Jaroslav Sypal spojil vlastní penzi s tím, že dál pracuje. Veřejné programy, školní profil i jeho slova o Žižkově ukazují, kde je jeho jméno vidět v roce 2026.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Stačí úsečný tón, nakrčené obočí a milovníkům českých komedií se okamžitě vybaví legendární policejní poručík René Hrubec. Jeho představitel, osmašedesátiletý herec Jaroslav Sypal, spojil svou profesní dráhu s desítkami rolí před kamerou i za dabingovým mikrofonem. Přesto se v poslední době dostal do povědomí veřejnosti také kvůli své otevřenosti ohledně financí a poněkud netradičnímu bydlení.

Před časem pro portál CNN Prima NEWS upřímně přiznal, jaká je jeho realita po odchodu do penze. „Můj důchod nedosahuje ani devatenácti tisíc, ale nestěžuju si, protože jsem stále činorodý a vydělávám si jinde,“ řekl bez hořkosti herec, jehož vyměřená penze se tak pohybuje pod celostátním průměrem.

Žižkovská nadsázka a hřbitovní historie

Vedle finančních témat Jaroslav Sypal zaujal i humorem ohledně svého dlouholetého domova na pražském Žižkově, kde žije už přes čtyři dekády. V rozhovoru pro Český rozhlas s nadsázkou sobě vlastní prohlásil: „Bydlím sice na hřbitově, ale jinak jsem na Žižkově šťastnej jak blecha.“

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jeho slova přitom mají reálný historický základ. Žižkovské ulice v okolí Mahlerových sadů a televizní věže totiž z velké části leží na pozemcích někdejšího starého židovského hřbitova ze 17. století. Právě specifický žižkovský genius loci a nadhled jsou pro herce typické.

Místo odpočinku výuka a divadlo

Pasivní odpočinek však v plánu nemá. Sypal už od roku 2012 působí jako profesor herectví na Mezinárodní konzervatoři Praha, kde své letité zkušenosti předává mladé generaci muzikálových a divadelních nadějí. Vedle pedagogické činnosti navíc stále aktivně zájezdově koncertuje a hraje v divadelních komediích po celé republice.

Z pohledu redakce VIPŽivot tak příběh Jaroslava Sypala přináší důležitou reflexi herního stárnutí. Ukazuje, že odchod do penze nemusí pro výrazné komediální talenty znamenat ústup do ústraní – kombinace pedagogické práce, divadelního nasazení a schopnosti nebrat se příliš vážně je totiž tím nejlepším receptem, jak si udržen profesní i osobní elán bez ohledu na výši státního důchodu.