Krutý osud Davida Schneidera: Bylo mu sedm a viděl, jak otec vyskočil z okna. Pak přišel i o čtrnáctiměsíční dceru

Herec známý z pohádek a Přístavů o svých nejtěžších chvílích otevřeně promluvil až letos v pořadu 13. komnata na ČT1.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

Davidovi Schneiderovi bylo sedm let, když jeho otec během hádky vyskočil z okna a před očima syna i manželky ukončil svůj život. O desítky let později Schneider přišel o čtrnáctiměsíční dceru, která se narodila s těžkou srdeční vadou. Dvě rány, které by samy o sobě stačily na celý život, jenže seznam nekončí. V prosinci 2020, uprostřed covidových uzávěr, zemřela jeho matka Eva Vlachová a on jí nesměl dát ani poslední pohlazení. A přesto herec, kterého si většina diváků pamatuje jako chlapce z černobílých filmů šedesátých let, nikdy neodešel z oboru. Jen se přesunul tam, kam televizní kamera nedohlédne.

Sedmiletý kluk na place i u okna

Schneiderův vstup do veřejného prostoru přišel nezvykle brzy. V roce 1966, v sedmi letech, debutoval ve filmu Dědeček, Kyliján a já. Následovaly další dětské role, pohádky, seriály, tvář, kterou si diváci dodnes spojují s televizí normalizačních let. Jenže ve stejném věku, kdy stál před kamerou, zažil chlapec trauma, o kterém se veřejně nemluvilo dalších téměř šedesát let.

Otcovu smrt popisuje jako „sebevraždu v afektu“, vyvrcholení rodičovských hádek. V místnosti byl jen on a matka. Schneider dodnes říká, že kdyby tam stál někdo třetí, možná by otce zastavil. Nikdo třetí tam nebyl. Podle jeho sestřenice Jany Krausové, která v pořadu rovněž vystoupila, se z toho „dostával tím, že byl hodně aktivní“. Aktivita, to je slovo, které se v jeho příběhu vrací jako refrén.

Kariéra mezi pohádkami a rozhlasem

Po konzervatoři nastoupil Schneider do Divadla Jiřího Wolkera, kde působil od roku 1984 do jeho zániku v roce 1995. Jedenáct let stálého angažmá, spolupráce s Originálním hudebním divadlem, osmnáct sezon jako Mozart na Bertramce. Pak přišel zlom, který neměl nic společného s osobní tragédií, divadlo prostě skončilo.

Bez stálého angažmá se těžiště jeho práce přesunulo:

• Rozhlas – dlouhodobá spolupráce, která trvá dodnes
• Pedagogika – na Vyšší odborné škole herecké v Praze učí herectví
• Zájezdové divadlo – hostuje u Divadelní společnosti Julie Jurištové, ještě v prosinci 2024 hrál v Chrudimi pohádku Pyšná princezna
• Mediální trénink – spolupracuje s agenturou AMI Communications

Televizní nabídky postupně řídly. Ne proto, že by přestal hrát. Prostě se ocitl mimo hlavní reflektor, a zdá se, že mu to nevadilo.

Smrt dcery a rozpad prvního manželství

Schneiderova první dcera se narodila s vážnou srdeční vadou. Po operaci srdce zemřela ve čtrnácti měsících. Přesné datum ani bližší lékařský popis vady herec veřejně neupřesnil. Co ale řekl jasně: divadlo ho v té době doslova drželo naživu. Na dvě hodiny představení musel myslet na něco jiného. Dvě hodiny denně, kdy bolest ustoupila do pozadí.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

Manželství s Lucií Juřičkovou se po tragédii rozpadlo. Podrobnosti zůstávají soukromé. Důležitější je, že Schneider nepřestal pracovat. Nepřestal vstávat na zkoušky. Nepřestal stát před publikem.

Matka, covid a poslední rána

Eva Vlachová, herečka a Schneiderova celoživotní opora, zemřela 6. prosince 2020. Bylo to uprostřed nejtvrdších covidových omezení. Syn za ní nesměl do léčebny dlouhodobě nemocných. Nemohl jí podat ruku, nemohl ji pohladit. „To poslední pohlazení,“ tak to sám pojmenoval.

Právě matka ho kdysi jako dítě brala na divadelní zkoušky, kde si ho všimli filmaři. Právě ona se po otcově smrti stala jeho hlavní jistotou. Pouto, které trvalo přes šedesát let, skončilo za zavřenými dveřmi nemocnice.

A ani to není konec. Pořad 13. komnata premiérově odvysílaný 26. března 2025 na ČT1, který neunikl ani pozornosti naší Redakce VIPŽivot, zmiňuje i závažné psychické onemocnění jeho druhé dcery, které se zhoršilo právě po covidu.

Proč promluvil až teď

Schneider nikdy veřejně nevysvětlil, co ho přimělo otevřít tyto kapitoly právě v šestašedesáti letech. Formát 13. komnaty ale dává odpověď svou povahou, je to prostor, kde se mluví o tom, o čem se jindy mlčí. A Schneiderův příběh je přesně ten typ ticha, které diváky překvapí. Člověk, kterého znali jako usměvavého kluka z pohádek, nesl celý život váhu, o které neměli tušení.

Dnes učí mladé herce, nahrává v rozhlase, občas se objeví na zájezdovém jevišti v pohádce. Žádný velký comeback, žádný návrat na obrazovku. David Schneider nikdy neodešel, jen hrál dál tam, kde ho publikum nehledalo.