Manželka brečela, že se tam nedá žít. Hemala proměnil ruinu na okraji Prahy ve vysněný domov

Bývalý televizní hlasatel Alexander Hemala se v druhé polovině devadesátých let nastěhoval do domu, kde byla v použitelném stavu prakticky jen dílna. Dnes by se odtud s manželkou Vlastou nestěhovali za nic na světě.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Nebylo to tak, že by si Hemalovi jednoho dne řekli, že chtějí bydlet na vesnici. Byl to spíš úprk. Na Hanspaulce, kde rodina do té doby žila, jim nový majitel domu oznámil, že z bytů budou kanceláře. Dostali odstupné a za něj koupili domek na severozápadním okraji Prahy, místo, které na první pohled vypadalo jako konec nadějí, ne jejich začátek. Vlasta Hemalová podle dostupných popisů po příjezdu seděla na kufru a opakovala, že se tam nedá žít. Pětičlenná rodina, tři děti, a kolem rozpadající se přístavba, podkroví plné pavučin a jediný prostor, který držel pohromadě, byla dílna přes celou šíři domu. Z nouze ale nakonec vzniklo něco, co si žádný architekt na rýsovacím prkně nevymyslí, skutečný domov.

Z dílny kuchyň, z přístavby ložnice

Jádro přestavby, která probíhala postupně po nastěhování kolem roku 1997, spočívalo v radikální změně dispozic. Hemala nepřistavoval křídla ani nezvedal stropy. Pracoval s tím, co měl.

Dílna, která zabírala celou šířku přízemí, se proměnila v kuchyň s jídelnou, dnes srdce domu s podlouhlou rohovou linkou a masivním stolem, u kterého se schází rodina. Rozpadající se přístavba dostala nový život jako ložnice s velkým oknem směřujícím do uzavřené zahrádky. A podkroví, kde předtím visely pavučiny, Hemalovi rozdělili na malé dětské pokoje, sám je s úsměvem nazýval „kuňábky“.

Žádný z těch zásahů nebyl spektakulární sám o sobě. Síla byla v tom, že každá místnost vznikla podle toho, jak rodina skutečně žila, ne podle katalogu. Kuchyň se stala centrem, protože tam Hemalovi trávili nejvíc času. Ložnice získala výhled do soukromí zahrady, protože klid byl vzácnější než metry čtvereční. Dětské pokoje byly malé, ale vlastní, a to stačilo.

Dům, který není showroom

Kdo čeká interiér z lifestylového magazínu, bude překvapený. Hemalův dům je plný starého masivního nábytku, kredencí s nádobím, obrazů na stěnách a loutek rozmístěných po policích. U schodiště stojí jednoduchá dřevěná vinotéka. Na podlaze leží kusové koberečky. Všechno působí, jako by tam bylo odjakživa, a většina věcí tam skutečně je roky.

Právě tohle odlišuje Hemalovo bydlení od toho, co dnes propagují televizní pořady o rekonstrukcích. Současné interiérové trendy směřují ke klidným kompozicím, menšímu množství dekorací a promyšlené funkčnosti. Hemala se s nimi potkává v důrazu na dřevo a kuchyň jako centrum domova, ale jeho interiér je mnohem plnější, osobnější a, řekněme to přímo, lidštější. Žádná vyčištěná scéna pro fotografa. Spíš vrstvení rodinného života, rok po roku, předmět po předmětu.

Ve srovnání s bydlením jiných českých televizních osobností jeho generace je ten kontrast ještě výraznější. Karel Šíp je spojený s městským bytem a identitou pražských Vinohrad, Halina Pawlowská žije v luxusní čtyřpatrové vile s výtahem. Hemalův dům nestojí na reprezentaci. Stojí na provozu.

Zahrada jako větší dlaň

Ani venkovní prostor není žádná okrasná zahrada s anglickým trávníkem. Hemala sám popsal svůj pozemek jako „větší dlaň“, túje, trávník, nic víc. Žádný bazén, žádné okrasné záhony vyžadující víkendovou péči. Přesně ten typ zahrady, kterou zvládne rodina, jež nemá zahradníka a nechce ho.

Malá nenáročná zahrada přitom dává domu jeho charakter stejně jako interiér. Je to místo, kde se žije, ne kde se reprezentuje. A uzavřená zahrádka za domem, do které míří okno ložnice, funguje jako soukromý dvůr, kousek klidu uprostřed severozápadního okraje Prahy, který už dávno není venkov, ale pořád si drží jeho nádech.

Co by taková rekonstrukce stála dnes

Hemalovi kupovali dům v druhé polovině devadesátých let za úplně jiných cenových podmínek. Dnes je situace dramaticky odlišná. Aktuální nabídky v Praze-Suchdole, tedy v oblasti, kam se Hemalův dům lokalizuje, ukazují tvrdá čísla:

• Dům v původním stavu vhodný k rekonstrukci: od 13 milionů Kč
• Starší dům se staticky zachovalou stavbou a potenciálem přestavby: kolem 16 milionů Kč
• Objekt před kompletní rekonstrukcí či demolicí: až 23,5 milionu Kč

A to jsou jen pořizovací ceny bez samotné přestavby. Pro běžnou rodinu bez silného vlastního kapitálu je podobný projekt dnes těžko dostupný. Stát sice nabízí program Oprav dům po babičce se zvýhodněným úvěrem a dotací na energetická opatření, ale ten řeší zateplení a technologie, ne samotnou koupi nemovitosti za desítky milionů.

Z Hemalovy rekonstrukce si ale člověk může odnést principy, které fungují bez ohledu na rozpočet: měnit dispozici podle života rodiny, ne podle původní funkce místností. Nebát se podkroví jako samostatné dětské zóny. A hlavně: držet zahradu i interiér v režimu, který rodina opravdu zvládne udržovat.

Slzy, které se vyplatily

Alexander Hemala v roce 2024 v rozhovoru pro Český rozhlas označil Vlastu za svého nejlepšího kamaráda. Pár spolu žije téměř padesát let. A dům, ve kterém Vlasta kdysi brečela na kufru, se podle dostupných materiálů stal místem, odkud by se už nestěhovali nikam.

Někdy nejlepší domovy nevznikají z vize, ale z nouze. Hemalův dům je toho důkazem, ne proto, že je krásný na fotografiích, ale proto, že v něm je vidět třicet let společného života. A to se v žádném katalogu koupit nedá.