Pawlowská promluvila o svém trápení: Dcera bydlela ve squatu a pak v náklaďáku. Furt jsem měla strach, přiznala
Halina Pawlowská v podcastu popsala roky, kdy její dcera Natálie žila mezi squattery a cestovala Evropou v obytném náklaďáku. Matka nezvolila zákaz, ale důvěru, a každodenní strach.
Obsah článku
V epizodě podcastu Agáty Hanychové, zveřejněné 23. července 2026, spisovatelka a moderátorka otevřela téma, které ji provází už přes dvacet let: jak pustit vlastní dítě do světa, o kterém nic nevíte, a přitom každý den čekat, jestli nezazvoní telefon. Nejde o nový příběh, Pawlowská o dceřině nekonvenčním životě mluvila už na začátku tisíciletí. Nové je, jak celou zkušenost po letech bilancuje: ne jako selhání, ale jako vědomou rodičovskou volbu, která ji stála nervy, ale zachovala vztah.
Ze squatu na Ladronce do náklaďáku na jihu Francie
Natálie Pawlowská odešla po osmnáctinách do alternativní komunity kolem pražské Ladronky. Žila mezi squattery, a když se jí naskytla příležitost, přesedlala do obytného nákladního auta a s přítelem vyrazila na cesty. Německo, Itálie, Španělsko, Francie, Holandsko; ve veřejně dohledatelných zdrojích je náklaďákové období doložitelné nejméně od ledna 2002 do srpna 2003, tedy zhruba devatenáct měsíců. Reálně mohlo trvat déle. V srpnu 2003 ji Blesk zachytil v komunitě karavanů po festivalu CzechTek.
Pawlowská tehdy veřejně říkala: „Nijak jí v tom nebráním. Její životní styl naprosto respektuji.“ Dokonce přiznávala, že dceři trochu závidí. Jenže za tou respektující fasádou byl permanentní strach. Matka a dcera zůstávaly ve spojení přes mobil, mail a internet, Pawlowská za Natálií jezdila i do Itálie. Nezakázat, ale nenechat vazbu spadnout, to byla její strategie.
Proč nezvolila zákaz
Kde jiný rodič sáhne po ultimátu, Pawlowská oddělila vlastní úzkost od práva dcery prožít si vlastní cestu. Podle jejích veřejných výroků zákaz nepovažovala za účinný. Věřila, že dcera musí projít vlastní zkušeností, a zároveň vědět, že má kam se vrátit.
Praktická pomoc přitom nebyla jen symbolická. Podle sekundárního přepisu podcastu dostala Natálie k narozeninám novou spojku do náklaďáku a dva automechaniky, kteří díl odvezli na jih Francie a auto opravili přímo na místě. Jestli šlo o spontánní dárek, nebo reakci na krizovou situaci, z dostupných zdrojů jednoznačně nevyplývá. Jisté je, že Pawlowská volila konkrétní činy místo moralizování.
Od náklaďáku ke společné značce
Příběh nemá dramatický zlom, spíš pozvolný oblouk. Natálie se usadila, dnes vystupuje jako Natálie Břínková Pawlowská a spolu s matkou vede módní značku HalinaNatálie, fungující od roku 2016. Značka staví na oblečení „pro každou postavu“, což není náhoda, vezmeme-li v úvahu, že Pawlowská celý život veřejně řeší vztah k vlastnímu tělu, od traumatu z odtučňovacího tábora po dnešní smíření s tím, že hubnutí prostě neřeší.
V roce 2022 Pawlowská v rozhovoru pro Marianne popisovala čtyřgenerační bydlení v jednom domě: ona, dcera, vnuk Hugo. Ze squatterky a kočovnice je spolupracovnice a sousedka přes chodbu. Vztah, který mohl skončit přetrženým kontaktem, dnes funguje jako rodinný podnik i každodenní blízkost.
Bilance, která přesahuje rodinný příběh
V podcastu Pawlowská neskončila u dcery. Dotkla se i postavení žen v českých médiích, tématu, ke kterému se vyjadřuje stále otevřeněji. V květnovém rozhovoru pro Moje psychologie mluvila o tom, že ženské talkshow byly vždy posuzované jinak než mužské, že rozhodovací struktury v televizi tvořili hlavně muži a že ženy bývaly odkazované buď do role intelektuálek, nebo do pořadů o vaření a menstruaci. Diskriminaci podle ní česká média úplně nepřekonala.
Celý podcastový rozhovor tak není jen rodičovská zpověď, ale širší bilance ženy, která strávila desítky let ve veřejném prostoru a teď pojmenovává, co ji stálo nejvíc sil. Ne kariéra. Ne komentáře k váze. Strach o dceru, která spala v náklaďáku na jihu Francie, a vědomé rozhodnutí jí v tom nebránit.
AutoŽivě.cz
11 h
AutoŽivě.cz
12 h
AutoŽivě.cz
12 h



