Vondráčková chtěla tři děti. Pak přišla Růžičková se svou věštbou a všechno bylo jinak

Helena Vondráčková celý život toužila po třech dětech. Místo nich dostala jednu větu od Heleny Růžičkové, která jí změnila optiku.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Seděly spolu u kávy, Růžičková se nabídla, že jí přečte budoucnost z lógru, a řekla něco, co si Vondráčková pamatuje dodnes: „Dej pokoj furt s těma dětma, tvůj úkol je někde jinde. Zpívej a děti si půjčuj.“ Tahle slova zpěvačka zopakovala letos v dubnu v podcastu Čestmíra Strakatého na Streamu, kde otevřeně mluvila o nenaplněném mateřství, křivdách i smíření. Věštba ale nebyla blesk, po kterém se všechno otočilo přes noc. Skutečný příběh je pomalejší, bolestnější a lidštější.

Tři děti, které nikdy nepřišly

Touha po rodině u Vondráčkové nebyla póza pro kamery. Její sestra Zdena ji v dokumentu Já půjdu dál na TV Barrandov popsala jednoznačně: Helena chtěla tři děti. Sama zpěvačka to potvrzovala opakovaně, v rozhovorech, ve své životopisné knize Každá trampota má svou mez i v novějších výstupech. „Nebylo mi dopřáno poznat radost mateřství,“ napsala v knize. Stručná věta, za kterou se skrývá desetiletí bolesti.

Přesný medicínský důvod veřejně nikdy neřekla a nikdo nemá právo po něm pátrat. Sama volí formulace jako „nevyšlo to“ nebo „nebylo mi dopřáno“. Důležitější je, co se dělo kolem.

Fáma, soud a čtvrt milionu

Polovina nultých let ukázala, jak krutě dokáže bulvár zacházet s intimním tématem. Týdeník Rytmus života v roce 2005 otiskl článek s názvem Pravda o mém dítěti, ve kterém tvrdil, že Vondráčková kdysi dobrovolně podstoupila interrupci, a právě kvůli ní už nemohla mít děti. Lež. Zpěvačka se bránila soudně a vyhrála, časopis jí musel zaplatit čtvrt milionu korun a veřejně se omluvit.

Ten spor ale ukazuje něco víc než jen jeden bulvární výstřelek. Ukazuje, jak hluboce se téma bezdětnosti Vondráčkové dotýkalo v době, kdy o smíření ještě nemohla být řeč. Tón jejích tehdejších vyjádření je obranný, právnický, plný hořkosti.

Proč neadoptovala

Logická otázka, a Vondráčková na ni odpověděla. Od adopce ji odradila zkušenost z vlastní rodiny. Její teta si adoptovala holčičku a podle zpěvačky ani dobré zázemí „nepřevážilo silné geny“. Je to její osobní interpretace, ne obecně platný závěr o adopci. Ale pro ni to byl dostatečný důvod, aby se do procesu nepouštěla. Strach z neznámého zvítězil nad touhou po dítěti.

Věštba jako rámec smíření

Helena Růžičková nebyla náhodná věštkyně z pouti. Celý život se zajímala o numerologii, astrologii, karty i čtení z kávové sedliny. Když Vondráčkové řekla, ať se na děti vykašle a zpívá, nebylo to z ničeho nic. Ale klíčové je, kdy a jak tu větu zpěvačka začala používat.

Zdroj fotografie: Česká televize

V rozhovoru pro Novinky z prosince 2023, který neunikl pozornosti naší Redakce VIPŽivot, už mluví jiným jazykem než před dvaceti lety: „Člověk nemůže mít v životě všechno.“ A dodává: „Teď už vím, že to tak asi mělo být.“ Věštba Růžičkové v tomhle vyprávění funguje jako zapamatovatelný symbol, moment, ke kterému se dá připnout celý proces smíření. Podle nás ale spíš pojmenovala směr, který si Vondráčková postupně osvojila, než že by ho způsobila.

Mateřskou energii nakonec přesměrovala k dětem kolem sebe. Sousedovic děti, bratrovy děti, manželova vnoučata. Růžičkové radu „děti si půjčuj“ naplnila doslova. I když ne bez komplikací, v roce 2023 přiznala, že bratrova vnoučata kvůli rodinnému rozkolu ani neviděla.

Od bolesti k bilanci

Časová osa dvou desetiletí vypráví příběh sama. V roce 2005 se Vondráčková soudí kvůli lži o potratu. V roce 2012 její sestra veřejně potvrzuje touhu po třech dětech. V roce 2023 zpěvačka klidně říká, že to tak mělo být. A v dubnu 2026, v sedmdesáti sedmi letech, o tom mluví v podcastu s nadhledem člověka, který si svůj příběh už srovnal.

Jedna věta od Růžičkové nezměnila všechno. Ale dala Vondráčkové slova, kterými dokázala pojmenovat to, co život rozhodl za ni.