Holky z naší školky si zpívaly i malé děti. Kotvald ale z tria odešel a Zagorová mu to dlouho nemohla odpustit

Singl s 23 dívčími jmény se stal nejprodávanější československou nahrávkou všech dob. Pak přišel rozchod, deset let ticha a pomalá cesta zpět.

Zdroj fotografie: Nextfoto

17. února 1982 zapsal Karel Vágner do notového sešitu melodii, ke které Pavel Žák přidal text plný křestních jmen, od Aničky přes Majku až po Zuzku. O rok později nahrávka vyšla na singlu a během několika měsíců se stala něčím, co česká pop music do té doby nezažila. Milion a čtvrt prodaných desek. Německá verze, anglická verze, koncerty v Polsku i Bulharsku. A uprostřed toho všeho trio, které vypadalo nerozlučně: Hana Zagorová, Petr Kotvald a Stanislav Hložek. Jenže právě ve chvíli největšího triumfu začal nejmladší z nich přemýšlet, jestli mu tahle role ještě stačí.

Písnička, kterou zná každá generace

Na hitu Holky z naší školky je zvláštní jedna věc: nepotřebuje kontext doby. Refrén funguje jako říkanka, výčet třiadvaceti jmen má rytmus dětské rozpočítávadla a melodie se vejde do rozsahu, který zvládne i předškolák. Stanislav Hložek v rozhovoru pro Český rozhlas popsal, že na dnešních koncertech za ním chodí pořadatelé s malými dětmi, které si píseň nacvičily a chtějí ji zpívat na pódiu. Děti, jejichž rodiče se v roce 1983 ještě sami nenarodili.

Čísla to potvrzují. Podle údajů citovaných Českým rozhlasem Plzeň se prodalo 1,25 milionu singlů, rekord v historii české populární hudby. Supraphon jde ještě dál a mluví o nejprodávanější československé nahrávce všech dob na gramofonových deskách. Když se připočtou reedice na kazetách, CD a později digitální distribuce, celkový počet nosičů s touto písní přesahuje dva miliony. Žádný jiný domácí singl se tomu nepřiblížil.

Trio, které vypadalo jako jistota

Příběh sestavy začal v roce 1981, kdy Vágner přivedl dva mladé zpěváky k už zavedené Zagorové. Hložkovi bylo tehdy šestadvacet, Kotvaldovi dvaadvacet. Věkový a zkušenostní rozdíl oproti Zagorové byl znatelný, ale na pódiu fungoval jako přednost: ona dodávala šarm a jistotu, oni energii a pohyb. Během pětašedesáti měsíců společného fungování nahráli hity jako Jinak to nejde, Ahoj léto nebo Můj čas a stali se jedním z nejviditelnějších uskupení československé estrády.

Jenže právě ta asymetrie, která na jevišti fungovala, začala za ním drhnout. Kotvald byl nejmladší, nejméně etablovaný a nejméně rozhodující o tom, co trio bude zpívat. „Lidé kolem mě byli o generaci starší,“ řekl později v rozhovoru pro Novinky. Vadil mu připravovaný repertoár, vadila mu role „produktového zpěváka“ bez vlivu na směr tvorby. Chtěl modernější pop, chtěl dělat muziku sám pro sebe.

Odchod na vrcholu

V roce 1986 Kotvald z tria odešel. Bylo mu šestadvacet a měl za sebou nejprodávanější singl v dějinách české hudby. Z pohledu vnějšího pozorovatele to vypadalo jako šílenství: opustit sestavu, která plnila sály a lámala rekordy. Z jeho pohledu to bylo jediné logické rozhodnutí.

Hložka to zaskočilo. V pozdějším rozhovoru přiznal, že Kotvaldovu rozhodnutí nerozuměl a že pak spolu přestali mluvit. Kontakt se přerušil nejen mezi oběma zpěváky, ale i s celým okruhem kolem Zagorové. Přesný dobový výrok Hany Zagorové k odchodu se v dostupných zdrojích nedochoval, ale samotný fakt mluví jasně: po rozchodu nenásledovalo žádné společné vystoupení, žádný telefonát, žádné veřejné gesto. Zhruba deset let ticha.

Kotvald sám později připustil, že mu lidé „házeli klacky pod nohy“, podle něj ne přímo Vágner, ale spíš okolí a dobový systém schvalování repertoáru. Profesní rozhodnutí s osobními následky. Tak to nejlépe vystihuje.

Dvě kariéry, jeden stín

Kotvald si po odchodu vybudoval stabilní sólovou dráhu. Hity Je v tahu, Gejzír, Milujem se čím dál víc nebo později Mumuland, dvakrát bronzový Slavík, několikanásobný Diskoslavík a bezmála čtyři tisíce odehraných koncertů. Rekord tria ale nikdy nepřekonal, a asi ani nemohl. Singl s milionem a čtvrt prodaných kusů je kategorie, do které se v české hudbě nikdo jiný nedostal.

Hložek zůstal v okruhu Zagorové, později moderoval televizní pořady Vega a Magion a pokračoval sólově. Dnes vystupuje se svou kapelou SH Band. Zagorová uzavřela éru tria, ale její kariéra pokračovala s mladšími autory a novým repertoárem. Zemřela 26. srpna 2022. Její písně dál žijí v reedicích na Supraphonline i v muzikálu Biograf láska, postaveném na více než dvaceti skladbách z jejího katalogu.

Pódium místo omluvy

Přibližně deset let po rozchodu se Kotvald, Hložek a Zagorová znovu potkali na pódiu, při křtu Kotvaldova alba. „Žádná hořkost v tom už nebyla,“ vzpomínal Kotvald v televizním rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Nebylo to velké veřejné usmíření, žádná tisková konference ani společné prohlášení. Prostě stáli vedle sebe, zazpívali a šli dál.

Cesta zpět nevedla přes slova, ale přes muziku. Přesně tak, jak by to u tří zpěváků mělo být. Kotvald dnes v šestašedesáti objíždí letní festivaly a městské slavnosti s programem, který má v kalendáři vypsaný až do podzimu 2026. Holky z naší školky na setlistu nechybí, a v publiku je zpívají děti, které se narodily čtyřicet let po vzniku té melodie.