Eva Pavlová jako malá holčička s ofinou a odstátýma ušima. Fotku sdílela s varováním, které se týká všech rodičů

První dáma zveřejnila archivní snímek z dětství. Místo nostalgické vzpomínky ale přidala vzkaz, který by si měl přečíst každý rodič se smartphonem.

Zdroj fotografie: Uživatel Sikander / Creative Commons / CC0

Na facebookovém profilu Evy Pavlové se objevila černobílá fotka z doby, kdy byla malou holčičkou se zarovnanou ofinou a odstátýma ušima. Sama sebe popsala jako dítě „s upatlanou pusou od dortu a rozcuchanými vlasy„. VIP život zaznamenal, že pod snímkem ale nečekal sentimentální příběh o dětství. Pavlová ho použila jako vstupní obraz k varování: než rodič podobnou fotku svého dítěte hodí na internet, měl by se zastavit a promyslet, kam až může putovat. Protože co kdysi zůstávalo v rodinném albu a viděla to babička s tetou, dnes může během vteřin opustit kontrolu toho, kdo na „sdílet“ kliknul.

Sharenting není okrajový jev, v Česku se týká většiny rodičů

Pojem sharenting, tedy návyk rodičů sdílet fotky a informace o dětech na sociálních sítích, zní možná jako importované módní slovo. Čísla z českého prostředí ale ukazují, že jde o masový fenomén. Výzkum Univerzity Palackého v Olomouci provedený na vzorku 2 481 rodičů zjistil, že 69 % z nich zveřejňuje o svých dětech citlivé informace. Téměř dvě třetiny (64,7 %) běžně sdílejí fotky s rozpoznatelným obličejem dítěte. A 6,7 % rodičů přiznalo sdílení vysoce rizikových obnažených snímků, na nichž je dítě identifikovatelné.

Novější data z kampaně Nadace Vodafone pracují s mírně odlišnou metodikou, ale potvrzují totéž: 47 % rodičů sdílí fotky dětí, 51 % zveřejňuje informace umožňující dítě lokalizovat a 27 % přiznává sdílení nevhodných nebo nahých fotografií. Nejde o influencery. Jde o běžné české rodiče na Facebooku a Instagramu.

Co se stane s fotkou, nad kterou rodič ztratí kontrolu

Rozdíl mezi papírovým albem a digitálním feedem neleží v kvalitě snímku. Leží v tom, co se s ním dá dělat dál. Kdokoli, kdo fotku vidí (i na soukromém profilu), si ji může uložit, udělat screenshot, přeposlat. CZ.NIC ve svém srpnovém desateru pro rodiče výslovně upozorňuje, že uzamčený profil není automatická ochrana. Konkrétní scénáře zneužití nejsou pouhé teorie. V materiálech CZ.NIC figuruje případ čtrnáctileté Natálky, jejíž fotky si spolužák stáhl z otevřeného profilu matky a založil s nimi falešný účet.

Policie ČR v kampani Nebudujte svému dítěti digitální stopu varuje, že i nevinné dětské fotky mohou skončit v sexuálním kontextu. A letos přibývá další vrstva: UNICEF ČR upozorňuje na zneužívání běžných dětských snímků pomocí nástrojů umělé inteligence, které dokážou z obyčejné fotky z koupaliště vytvořit sexualizovaný deepfake materiál. Důsledky pro dítě sahají od studu a posměchu spolužáků přes kyberšikanu až po ztrátu kontroly nad vlastní digitální identitou, která vzniká dřív, než si dítě vůbec založí první účet.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Právní rámec v Česku existuje, jen o něm málokdo ví

Český občanský zákoník v paragrafech 84 až 87 chrání podobu člověka: zachytit identifikovatelnou podobu a šířit ji lze zásadně jen se svolením, které lze kdykoli odvolat. Úřad pro ochranu osobních údajů připomíná, že u dětských fotek na sociálních sítích vstupuje do hry i ochrana soukromí a profilování, a doporučuje zvláštní opatrnost. Pokud někdo zveřejní citlivé soukromé fotky bez svolení a škodí tím, ÚOOÚ radí obrátit se na Policii ČR nebo státní zastupitelství. Právní nástroje tedy jsou. Problém je, že většina rodičů o nich neví, a hlavně že smazat jednou zveřejněnou fotku z internetu je v podstatě skoro neřešitelné.