Jak bydlí Ivan Trojan: Po rozvodu si nechal vilu v Košířích, stále kvůli ní musí platit 7 milionů korun

Sedm milionů korun nezaplatí Ivan Trojan za dům. Zaplatí je za to, aby v něm mohl zůstat.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když se po třiceti letech rozpadlo manželství jednoho z nejobsazovanějších českých herců, košířský rodinný dům nezměnil adresu ani fasádu. Změnil se jen zápis v katastru. Od 20. září 2022 je výlučným vlastníkem Ivan Trojan, a bývalé manželce Kláře Pollertové-Trojanové za to dluží vypořádací podíl sedm milionů korun, splatných do prosince 2032. Částka může na první pohled vypadat jako cena nemovitosti. Není. Je to cena za kontinuitu: za to, že dům, kde vyrostli čtyři synové, zůstane alespoň jednomu z rodičů jako zázemí pro ty dva mladší, kteří ještě střídají domácnosti.

Co říká sedm milionů o skutečné hodnotě domu

Stačí otevřít realitní servery a podívat se, za kolik se dnes v Košířích prodávají srovnatelné nemovitosti. Menší dům o 133 metrech čtverečních se nabízí za necelých 20 milionů. Vila o rozloze 268 metrů stojí 30 milionů. A prostornější rodinné domy kolem 300 až 350 metrů čtverečních atakují hranici 37 až 38,5 milionu korun. Jsou to nabídkové ceny, realizační bývají nižší, ale i tak je jasné, že sedm milionů nepředstavuje hodnotu celé košířské nemovitosti. Představuje vypořádací podíl, tedy částku, na které se bývalí manželé dohodli jako na kompenzaci pro tu stranu, která dům opouští.

Proč zrovna sedm milionů a ne polovinu tržní ceny? Český občanský zákoník sice vychází z rovnosti podílů při vypořádání společného jmění manželů, ale zároveň přikazuje přihlédnout k péči o rodinu, děti a domácnost. Klára Trojanová opakovaně veřejně říkala, že hereckou kariéru odsunula na vedlejší kolej kvůli čtyřem synům a vytíženému manželovi. Zákon takový nepeněžní přínos výslovně zohledňuje. Konkrétní výpočet zůstává soukromou věcí obou stran, dohoda o vypořádání nemovitosti musí být písemná a účinkuje zápisem do katastru, ale její detailní podmínky veřejné nejsou. Desetiletý splátkový horizont do roku 2032 je právně zcela přípustný, i když veřejná statistika o tom, jak často si rozvedené páry volí takto dlouhé kalendáře, neexistuje.

Dům pro šest lidí, ve kterém už šest lidí nebydlí

Košířská vila kdysi fungovala jako centrum šestičlenné rodiny. Dnes je obsazení jiné. Nejstarší syn František pracuje jako redaktor Respektu, Josef se prosadil jako herec. Oba jsou dospělí a mimo každodenní rodinný provoz. Dva mladší synové, jeden na gymnáziu, druhý na základní škole, střídají domácnosti rodičů po týdnech. Klára Trojanová to v rozhovoru pro časopis Vlasta z října 2024 popsala jednoduše: „Jsou týden u tatínka a týden u mě.“

Ivan Trojan tedy v košířském domě nežije sám, jak by se mohlo zdát. Část času ano, ale každý druhý týden se dům znovu naplní životem dvou dospívajících kluků. Novou partnerku herec veřejně nepředstavil. O dětech mluví jako o hlavním zdroji radosti, o rozvodu samotném se v dostupných rozhovorech detailně nevyjadřuje.

Dva životy, dvě adresy

Zatímco Trojan zůstal v domě s historií, jeho bývalá manželka si vybudovala nové zázemí v rekonstruovaném bytě po rodičích na Smíchově, bytě, který byl dříve spoluvlastnicky spojen s jejím bratrem, olympijským plavcem Lukášem Pollertem. V novějších rozhovorech Klára Trojanová rámuje období po rozvodu jako nový začátek: vrátila se k herectví, ke zpěvu, vysadila antidepresiva a má nového partnera.

Kontrast obou domácností vypovídá víc než čísla z katastru. Na jedné straně prostorný rodinný dům v rezidenční zástavbě, stavěný pro velkou rodinu, teď z velké části prázdný. Na druhé straně městský byt, menší, ale zaplněný novým životem. Sedm milionů korun je v tomto příběhu spíš symbolická hranice, cena za to, že jedno bývalé rodinné zázemí zůstalo zachované pro jednu větev rodiny, zatímco druhá si našla vlastní.

Co z toho plyne pro kohokoli, kdo řeší podobnou situaci

Případ Trojanových ilustruje mechanismus, který ročně řeší tisíce českých párů. Když jeden z manželů chce po rozvodu zůstat v domě, musí druhého vyplatit. Pokud se dohodnou, sepíšou písemnou smlouvu a nechají ji zapsat do katastru. Pokud se nedohodnou, rozhodne soud. A pokud do tří let od zániku společného jmění nepodají ani dohodu, ani návrh k soudu, nastupuje zákonná domněnka vypořádání a nemovitost se stane podílovým spoluvlastnictvím. Deset let na splacení sedmi milionů není v tomto kontextu výstřednost. Je to pragmatické řešení pro situaci, kdy hotovost chybí, ale střecha nad hlavou ne.

Do prosince 2032 zbývá Ivanu Trojanovi ještě šest a půl roku splácení. Košířský dům mezitím dál plní svou roli, ne už jako centrum velké rodiny, ale jako místo, kam se dva mladší synové každý druhý týden vracejí domů.