod příspěvkem
Komentáře se od tématu veřejnoprávních médií odpoutaly během hodin. Místo argumentů o financování přišly narážky na věk zpěvačky, spekulace o senilitě, vulgarity a výhrůžky, že lidé přestanou chodit na její koncerty. „Bože, vám taky hráblo?“ zněl jeden z mírněji formulovaných příspěvků. Další zpochybňovaly samotné právo Zelenkové se k tématu vyjadřovat, prý se jen zviditelňuje, prý jí do toho nic není.
Zelenková reagovala dalším příspěvkem, v němž se ptala, kdy se z urážek stal způsob nesouhlasu. Ukázala výběr komentářů a přiznala, že ji překvapilo, že část útoků přichází od žen v jejím věku. Pod jejím postem se postupně ozvali Jan Musil, Tonya Graves, Jitka Sedláčková nebo Martina Formanová, tentokrát na její obranu.
Nebyla sama, a nebyla první
Zelenková nevystoupila do prázdna. Časová osa je jasná: 15. června 2026 vláda schválila návrh na změnu financování ČT a ČRo, o šest dní později prošel Prahou pochod na podporu veřejnoprávních médií. Na pódiu před budovou televize stáli Miloň Čepelka, Leona Machálková, Dagmar Pecková, David Koller i Jan Rosák. Mluvčí ČT Daniel Stach vysvětlil symboliku černé barvy jako odkaz na „černé obrazovky“, které by veřejnoprávní média vysílat nechtěla, ale mohla by být nucena, pokud přijdou o nezávislé financování, jak popsal Seznam Zprávy.
Ani historicky nejde o premiéru. Už v roce 2018 vznikla umělecká výzva „Pět vět na obranu České televize“. Zelenková sama s veřejnoprávními médii spolupracuje přes čtyři dekády, od pořadu Chvíle pro písničku v roce 1981 přes vlastní televizní večer Mít svůj kout v roce 1997 až po studiové koncerty pro Český rozhlas. Její vazba na ČT a ČRo není deklarativní. Je profesní.
Vzorec, který se opakuje
Podobnou zkušenost v téže vlně popsali Hana Gregorová, Patrik Hartl i Tatiana Drexler, která uvedla, že po podpoře veřejnoprávních médií to „dopadlo úplně stejně“. Bez tvrdých dat nelze říct, že Zelenková čelila prokazatelně silnějšímu hejtu. Ale kvalitativně se vzorec shoduje: komentáře nemíří na argument, míří na identitu mluvčího.
Výzkumy, o které jsme se v Redakci VIPŽivot zajímali, tento mechanismus popisují přesně. Akademická studie publikovaná v Crime Science ukazuje, že ženy ve veřejném prostoru čelí více sexistickým a delegitimizujícím útokům než muži, včetně narážek na vzhled a zpochybňování toho, zda do veřejné debaty vůbec „patří“. Podle UNESCO 45 procent dotázaných novinářek přiznalo autocenzuru na sociálních sítích kvůli online násilí. OSCE mluví o utlumení hlasu žen v politických, sociálních i kulturních aktivitách.
Kdo smí mít názor
V celé kauze kolem Zelenkové je nejpříznačnější jeden detail: nikdo z útočníků nevyvrátil její tvrzení o kvalitě práce lidí v ČT a ČRo. Nikdo neargumentoval čísly o rozpočtu, efektivitě ani sledovanosti. Debata se přesunula jinam, k otázce, proč by sedmdesátiletá zpěvačka vůbec měla otevírat ústa. Podle nás právě tohle je jádro problému. Nejde o spor, kdo má pravdu ohledně financování televize. Jde o pokus přesvědčit veřejně známé lidi, že za vyjádření názoru zaplatí osobní cenu, a že je lepší mlčet.
Zelenková nemlčela. A soudě podle reakcí dalších umělců, kteří se přidali, zatím funguje opačný efekt: čím víc útoků, tím víc černé.
VIPživot.cz
Právě teď
VIPživot.cz
Právě teď


