Stříhali ji podle hrnce a dědila oblečení po bratranci. Digi z Ulice prozradila, že měla být původně Honzík

Michaela Maurerová v rozhovoru Na kafeečko popsala dětství, ve kterém ji maminka do jedenácti let stříhala nakrátko, nosila věci po bratranci a rodiče před porodem počítali s klukem.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Zubatá ofinka, žádné náušnice, klučičí tričko. VIP život zaznamenal, že tak vypadala holka, kterou dnes miliony diváků znají jako ztřeštěnou kadeřnici Digi ze seriálu Ulice. Herečka Michaela Maurerová v talkshow s Miluškou Bittnerovou otevřela kapitoly života, o kterých dosud mluvila jen v náznacích. Složila z nich obraz dětství, které nebylo ani tragické, ani idylické. Bylo hlavně praktické. A právě z té praktičnosti vyrostla žena, která se musela definovat sama dřív než většina jejích vrstevnic.

Honzík, který nepřišel

Rodiče Michaely Maurerové pohlaví dítěte předem neznali, ale chystali se na příchod Honzíka. „Nebyla jsem úplně příjemné překvapení pro rodiče,“ řekla Maurerová v rozhovoru pro Lifee. Rodiče se situaci přizpůsobili pragmaticky a jednoduše: oblečení přišlo poštou od bratrance z Havířova, vlasy stříhala maminka doma a náušnice nepřipadaly v úvahu. Maurerová sama přiznává, že tím „dost trpěla“, chtěla být dlouhovlasá blondýnka. Jenže rodiče hodně pracovali, v Praze neměli hlídací babičky a po jejich rozvodu vyrůstala hlavně s maminkou v paneláku ve dvanáctém patře v Modřanech. Šetřivost nebyla stylizace, byla to nutnost.

Panelák, osamělost a potřeba být viděna

Rozvod rodičů přinesl ticho. Maurerová v rozhovoru pro iROZHLAS popsala, že touha hrát divadlo nebyla jen dětský sen, ale i terapie, způsob, jak na sebe upozornit. Vyrůstání bez otce podle ní zásadně ovlivnilo i její pozdější vztahy k mužům. V patnácti si sama propíchla pupík. V prváku na DAMU potkala charismatického hereckého kolegu, první velkou lásku, kvůli které se v osmnácti odstěhovala z domova. Maminka věděla, že zákaz by vedl jen k hádkám, a nechala ji „vyzkoušet si to“. Čekala, že se dcera vrátí. Vztah trval zhruba rok až rok a půl, Maurerová ho zpětně popisuje jako „Itálii“ a „antická dramata“. Po rozchodu zůstala bydlet sama, živila se brigádami.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Kontrast mezi dětskou vizáží a dospělou Maurerovou je markantní. Dnes je výrazná zrzka, která se nejlépe cítí v tričku, džínách, saku a teniskách. Sama říká, že její styl je, „že nemá styl“; baví ji rozmanitost, část oblečení si šije. Dětství bez holčičího šatníku se v dospělosti neproměnilo v odstup od módy. Roli Dagmar „Digi“ Stránské v Ulici získala v prvních letech seriálu a ztřeštěná kadeřnice se stala její nejviditelnější televizní tváří. V roce 2015 se do Ulice vrátila po sedmileté pauze, v roce 2025 znovu „na skok“ k dvacátému výročí. Zahrála si ale i třeba v seriálu ZOO Nové začátky.

Veřejná a soukromá Maurerová

Překryv mezi Digi a její představitelkou existuje; obě jsou energické, bezprostřední, „ukecané“. Rozdíl je v hloubce. Mimo kameru Maurerová mluví o terapii, sebeúctě, rodičovství i o tom, jak opatrně dnes zachází se sociálními sítěmi. Kdysi je brala jako příjemný deníček, dnes přemýšlí nad každým příspěvkem. Nechce, aby ji sítě ovládaly. Své retro dětství přitom vypráví s humorem a bez hořkosti. Zubatá ofinka a klučičí hadry z Havířova jsou dnes anekdota, ne trauma. Ale pod tou anekdotou je příběh holky z panelákového dvanáctého patra, která se v osmnácti postavila na vlastní nohy a od té doby se neohlédla.