Ani ve svém postavení se Eva Pavlová nebojí pracovat rukama. „Nejlepší první dáma!“ jásají lidé

Ukázalo se, že i první dáma může být blíž lidem – i s hlínou na rukách. Eva Pavlová se lidem představila opravdu netradičně.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Zatímco prezident Petr Pavel jednal s evropskými lídry, redakce VIPživot zaznamenala, že jeho žena Eva Pavlová měla docela jiný program. Jednoduše si oblékla montérky, nazula holínky a vyrazila na pole.

Ukázala, že se těžké práce opravdu nebojí

A podle nás to rozhodně vzala za ten správný konec. Ve Všestarech a Rozběřicích se totiž bez okolků zapojila do sklizně brokolice, krmení telat a nepohrdla ani prací se zemědělskou technikou. A není divu, že právě tímhle krokem vyvolala u veřejnosti vlnu reakcí – a zdaleka ne jen pozitivních.

Naše redakce zaznamenala příspěvek, který Pavlová sdílela na svém profilu. Napsala v něm: „Práci na poli sice znám z dětství, ale tohle je jiné. Slunce, déšť, prach… každý den.“ Dodala i obdiv ženám, především těm ukrajinským, které musí tuto práci vykonávat denně za každého počasí. A právě to rozvířilo diskuze.

Zatímco někteří lidé vše komentovali pozitivně: „Nejlepší první dáma v tomto století… o kamión!!! Díky“ nebo „Je hrozně příjemné mít první dámu, která jde nejen vidět, ale ještě v pozitivním světle“, jiní reagovali ostrými výpady: „Všichni mají nový montérky, připomíná mi to chudáky v Rumunsku“ a objevila se samozřejmě i sprostá slova, která zde rozhodně prezentovat nechceme.

Je obyčejná. Možná až moc?

Je s podivem, že zrovna takto civilní gesto vyvolalo tolik emocí. V redakci se domníváme, že veřejnost už zkrátka nedůvěřuje ničemu, co byť jen trochu zavání PR akcí. Přesto si myslíme, že je to osvěžující – ke své funkci první dámy totiž přistupuje docela jinak než její předchůdkyně. Podle fotografií totiž během celé akce působila uvolněně a autenticky – takže přesně tak, jak si lidé svou první dámu představují.

A její zmínka o ukrajinských pracovnících také není od věci. Podle statistik ČSÚ totiž u nás přibližně 3,8 % ukrajinských pracovníků působí v zemědělství – což je mimochodem vyšší podíl než u zmiňovaných Rumunů (2,1 %). Celkový počet ukrajinských pracovníků v Česku je navíc poměrně značný – v rámci dočasné ochrany bylo podle dat MPSV v dubnu 2025 evidováno přibližně 158 800 pracovně-právních vztahů, většinou v nízkokvalifikovaných profesích (stavebnictví a průmysl).