Půl milionu za jedinou práci. Holanová vytáhla na Šípa výpisy z účtu a tvrdou realitu českých soudů

Zpěvačka Marcela Holanová chtěla po exmanželi Karlu Šípovi osm milionů. Dostala milion a chalupu. Mezi těmito čísly leží třináct let soudů a jedno tvrdé poučení o důkazech.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Příběh rozvodové války Holanové a Šípa se většinou vypráví jako bulvární přestřelka o miliony. Jenže pod titulky se skrývá něco univerzálnějšího: mechanismus, ve kterém i poměrně konkrétní indicie o příjmech partnera nestačí, pokud je nedokážete procesně dotáhnout do důkazu. Holanová tvrdila, že na výpisu z účtu viděla příchozí platbu půl milionu korun za jednu jedinou pravidelnou práci. Mluvila o ročním příjmu kolem šesti milionů. Přesto u soudu prohrávala. A její vysvětlení, proč, je možná nejcennější část celé kauzy.

Tři čísla, tři různé spory

Kauza Holanová versus Šíp se v médiích často slévá do jednoho čísla, ale ve skutečnosti šlo o tři oddělené finanční roviny. V únoru 2007 padl rozsudek o 220 tisících korunách na výživném za dobu, kdy byli formálně stále manželé, ale už spolu nežili. To nebyl majetkový spor. To bylo výživné.

Samotné majetkové vypořádání přišlo mnohem později. V dubnu 2012 média hlásila nepravomocný mezivýsledek: 878 339 korun a 44 haléřů plus chalupa. Holanová tehdy veřejně mluvila o požadavku osmi milionů a tvrdila, že ani to není čtvrtina toho, na co by měla nárok. Definitivní tečka přišla až koncem roku 2013: milion korun a chalupa. Rozdíl mezi požadavkem a výsledkem? Sedm milionů. A právě ten rozdíl vypovídá víc než kterékoli jednotlivé číslo.

Půlmilionová položka, která nestačila

Holanová opakovaně popisovala moment, kdy na výpisu z účtu spatřila příchozí platbu 500 tisíc korun, podle jejích slov za jednu pravidelnou práci. V jiných rozhovorech uváděla, že Šíp platil zhruba milion ročně na zálohách daně, což odpovídalo ročnímu příjmu kolem šesti milionů. Ani Šíp sám veřejně nepopíral, že měl „nadstandardní příjmy“, jen dodával, že s nimi šly ruku v ruce nadstandardní výdaje.

Konkrétní zakázku, zadavatele ani banku Holanová nikdy veřejně neupřesnila. A právě tady začíná problém. Jeden výpis s jednou položkou je indicie. Silná, emotivně působivá, mediálně efektní. Ale není to finanční mapa. Holanová sama později přiznala, že neznala čísla manželových účtů, v manželství se mu nehrabala ve financích a na horší časy si neschovávala důkazy. „Dojela jsem na svou slušnost,“ řekla v roce 2014.

Důkazní břemeno po česku

Český právní systém stojí na presumpci, že majetek nabytý za trvání manželství spadá do společného jmění. Kdo tvrdí opak, musí to prokázat. Soud si může od bank vyžádat údaje o účtech, zůstatcích i finančních produktech. Jenže mimo soudní řízení je manžel bez přístupu k účtům partnera v podstatně slabší pozici, a bez konkrétních vodítek, kam se ptát, je i soudní dohledávání obtížné.

Holanová to formulovala ostře: „U nás má člověk na bedrech břímě dokazování.“ Tvrdila, že Šípův právník mu poradil „vyčistit účty“ ještě před rozvodem. Šíp naopak mluvil o přemrštěných požadavcích a spor rámoval jako boj o „blbou rekreační chalupu a nějaké miliony“.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Zajímavé je, že aktuální judikatura Nejvyššího soudu posunula pravidla: pokud jeden z manželů prokáže, že peníze vznikly za trvání manželství a disponoval s nimi výhradně partner, vysvětlení jejich použití tíží právě toho partnera. Kdyby Holanová vedla stejný spor dnes, její procesní pozice by mohla vypadat jinak.

Pět kilometrů od hranic by to dopadlo jinak

Holanová v rozhovorech naznačovala, že „pět kilometrů od českých hranic“ by soud rozhodl jinak. Zemi neupřesnila, ale srovnání s fungujícími systémy jí dává částečně za pravdu. V Anglii a Walesu musí obě strany vyplnit standardizovaný formulář Form E, který vyžaduje úplné a upřímné přiznání majetku. Nepravdivé údaje mohou vést ke zrušení rozhodnutí. V Kalifornii je sdílení kompletních finančních informací povinné v každém rozvodu a zatajení hrozí majetkovými sankcemi.

V těchto režimech by Holanová nemusela sama trasovat účty exmanžela. Systém by to udělal za ni.

Co z toho zbývá po letech

Holanová sama říkala, že vysouzený milion souvisel s bytem pořízeným za manželství a chalupu považovala za svou, koupila ji prý z vlastních prostředků ještě dřív. Z jejího pohledu tedy reálný „zisk“ z třináctiletého soudního maratonu nebyl ani ten milion.

Šíp se mezitím v roce 2007 oženil s Ivou Havránkovou, se kterou už měl syna Jana. Spor se posunul z čistě majetkové roviny do roviny osobní křivdy. A písně, které jí kdysi psal, „Čau lásko“ i „Ráno“ nesou v archivu České televize autorství textu Karel Šíp, získaly po rozvodové válce čtení, které si jejich autor nejspíš nepředstavoval.

Nejtrvalejší poučení z celé kauzy není o Šípových příjmech. Je o tom, že v českém rozvodovém sporu rozhoduje méně velikost peněz než schopnost ty peníze procesně doložit. Půl milionu na výpisu je silný argument u kuchyňského stolu. U soudu je to jen začátek.