Trpké zakončení KVIFF: Zesnulý František Klišík si slávu moc neužil. Na věčného samotáře toho možná bylo moc

František Klišík, hlavní postava vítězného dokumentu z KVIFF, byl nalezen mrtvý v rybníku u Prahy.

Zdroj fotografie: PČR

Letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary skončil nesmírně smutně, jak redakce VIPživot zaznamenala. Jen pár dní po slavnostním ceremoniálu se totiž v médiích objevila zpráva, že protagonista vítězného dokumentu Raději zešílet v divočině byl nalezen mrtvý. František Klišík zemřel podle prvních informací v rybníku v Ohrobci u Prahy. Nejtragičtější je na tom všem to, že jeho smrt přišla pouhý jeden den poté, co se jeho film stal absolutním vítězem festivalu.

Z Varů rovnou do věčného ticha

Policie nejdříve potvrdila nález těla muže narozeného v roce 1963, jak informovaly Novinky – potvrzení identity přišlo o něco později. Františka Klišíka, legendárního samotáře ze šumavské Stögrovy Huti, který většinu života prožil se svým dvojčetem Ondřejem v polorozpadlém statku, tak už nikdy o podpis do památníčku nepožádáte.

Snímek o jejich životě režíroval Miro Remo a získal ve Varech tzv. Velkou cenu – samotný Křišťálový glóbus (ještě dříve pak jejich příběh zachytila kniha Aleše Palána). V naší redakci si myslíme, že právě účast na festivalu a s tím související zájem veřejnosti mohly být pro člověka, který celý život utíkal od civilizace, zkrátka a dobře příliš velkým tlakem na psychiku.

V diskuzích dokonce někteří lidé spekulují o sebevraždě, ale tímto směrem se rozhodně pouštět nechceme. Tomu mimochodem odporuje i čerstvé vyjádření již zmíněného Aleše Palána, podle něhož měl František spoustu plánů a bavil ho život. „Zpráva, že ho druhý den ráno našli mrtvého, je pro mě naprosto nepochopitelná,“ napsal na svém Facebooku.

Disident, poustevník a čerstvý hrdina

A kdo vlastně tenhle neznámý hrdina byl? Naše redakce zapátrala po Klišíkově minulosti. V osmdesátých letech byl podle stránek Paměť národa aktivním členem disentu – přátelil se mimo jiné i s filozofem Janem Patočkou a spisovatelem Egonem Bondym. Nejdříve se do běžného pracovního života i přes nesouhlas s režimem zařadil – pracoval v panelárně a na vlastní kůži poznal komunitu „mániček“. Později se však společně se svým bratrem stáhl do šumavských hvozdů, kde žil v dobrovolné samotě.

Ve čtvrtek se Klišík ještě prošel po červeném koberci (a podle našeho mínění na něm rozhodně nebylo vidět, že by se mu zájem tolika lidí příliš líbil), ovšem v sobotu už na slavnostním zakončení chyběl. Spekulace o důvodech jeho absence utnulo nedělní ráno – tehdy ho totiž jeden z obyvatel Ohrobce u Prahy nalezl mrtvého v rybníce. Okolnosti jeho smrti nejsou stále zcela jasné – pitva teprve určí, co se přesně stalo.

Naše redakce připomíná, že podle výpovědí místních obyvatel se v obci nikdo s Klišíkem osobně nesetkal. Předpokládají proto, že se tu ocitl čirou náhodou, snad omylem při cestě za známým.