S budoucím prezidentem se potkala v kasárnách a čekala 19 let na svatbu. Eva Pavlová má za sebou příběh, o kterém se moc nemluví

Podplukovnice v záloze, samoživitelka na ubytovně, mediátorka. Než se stala první dámou, prošla Eva Pavlová životem, který se do společenských rubrik nevejde.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když se dnes Eva Pavlová objeví na oficiální fotografii z Pražského hradu, lidé vidí elegantní ženu v šatech od českých návrhářů. Podle názoru redakce VIPŽivot si jen málokdo vybaví, že tatáž žena strávila dekády v uniformě, absolvovala vojenské školy v Košicích a Bratislavě, pracovala na Generálním štábu a po odchodu z armády bydlela s dcerou na ubytovně. Právě tenhle kontrast mezi reprezentativní rolí a drsnou profesní biografií je příběh, který zůstává ve stínu titulků o módě a protokolu.

Ubytovna a jiskra, která přeskočila až napodruhé

V polovině osmdesátých let bydlel Petr Pavel i jeho budoucí žena na stejné vojenské ubytovně v Prostějově. Eva Pavlová v rozhovoru pro Lifee datuje první setkání do roku 1986. Jenže z něj žádný velký románek nevznikl. Jejich cesty se rozešly, každý žil vlastní život. Teprve o několik let později na sebe znovu narazili a „tehdy přeskočila jiskra,“ jak sama popsala. A vzali se 9. prosince 2004 v obřadní síni olomoucké radnice, ve městě, kde spolu dva roky bydleli a pracovali. Mezi prvním setkáním a sňatkem uplynulo zhruba devatenáct let.

Vojačka, personalistka, samoživitelka

Životopis Evy Pavlové se čte jako kariérní dráha, kterou by člověk nečekal za rolí první dámy. Po gymnáziu nastoupila na Vojenskou střední odbornou školu v Košicích, magisterské studium dokončila na Vojenské akademii v Bratislavě. V armádě se věnovala vzdělávání, personalistice a psychologii, tedy profilu výrazně odlišnému od manželovy cesty přes výsadkové vojsko, speciální jednotky a zpravodajství. Zatímco Petr Pavel mířil k velení a nakonec až do čela Vojenského výboru NATO, Eva Pavlová působila v zázemí: na Generálním štábu u zahraničních vojenských přidělenců, v administrativním a lidském jádru armádní mašinérie.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Z armády odešla v roce 2018 jako podplukovnice ve výslužbě. Co následovalo, neodpovídá představě o ženě budoucího prezidenta. Pracovala jako asistentka v pražském centru rodinné mediace, věnovala se pedagogice. A ještě předtím, v období, o kterém mluví otevřeně, ale bez patosu, žila coby samoživitelka s malou dcerou Evou na ubytovně. „Hlavní je, že nám bylo teplo,“ řekla v jednom z rozhovorů. Tahle věta říká víc než jakýkoli životopisný odstavec.

Z figuríny aktivní první dámou

„Nechtěla jsem být figurínou na oficiálních fotografiích. Vybrala jsem si pomáhat,“ prohlásila Pavlová v rozhovoru pro iROZHLAS v březnu. A skutečně, ve srovnání s předchozími prvními dámami buduje trochu jiný model. Ivana Zemanová zůstávala záměrně v ústraní, ale s manželem takém dělali charitu. Dagmar Havlová i Livie Klausová měly rovněž charitativní agendu, ale žádná z nich nepřicházela z profesionální vojenské kariéry ani se nepokoušela proměnit roli první dámy v systematický servisní uzel. Její program „Zdravá rodina“ se zaměřuje na tři skupiny: děti, samoživitele a seniory.

Vedle sociální agendy si Pavlová vybudovala pozici, kterou žádná předchozí první dáma neměla: stala se vitrínou českého designu v zahraničí. Inaugurační šaty od Štěpánky Pivcové a brož Evy Růžičkové nastavily laťku hned na začátku. Na korunovaci britského krále Karla III. nesla kabelku a šátky Andrey Vytlačilové; designérka později popsala, jakou prestiží bylo vidět svou práci v Buckinghamském paláci. Mezi dalšími jmény, která Pavlová veřejně zmiňuje, figurují Eva Klabalová a Oldřich Voyta.