Jděte do toho, řekl Prágr mužům, kteří váhají. Rok po transplantaci vlasů ukázal svou bujnou kštici

Martin Prágr zveřejnil třináct snímků dokumentujících měsíc po měsíci, jak mu po transplantaci vlasů rostla nová kštice. A přidal výzvu, která rezonuje.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Tanečník známý ze StarDance si nechal transplantovat vlasy na konci května 2025 na istanbulské klinice. Rok poté na Instagramu rozbalil kompletní fotodeník, od holé, čerstvě ošetřené hlavy přes přechodné fáze, kdy si okolí myslelo, že je prostě jen ostříhaný, až po hustou přední linii, se kterou dnes chodí pravidelně k holiči. „Je to masakr. Kdo nad tím přemýšlí, jděte do toho,“ napsal k půlročnímu srovnání. Po roce tón nezměnil, jen přidal důkaz.

Od koutů ke kadeřníkovi

Prágr své řídnoucí kouty řešil dlouho. V taneční profesi, kde kamera zabírá obličej z každého úhlu, je vlasová linie víc než kosmetický detail. Sám přiznal, že nad zákrokem přemýšlel celý rok, ověřoval varianty a váhal. Spouštěčem nakonec byla poněkud absurdní situace na Bali: po vtípcích na téma vlasů přišly nabídky spolupráce a rozhodnutí padlo.

Výsledek po dvanácti měsících mluví hlavně v jedné konkrétní oblasti: čelní partie a kouty. Před zákrokem nosil delší sčesané vlasy, které maskovaly úbytek. Dnes má výrazně plnější rámec obličeje a (jak sám s nadsázkou poznamenal) skoro zapomněl, k čemu slouží hřeben. Nejde o proměnu identity, spíš o návrat k tomu, jak vypadal o pár let dřív.

Co bolelo a co překvapilo

Prágr neskrývá, že měl předem obavy. Cizí země, hygiena, bolest. Zpětně říká, že byly zbytečné; samotný výkon popsal jako prakticky bezbolestný. Horší bylo to, co přišlo po něm. Asi čtrnáct dní špatně spal, pooperační režim ho omezoval a komfort nebyl ideální. Za tři dny byl sice zpátky doma, ale normálně se cítil až po dvou týdnech.

Medicínský rámec jeho zkušenost potvrzuje. Podle NHS je potřeba počítat s jedním až dvěma týdny volna, šetrné mytí bývá možné od šestého dne. Transplantované vlasy navíc během prvních tří týdnů obvykle vypadnou; nový růst se čeká od třetího až čtvrtého měsíce a finální výsledek dává smysl hodnotit nejdříve po devíti až dvanácti měsících, někdy až po osmnácti. Prágrův roční deník tedy zachycuje přesně tu dobu, kdy se efekt usazuje.

Proč o tom mluví nahlas

„Pokud ženy chodí na prsa, proč by se muži měli stydět za transplantaci vlasů?“ Tahle věta z rozhovoru pro eXtra.cz shrnuje Prágrův postoj. Chce být, jak sám říká, průkopníkem pro muže kolem třicítky, kteří problém řeší potichu.

Důležitý kontext ale je, že se z osobní zpovědi stala i profesní spolupráce. Prágr figuruje jako ambasador společnosti Folikuli, která zprostředkovává transplantace v Turecku. Jeho veřejné sdílení má tedy vedle osobní roviny i zjevnou promo dimenzi. To neznehodnocuje výsledek na jeho hlavě, ale je dobré vědět, že nadšení doprovází i obchodní vztah.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Martin Prágr (@martinpragr)

Co by měl vědět každý, kdo zvažuje totéž

Prágrův případ je pozitivní, ne univerzální. Obecná rizika transplantace vlasů zahrnují krvácení, infekci, jizvení, neuchycení štěpů i pokračující řídnutí okolních netransplantovaných vlasů. Americká akademie dermatologie navíc upozorňuje, že po zákroku může být potřeba pokračovat v medikamentózní léčbě, aby se zpomalil další úbytek.

A pak je tu cena. Prágr přesnou částku nezveřejnil. Orientační rámec ale existuje:

• Balíčky Folikuli (Istanbul): 89 000 – 169 000 Kč včetně dopravy a ubytování
• Transplantace v Česku: běžně 100 000 – 200 000 Kč

Plešatost přitom podle odhadů českých lékařů postihuje zhruba polovinu mužů. Zájem o transplantace v posledních letech výrazně roste; tržně už jde o běžnější zákrok, společensky ale pořád citlivé téma. Právě proto Prágrův otevřený přístup rezonuje.

Rok ve třinácti snímcích

Síla Prágrova příspěvku neleží v jedné fotce „před a po“. Leží v tom mezičase, v měsících, kdy to nevypadalo nijak slavně, kdy vlasy vypadávaly a růst teprve začínal. Ukázal proces, ne jen výsledek. A jeho zatím poslední „komplikace“? Musí se starat o husté vlasy, na které nebyl zvyklý.

Pro muže, kteří váhají, je to asi nejpřesvědčivější argument: ne dokonalý výsledek, ale důvěryhodná cesta k němu.