Dvě hodiny, čtyři podvodníci a dokonalý scénář. Aleš Háma popsal, jak snadno by přišel o všechny peníze na účtu

Herec a moderátor Aleš Háma čelil dvouhodinovému telefonnímu podvodu, v němž se střídali čtyři lidé vydávající se za banky i státní úřad. Zachránil ho až syn Mikuláš.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Šmejdi cílí i na známé tváře. VIPŽivot zaznamenal, že se terčem jejich zájmu stal i moderátor Aleš Háma. Svůj zážitek popsal ve videu na Facebooku. Zdaleka nejde o ojedinělý případ. Podle dat České národní banky způsobili podvodníci klientům bank jen za prvních sedm měsíců letošního roku škody za 1,9 miliardy korun, meziročně o 79 procent víc. Průměrná ztráta na jeden případ činí přes 30 tisíc korun a více než polovina obětí incident vůbec nenahlásí. Hámův příběh je cenný právě tím, že ukazuje, jak snadno se do podobné situace dostane i člověk, který se živí komunikací a práci s lidmi má v popisu práce.

Čtyři role, dvě hodiny, jedna linka

Scénář, který Háma popsal, vypadal jako dobře napsaný thriller. Na lince se postupně vystřídali čtyři lidé. Každý vystupoval za jinou instituci: Komerční banku, bezpečnostní oddělení České spořitelny, její kybernetické oddělení a nakonec údajný „Národní ústav pro kybernetickou bezpečnost“. Skutečný český orgán se ale jmenuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Celý hovor trval zhruba dvě hodiny. Dvě hodiny nepřetržitého tlaku, střídání rolí a budování iluze, že probíhá oficiální bezpečnostní proces. Háma sám přiznal, že volající působili mimořádně důvěryhodně a že by tomu „snadno uvěřil“ a mohl přijít tak o „balík peněz“ na účtu.

Tento typ útoku se nazývá vishing, telefonní varianta phishingu. A je výrazně nebezpečnější než podvodný e-mail nebo SMS. Policie ČR vysvětluje proč: lidský hlas působí osobněji a důvěryhodněji, oběť nemá čas si informace v klidu ověřit a pod tlakem může okamžitě autorizovat převod. Klíčový prvek Hámova případu, střídání více „institucí“ není novinka. Policie popisuje model falešného bankéře následovaného falešným policistou už roky. NÚKIB ve svém aktuálním varování potvrzuje, že promyšlené útoky dnes běžně zahrnují více navazujících hovorů z různých „autorit“. Každá další role posiluje dojem legitimity. Jedna vytvoří problém, druhá ho „nezávisle“ potvrdí, třetí dodá státní razítko.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Aleš Háma (@aleshama73)

Co Hámu zachránilo

Zlom nastal díky synovi Mikulášovi. Háma uvedl, že ho Mikuláš „musel korigovat a směřovat“; moderátor tak přerušil komunikaci s volajícími a zavolal přímo do své banky. Ta mu potvrdila, že šlo o podvod. Právě tady je jádro celého příběhu. Žádná technická vychytralost, žádný speciální software. Stačilo přerušit režii podvodníků a přejít do ověřeného kanálu. České banky samy uvádějí, že včasný telefonát může pomoci transakci zadržet nebo účet zablokovat. Naopak u už odeslaných převodů bývá pozdě.

Banky, policie i NÚKIB se shodují na varovných znacích, které by měly spustit okamžitý alarm:

• Požadavek na heslo, PIN nebo autorizační kódy – skutečná banka je po telefonu nikdy nežádá.
• Tlak na převod peněz na „bezpečný účet“ – žádný takový účet neexistuje.
• Požadavek na instalaci aplikace pro vzdálený přístup k vašemu zařízení.
• Zákaz konzultace s rodinou, partnerem nebo kýmkoli dalším.
• Snaha udržet vás na lince za každou cenu, abyste neměli prostor ověřit si situaci.

Číslo na displeji nic nedokazuje, podvodníci ho umějí podvrhnout. Některé banky už nabízejí ověření hovoru přímo v mobilní aplikaci, například přes KB Klíč nebo George klíč. Pokud máte sebemenší pochybnost, jediná správná reakce je zavěsit a zavolat na veřejně dostupné číslo své banky. Ne na to, které se zobrazilo.