Klempíř je natolik hloupý, že se nechal zatáhnout do vlády, řekl Jan Hřebejk. Skupinu J.A.R. už nemůže ani slyšet

Režisér při křtu vlastní knihy rozhovorů nešetřil ministra kultury. Klempířovo angažmá mu podle jeho slov znechutilo i kapelu, na jejíž koncerty dřív rád chodil.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Ve středu 28. května 2026, v pět ráno, vychází na webu eXtra.cz rozhovor s Janem Hřebejkem u příležitosti křtu knihy „U mě dobrý“, kterou s ním vedla Veronika Bednářová. Řeč se stočí na Otu Klempíře a Hřebejk nebrzdí: „Podle mě je natolik hloupý, že se do toho nechal zatáhnout.“ Tím „tím“ myslí ministerské křeslo v Babišově vládě. A dodává, že mu Klempířovo ministrování „zprotivilo i tu kapelu“, přestože Romana Holého i Dana Bártu má rád. Věta, která by jindy zněla jako celebritní přestřelka, v květnu 2026 rezonuje jinak. Protože za ní stojí půl roku sporů, škrtů a petice s téměř čtyřmi tisíci podpisy.

Od koncertů k ministerstvu: jak se z fanouška stal kritik

Hřebejk sám přiznává, že na koncerty J.A.R. „s oblibou chodil“. Zlom přišel ve dvou vlnách. První v srpnu 2025, kdy Klempíř oznámil kandidaturu za Motoristy, spolupráci, která podle jeho vlastních slov začala „náhodným setkáním s Petrem Macinkou“ a dozrála na dovolené na Mallorce. Kapela reagovala okamžitě: politika se podle ní „absolutně nejde dohromady“ se světem hudby a Klempíř z J.A.R. odešel. Dan Bárta později pro Seznam Zprávy upřesnil, že členy kapely naštval hlavně fakt, že je Klempíř postavil před hotovou věc. „Kdyby to přátelství bylo mělké, nevzniklo by kolem toho takové dusno,“ řekl.

Druhá vlna přišla 15. prosince 2025, kdy Klempíř oficiálně převzal úřad ministra kultury. Deklaroval, že chce zlepšit podmínky lidí pracujících v kultuře. Hřebejk v tom vidí naivitu a jako srovnávací měřítko staví Pavla Dostála, ministra kultury v letech 1998–2005. Argument je prostý: pokud ani politicky zavedený a viditelný Dostál „vlastně ničeho nedocílil“, pak Klempířova víra v sílu resortu působí jako nepochopení toho, jak málo manévrovacího prostoru ministerstvo kultury reálně má.

Schůzka, která změnila symboliku

Pro Hřebejka existuje ještě jeden konkrétní moment, který mu J.A.R. definitivně znechutil: Klempířovo setkání s Martinou Šimkovičovou 30. ledna 2026. Podle oficiálního dokumentu ministerstva zveřejněného na základě zákona o svobodném přístupu k informacím bylo hlavním tématem schůzky kulturní spolupráce; média figurovala jen jako součást „širší výměny informací“. Blesk ale přinesl informaci, že Šimkovičová české straně nabídla zkušenost se zrušením koncesionářských poplatků a sloučením televize s rozhlasem.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Proč je to podstatné? Šimkovičová je na Slovensku spojována s tvrdým tlakem na veřejnoprávní média: v březnu 2024 proti jejím plánům protestovaly tisíce lidí, v srpnu téhož roku přišly čistky ve vedení Slovenského národního divadla i Slovenské národní galerie. A v Česku se právě v roce 2026 projednává návrh zákona o médiích veřejné služby, který ruší rozhlasové a televizní poplatky a nahrazuje je příspěvkem ze státního rozpočtu. Hřebejkova zmínka o Šimkovičové tak není jen osobní výpad, míří na konkrétní legislativní posun, který část kulturní obce vnímá jako ohrožení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Ministr pod palbou: petice, protesty, čísla

Hřebejk rozhodně není osamělý hlas. Časová osa odporu proti Klempířovi na ministerstvu, kterou jsme se v Redakci VIPŽivot rozhodli připomenout, je hustá:

• Únor 2026 – bývalý ministr kultury Daniel Herman veřejně komentuje, že Klempíř je „pod palbou umělců“, a čte to jako problém komunikace a důvěry.
• Březen 2026 – Jan Rosák ministra ostře kritizuje; organizátoři svolávají demonstraci „Stojíme za kulturou“; petice za Klempířovo odvolání sbírá k 27. březnu téměř 4 000 podpisů.
• Duben 2026 – kulturní organizace po sérii jednání s ministrem vydávají společné prohlášení. Výtky jsou konkrétní: zásadní škrty, opožděná komunikace, ohrožení nezávislosti grantových mechanismů, úvahy o vylučování některých témat ze státní podpory. Seznam Zprávy navíc popisují váznoucí komunikaci a rušené schůzky, které překvapují i koaliční partnery z ANO.

A pak jsou tu peníze. Na podzim 2025 ministerstvo komunikovalo rozpočet 18,8 miliardy korun. Schválený státní rozpočet pro kapitolu 334 nakonec činí 17,603 miliardy. Rozdíl téměř 1,2 miliardy korun není jen účetní položka, pro neziskové kulturní organizace závislé na grantech je to existenční problém.

Kapela bez Klempíře, Klempíř bez kapely

J.A.R. pokračuje bez svého bývalého člena. Tvrdá data o tom, zda politický rozchod odradil část publika, chybí; neexistují veřejné statistiky prodeje vstupenek ani streamů, které by šlo porovnat. Samo vyjádření kapely na Facebooku ze srpna 2025 ale naznačuje, že vysvětlování bylo nutné: J.A.R. zdůrazňovali, že problém nebyli konkrétně Motoristé, ale politika jako taková. Samostatná veřejná reakce Romana Holého na Klempířovo ministrování se ve veřejně dohledatelných zdrojích nenašla.

Hřebejkův postoj je v tomhle upřímně rozporný, a právě proto věrohodný. Holého i Bártu má rád, říká to nahlas. Ale kapelu jako značku od politiky oddělit nedokáže. „Zprotivilo mi to i tu kapelu,“ opakuje. Podle nás přesně tenhle mechanismus, kdy se kulturní vkus střetne s politickou reprezentací a přestane jít jedno od druhého oddělit, vysvětluje, proč výrok jednoho režiséra při křtu jedné knihy zasáhne víc než běžná celebritní hádka.

Klempíř sedí na ministerstvu půl roku. Petice běží, kulturní organizace formulují požadavky, zákon o médiích veřejné služby je v legislativním procesu. Hřebejkovo slovo „hloupý“ je tvrdé, ale v kontextu roku 2026 funguje spíš jako zkratka pro frustraci, kterou sdílí podstatná část české kulturní scény.