Partner ji požádal o ruku, Holanová s díky odmítla. Po zkušenostech se Šípem by se vdala jen těhotná

Zpěvačka Marcela Holanová odmítla žádost o ruku svého dlouholetého partnera. Důvod? Čtvrtstoletí staré jizvy po manželství s Karlem Šípem.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když vám někdo nabídne prsten po téměř čtyřiadvaceti letech společného života, čekali byste slzy dojetí. Marcela Holanová ale reagovala jinak, poděkovala a řekla ne. V rozhovoru pro Blesk to okomentovala se smíchem: vdala by se jedině těhotná. Nadsázka, která ovšem nese docela konkrétní váhu. Za tím „ne“ nestojí odmítnutí partnera Bohumila Pikharta, ale odmítnutí instituce, kterou si zpěvačka po rozvodu se Šípem spojuje s třináctiletými soudy, depresemi a tichem, jež mezi ní a exmanželem trvá dodnes.

Muž z tenisových kurtů

Bohumil Pikhart, tenisový trenér, se v životě Holanové objevil v době, kdy se její manželství se Šípem rozpadalo. Blesk o novém vztahu psal už v lednu 2002 s tím, že se znali déle, ale sblížili se teprve nedávno, na tenisových kurtech. V červnu 2026 mu je jednaašedesát a Holanová ho popisuje jako parťáka do života, člověka, který s ní cvičí, hlídá fyzioterapie po třech operacích pravé kyčle a drží režim.

Pikantní je, že ještě v roce 2014 říkala přesný opak toho, co říká dnes. Tehdy v Aha! prohlásila, že pokud ji Bohumil požádá o ruku, vezme si ho. On reagoval, že ji „určitě brzy požádá“. Požádal. A ona odmítla. Za těch dvanáct let se něco posunulo, ne ve vztahu k němu, ale ve vztahu k papíru s razítkem.

Třináct let soudů a ticho poté

Aby bylo jasné, co „zkušenosti se Šípem“ znamenají, stačí projít chronologii. V květnu 2001 se Karel Šíp odstěhoval k Ivě Havránkové. Holanová po rozchodu popsala těžké deprese a péči psychiatra. V roce 2016 přiznala, že měla i sebevražedné myšlenky. Majetkové vypořádání se táhlo do roku 2014, kdy soud přiznal Holanové milion korun po třinácti letech běhání po soudech.

A pak je tu ticho. Holanová opakovaně říká, že s ní Šíp od rozvodu osobně nekomunikuje. Nanejvýš SMS k narozeninám. V roce 2013 ho označila za „zaťatého“. V březnu 2025 totéž. V červnu 2026 totéž. Přímé vysvětlení od Šípa veřejně neexistuje, ale pro Holanovou je výsledek jednoznačný: manželství jí nezanechalo jen emocionální jizvy, ale i praktickou zkušenost s tím, jak dlouho a bolestivě se instituce sňatku rozmotává, když přestane fungovat.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Padesátiny vs. pětasedmdesátiny

Kontrast je až filmový. V červnu 2001 slavila Holanová padesátiny na Křižíkově fontáně, sedm set hostů, velkolepá show. Šíp tehdy nepřišel; manželství se už rozpadalo, ale společenský rámec ještě držel. Dnes, o čtvrtstoletí později, říká, že „už není co slavit“. Pětasedmdesátiny chce strávit s Bohumilem a jezevčíkem. Syn je pracovně v zahraničí. Po třech operacích kyčle, kterou naposledy řešil profesor Pavel Dungl z Bulovky, je pro ni prioritou klid a funkční každodennost, ne ceremonie.

Tohle není příběh ženy, která nechce lásku. Je to příběh ženy, která si lásku definuje jinak než úřadem.

Co „psí knížka“ prakticky znamená

Rozhodnutí nevdat se má v českém právu konkrétní důsledky, které si zaslouží pojmenovat, zvlášť ve věku pětasedmdesáti let a po opakovaných operacích:

• Dědění: Druh či družka nedědí v první dědické třídě. Může dědit až ve druhé nebo třetí, a to jen při splnění podmínky společného soužití alespoň rok před smrtí. Bez závěti je pozice partnera výrazně slabší než pozice manžela. Podrobnosti shrnuje Portál veřejné správy.
• Vdovský důchod: Po druhovi či družce nárok nevzniká. Tečka. Potvrzuje to Česká správa sociálního zabezpečení.
• Dlouhodobé ošetřovné: Tady naopak cesta existuje, druh nebo družka může být pečující osobou, pokud má s nemocným společný trvalý pobyt.
• Zdravotní informace: Nemocnice sděluje informace o pacientovi osobám, které pacient předem určí. Bez manželského svazku je důležité to mít ošetřené písemně.

Holanová o těchto rizicích veřejně nemluví. Podle nás je ale pravděpodobné, že po třinácti letech majetkových sporů ví o právních důsledcích vztahů víc než většina lidí. Závěť a plná moc řeší totéž co oddací list, jen bez rizika dalšího rozvodu.

Marcela Holanová neřekla „ne“ Bohumilu Pikhartovi. Řekla „ne“ opakování příběhu, který ji stál třináct let soudních síní a desetiletí ticha od otce jejího syna. Ten prsten nepotřebuje. Potřebuje člověka, který s ní ráno cvičí kyčel.