Decroix se zadarmo vyfotila s pávem a rýpla si do Schillerové. Ta za stejný snímek zaplatila dva miliony

Eva Decroix v neděli zveřejnila momentku s pávem ze zámeckého parku ve Světlé nad Sázavou. Stačil jí k tomu telefon a jedna věta, která připomněla jednu z nejživějších kauz české politiky.

Zdroj fotografie: Nextfoto

„Fotka s pávem a dokonce zadarmo. Krásnou neděli ze Světlé nad Sázavou,“ napsala bývalá ministryně spravedlnosti ke krátkému videu, na němž pózuje vedle volně se procházejícího páva v zámeckém areálu. Žádný fotograf, žádný kameraman, žádná produkce. Přesto každý, kdo sleduje českou politiku, okamžitě věděl, kam narážka míří: k Aleně Schillerové a jejímu ministerstvu financí, které za obdobný typ obsahu zaplatilo ze státního rozpočtu téměř dva miliony korun.

Co vlastně stály „dva miliony za páva“

Mediální zkratka „dva miliony za fotku s pávem“ žije vlastním životem už od ledna 2022, kdy Seznam Zprávy zveřejnily původní zjištění. Realita je složitější, a v jistém smyslu ještě zajímavější.

Doložená částka 1 930 769 korun bez odvodů pokrývala platy a odměny fotografa a kameramana tiskového odboru ministerstva financí za období od září 2020 do listopadu 2021. Zhruba 75 tisíc měsíčně na osobu včetně odměn. Jejich výstupy zásobovaly sociální sítě Schillerové, od vysvětlovacích videí k rozpočtu až po tu slavnou momentku s pávem. Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura v Otázkách Václava Moravce posunul číslo ještě výš: po započtení odvodů a příspěvku do fondu kulturních a sociálních potřeb mluvil o nákladech blížících se třem milionům.

Drahý tedy nebyl páv. Drahý byl celý produkční model, ve kterém státní úředníci systematicky vyráběli obsah pro osobní politický profil ministryně.

Schillerová: osobnější fotky platilo ANO

Schillerová se ke kauze vyjádřila v Otázkách Václava Moravce na konci ledna 2022 a její obhajoba stála na dvou nohách. Za prvé: fotograf a kameraman vytvářeli „multimediální obraz ministerstva“, tedy legitimní úřední komunikaci. Za druhé: pokud šlo o osobnější, neagendové výstupy, tito lidé je fakturovali přímo hnutí ANO.

Jenže sama tehdy připustila existenci „řady fotek spíš osobnějšího rázu“. A právě v tom je jádro problému, který ani po čtyřech letech nevyvanul. Kde přesně končí komunikace resortu a kde začíná budování osobní značky? Hranice nebyla nikdy jasně nakreslena a Schillerová ji svým přiznáním spíš rozmazala.

Na aktuální páví rýpanec Decroix přímou veřejnou reakci Schillerová podle dostupných zdrojů nezveřejnila. Vztah obou političek má ovšem delší konfliktní historii: Schillerová loni v červnu tvrdě zpochybňovala Decroix při jejím nástupu do čela ministerstva spravedlnosti v souvislosti s bitcoinovou kauzou.

Proč páv funguje i v roce 2026

Síla nedělního postu Decroix nespočívá v kvalitě fotografie ani v originalitě vtipu. Spočívá v tom, že jedním levným a okamžitě čitelným obrazem znovu aktivovala symbol, který česká veřejnost nepotřebuje vysvětlovat. Páv = drahý státní PR. Hotovo.

A načasování nebylo náhodné, přinejmenším ne komunikačně. Ve stejném víkendu Decroix na sítích ostře reagovala na výrok poslance Petra Macinky z Partie na CNN Prima NEWS, kde prohlásil: „Rozčilují se lidi, které já považuji za méněcenné.“ Kombinace odlehčené ironie a tvrdého protiútoku ukazuje dvě polohy, které Decroix na sociálních sítích střídá zcela vědomě. Lehký páví post přitáhne pozornost, ostrá reakce na Macinku ji udrží.

Stará otázka, nový rámec

Debata o tom, kolik smí stát utrácet za politický marketing svých ministrů, se v Česku opakuje s železnou pravidelností. Mění se jen kulisy: jednou je to páv, jindy billboard, jindy sponzorovaný příspěvek na Facebooku. Podstata zůstává: veřejné peníze mají sloužit komunikaci úřadu, ne budování voličské základny konkrétního politika.

Decroix svým nedělním postem neřekla nic nového. Ale řekla to za nula korun, s živým pávem v pozadí, a právě ten kontrast je důvod, proč o tom píšeme čtyři roky po původní kauze.