Nelíbily se jí vlastní fotky z Playboye a nemohla s tím nic udělat. Dara Rolins ale nahotu nikdy neodmítla

Říjen 1999, obálka českého Playboye. Srpen 2020, Instagram. Mezi těmito dvěma momenty leží jediný, ale zásadní rozdíl: kdo měl poslední slovo.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dara Rolins se v českém Playboyi objevila pod svým rodným jménem Darina Rolincová. Série stylizovaná do „divoké ženy“ potřené bahnem měla někdejší dětskou hvězdu ze Zvonků štěstí přestavět v dospělou ikonu. VIPŽivot zaznamenal, že výsledek ale zpěvačku vůbec nepotěšil. Snímky jí podle pozdější rekapitulace „nelichotily“ a připadaly jí příliš vulgární. Problém nebyl v tom, že se svlékla. Problém byl v tom, co z toho vzniklo, a že nad tím neměla kontrolu.

Korektury z druhé strany Atlantiku

V době, kdy se v redakci českého Playboye vybíraly finální záběry pro říjnové číslo 1999, byla Rolins v Americe. Střídala tehdy New York a Kalifornii, kde zkoušela prorazit. Do korektur nezasáhla. A její fotky v časopisu byly přijaté spíš rozpačitě. Agentura ČTK konstatovala, že akty měly zlepšit image a přilákat nové příznivce, ale bahnem stylizovaná série působila „neeroticky“. Přechod od „Darinky“ k sexy image zkrátka nebyl bezvýhradně přijat. A samotná zpěvačka se s výsledkem neztotožnila. Výhrada mířila ke konkrétním fotografiím, ne k rozhodnutí pózovat.

Dvacet let poté fotil Daru na Bali fotograf Lukáš Kimlička pro lifestylový magazín Grade. Plánované záběry v plavkách i bez nich vznikly v kontrolovaném režimu. Pak přišel neplánovaný moment. Zpěvačka vyšla ze sprchy, Kimlička pořídil pár snímků, původně jen pro její soukromý archiv. Žádný stylista, bahno, póza divoké ženy. Spontánní okamžik. Rolins záběry později vyhodnotila jako decentní a souhlasila s jejich zveřejněním. Šéfredaktor Grade Pavel Mahdal tehdy mluvil o důvěře, kterou mu zpěvačka poskytla, a o vědomě uměleckém rámci celé série.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Dara Rolins (@dararolins_vermi)

„Být nahá mě baví“

Dara Rolins zveřejnila na Instagramu 15. srpna 2020 dlouhý text, který její postoj shrnul bez diplomatických oblouků. Napsala, že „být nahá“ ji baví, že se jí vždy líbila vkusně prezentovaná nahota a že se tenhle vztah věkem příliš nemění. Přidala, že sex ji baví víc než dřív a že necítí povinnost omezovat svou intimitu jen proto, že je matka. Na kritiky, kteří zmiňovali dceru Lauru, reagovala tím, že dceru vychovává bez předsudků a že na nahotě není samo o sobě nic, za co by se žena měla stydět. Už v roce 2001 v rozhovoru pro iDNES říkala, že plastickou operaci podstoupila hlavně proto, „aby se líbila sama sobě“.

Kontrast mezi Playboyem 1999 a Grade 2020 je v jednom ohledu poučný i obecně. Souhlas s focením sám o sobě nestačí, rozhodující je kontrola nad publikovanou verzí. Dnes už některé celebrity trvají na smluvně zakotveném schvalovacím právu. Denisa Nesvačilová při svém focení pro Playboy veřejně uvedla, že měla při výběru fotek „poslední slovo“. Kateřina Kristelová zase zdůrazňovala, že je s výsledkem spokojená a že snímky nejsou vulgární. Obě tím vlastně řekly totéž: jsem v pohodě, protože jsem to viděla a odsouhlasila. Dara Rolins tuhle možnost v roce 1999 neměla. O jednadvacet let později si ji vzala zpět a ukázala, že rozdíl mezi nespokojeností a exhibicionismem bývá často jen v tom, kdo drží ruku na myši při finálním výběru.