Dušek v bazénu ztratil hlas a nemohl dál. Scéna z Pupenda, kterou si pamatuje každý, málem nevznikla

Jaroslav Dušek strávil v bazénu tolik hodin, že úplně přišel o hlas. Natáčení se muselo přerušit a štáb čekal do dalšího rána.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

Když se řekne Pupendo, většině diváků naskočí právě tahle scéna: ředitel Míla Břečka ve vodě, vyčerpaný, groteskní a zároveň bolestně lidský. Jenže to, co na plátně vypadá jako brilantní herecká zkratka, vznikalo v podmínkách, které Dušek sám označil za „opravdu, opravdu strašné“. Žádný dublér, žádný trik. Jen herec, voda a podvodní kamery. A k tomu povodně, které v létě 2002 přepsaly celý plán výroby.

Sám ve vodě, bez dubléra

Režisér Jan Hřebejk chtěl, aby Břečka v bazénu vypadal jako člověk, který tam je skutečně příliš dlouho. A nejjednodušší cesta k tomu byla nechat Duška v bazénu skutečně příliš dlouho. Podvodní kamery snímaly detaily obličeje, takže kaskadér nepřicházel v úvahu, na plátně musel být vidět Dušek.

Podle dobového press kitu k filmu i pozdějšího shrnutí vycházejícího z dokumentu Film o filmu – Pupendo strávil herec ve vodě o teplotě kolem 28 °C celé hodiny, oblečený v neoprenu. Výsledek: prochladnutí, úplná ztráta hlasu a vynucená pauza. Natáčení pokračovalo až následující ráno a celá bazénová pasáž se musela rozfázovat do více dnů.

Povodně, které přepsaly mapu

Léto 2002 přineslo štábu druhou krizi, tentokrát mimo bazén. Srpnové povodně zaplavily Libeňský ostrov, kde měla stát klíčová zahrádkářská kolonie. Voda ji zničila dřív, než se stihla natočit. Architekt Milan Byček a Hřebejk hledali náhradu a našli ji na Kazíně u Zbraslavi. Vernisáž v Mánesu, další důležitá lokace, se kvůli zatopení budovy posouvala v harmonogramu.

„Málem nevznikla“ tedy není nadsázka, ale součet dvou reálných komplikací: fyzického vyčerpání hlavního herce a rozházené produkce. Hřebejk to v dobovém rozhovoru pro Blesk komentoval věcně, bez dramatizace: přesuny lokací bral jako součást řemesla. Ale čas a peníze to stálo.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Improvizace jako pracovní metoda

Bazénová scéna nebyla jediným místem, kde výsledek formovaly okolnosti víc než scénář. Dušek v press kitu přiznal, že zpětně nerozezná, „co je čí“, vymýšlelo se na zkouškách, při natáčení, za přítomnosti scenáristy Petra Jarchovského, který nápady schvaloval nebo upravoval. Bolek Polívka potvrdil, že Hřebejk improvizaci přijímal, pokud sloužila filmu.

Další příklady ze zákulisí:

• Pavel Liška získal roli Vládi Ptáčníka údajně po „obří lži“ na castingu, kterou Hřebejk zmiňuje v dokumentu Film o filmu.
• Eva Holubová prý přímo na place vymyslela legendární scénu s hadrem.
• Impuls k titulkované kopii pro neslyšící vzešel až při natáčení s neslyšícím hercem Lukášem Baborským.

Školní exteriéry se točily ve vinohradské sokolovně v Riegrových sadech na adrese Polská 2400/1a. Právě tam se odehrávala i bazénová pasáž, v prostředí, které mělo přednost kvůli autenticitě, ne kvůli pohodlí štábu.

Kde Pupendo vidět dnes

Česká televize zařadila film do programu ČT1 ve středu 29. dubna 2026 ve 21:35. Na iVysílání ale Pupendo aktuálně nepřehraje, ČT nemá práva k online distribuci. Stejně dopadl i patnáctiminutový dokument Film o filmu – Pupendo z roku 2003, který je hlavním zdrojem většiny zákulisních historek, ale online zůstává nedostupný. Legálně na vyžádání film nabízí streamovací služba Oneplay.

Pupendo přežilo povodně, prochladlého herce i rozbitý harmonogram. Možná právě proto má bazénová scéna energii, kterou žádný komfortní natáčecí den nedokáže vyrobit, je v ní skutečný chlad, skutečné vyčerpání a herec, který to dotáhl, i když mu tělo řeklo dost.