Jaromír Hanzlík: Brodský a Brzobohatý ho v šatně doháněli k šílenství, o dům se soudil s cizími lidmi

Osmnáctiletý gymnazista dostal angažmá mezi největší herecké hvězdy Vinohrad. Sláva přišla okamžitě, klid nikdy.

Zdroj fotografie: Nextfoto

14. června 1966 stál Jaromír Hanzlík poprvé na jevišti Divadla na Vinohradech. Vedle Miloše Kopeckého a Vlastimila Brodského. Bylo mu osmnáct, odmítl DAMU, protože nabídka angažmá přišla dřív než přijímačky. Během pár let se z něj stal idol publika, tvář desítek filmů a jeden z nejobsazovanějších českých herců. Jenže za fasádou raketové kariéry se hromadily střety: v šatně, v rodině, u soudu. Příběh muže, kterému talent otevřel všechny dveře, ale nezjednodušil jediný vztah.

Benjamínek mezi autoritami

Na Vinohradech sdílel šatnu s Brodským a Radoslavem Brzobohatým. Oba už byli hotové autority souboru, on čerstvý maturant. Podle později citované Hanzlíkovy vzpomínky na něj „koukali jako na malýho klučinu“ a „utírali“ ho za drzost. Přesné repliky se v primárních zdrojích nedochovaly, ale kontext je zřejmý: generační propast, hierarchie a mladík, který sám později přiznával, že mu brzká sláva „zamávala“ a byl nafoukaný. Sám přitom říká, že ho soubor přijal „bezvadně“, jenže bezvadné přijetí a každodenní soužití v jedné šatně jsou dvě různé věci. Brodský a Brzobohatý nebyli šikanátoři; spíš disciplinující starší garda, která sebevědomého benjamínka nenechala v klidu.

Dům na Tržišti a restituční vlna

Méně známá kapitola Hanzlíkova života se odehrála daleko od jeviště, na malostranském Tržišti v Praze. Jednu šestnáctinu tamního domu vlastnil už dříve, zbytek v roce 1975 odkoupil od bytového podniku pro Prahu 1. Nemovitost totiž po emigraci původních majitelek v roce 1971 připadla státu. Z tehdejšího právního hlediska šlo o koupi od státu jako evidovaného vlastníka. Z dnešního pohledu majetkově i morálně citlivý případ.

Po revoluci se o 15/16 domu přihlásily Alena Sobková a Eva Baccariová, původní majitelky žijící ve Francii. Právní rámec jim otevřel zákon č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích. A když Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 3/94 v roce 1994 zrušil podmínku trvalého pobytu pro restituenty, lhůty se znovu otevřely i pro emigranty. Spor se rozběhl naplno. V roce 1996 Obvodní soud pro Prahu 1 potvrdil Hanzlíka jako jediného vlastníka. Dům uhájil, ale roky soudních tahanic zanechaly stopy.

Zlomená duše a odchod z Vinohrad

Na počátku 90. let požádal vedení divadla o roční pauzu. Potřeboval jednu sezonu nezkoušet, znovu najít radost z hraní. S tehdejší ředitelkou Jiřinou Jiráskovou se nedohodl, napsal výpověď. Původně dočasný odchod se protáhl natrvalo. Redakce VIPŽivot připomíná, že po třiceti letech na Vinohradech odešel v roce 1993 a na divadelní jeviště se už nevrátil.

Zdroj fotografie: Česká televize

Režisér Viktor Polesný, který o něm natočil dokument Léta s Jaromírem Hanzlíkem, to zpětně interpretuje jako vyčerpání, ne jako herecký úpadek. Hanzlík sám mluvil o „zlomené duši“. Podle oficiálního profilu MFF Karlovy Vary, kde v roce 2018 převzal ocenění, od počátku 90. let role přijímá jen zřídka a pečlivě je vybírá. Nezmizel náhle, stáhl se vědomě.

Soukromí plné trhlin

Rozpad prvního manželství, dvanáctiletý vztah s Janou Brejchovou, desetiletý rozkol se synem Davidem. Žádná jednotlivá aféra, ale souběh linií, které dohromady kreslí obraz uzavřeného, náročného muže. Když Česká televize v roce 2015 natáčela Tajemství rodu, David Hanzlík se stal klíčovým partnerem otcova rodového pátrání. Veřejně doložené je usmíření a obnovená spolupráce; intimní bilanci obou stran zdroje nenabízejí.

V rozhovoru z roku 2023 Hanzlík s nadsázkou říkal, že se každé ráno „probudí a jde do důchodu“. Aktuálně netočil, ale připouštěl, že se něco chystá. Dnes je mu 78 let a veřejné zdroje ho spojují s Benešovskem.

Mimořádný talent, rychlá sláva a povaha, která v blízkých vztazích uměla být tvrdá. Hanzlíkův příběh není o jednom konfliktu, je o člověku, který celý život balancoval mezi obdivem publika a třenicemi za zavřenými dveřmi.