Dana Syslová si šetří na vlastní smrt. Chce odjet do Švýcarska, v Česku jí zákon neumožní odejít tak, jak chce

Herečka Dana Syslová veřejně promluvila o plánu, který si v Česku nemůže splnit. Na asistovanou smrt ve Švýcarsku si odkládá peníze.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Neřekla to v afektu ani v slzách. V rozhovoru pro Novinky.cz, který vyšel na konci května 2026, seděla Syslová vedle kolegyně Lenky Termerové, obě mluvily o filmu Pět švestek, o stáří, o marihuaně i o smrti. A právě v té směsi černého humoru a věcnosti padla věta, která se od té doby šíří médii: až na tom bude hodně zle, chce odjet do Švýcarska. Rodina to ví. Peníze si na to šetří. Žádné datum, žádný kalendář, jen podmínka. Osobní hranice únosnosti, za kterou nechce jít.

Co jí české právo neumožňuje

V Česku je aktivní ukončení života na žádost pacienta trestný čin. Nejvyšší soud to opakovaně potvrdil: i kdyby člověk trpěl nesnesitelnou bolestí a výslovně si přál zemřít, lékař ani nikdo jiný mu nesmí aktivně pomoci. Právní kvalifikace je jednoznačná, jde o vraždu.

Debata o změně se vede roky. Senátorka Věra Procházková opakovaně předkládá návrhy, v březnu 2026 se v Senátu konal kulatý stůl k paliativní péči a rozhodování na konci života. K červenci 2026 ale žádná legislativní změna neprošla. Syslová tak stojí před prostou rovnicí: v zemi, kde žije, nemůže legálně odejít způsobem, který považuje za důstojný. Švýcarsko ano.

Švýcarský model: ne eutanazie, ale asistovaná sebevražda

Média běžně píšou o „eutanazii ve Švýcarsku“. Právní realita je jiná. Podle Spolkového úřadu pro spravedlnost je přímá aktivní eutanazie, tedy situace, kdy lékař sám podá smrtící látku, ve Švýcarsku trestná. Legální je asistovaná sebevražda: někdo připraví prostředek, ale rozhodující úkon provede člověk sám. Podmínkou je, že pomáhající nemá sobecký motiv.

Právě na tomto modelu stojí organizace jako DIGNITAS. Nejde o jednoduchý „zájezd za smrtí“. Proces zahrnuje členství, písemnou žádost, podrobné lékařské zprávy, posouzení švýcarským lékařem, osobní konzultace a opakované ověření svéprávnosti i toho, že člověk jedná bez nátlaku. Mezi prvním kontaktem a případným provedením mohou uplynout měsíce.

A pak jsou tu peníze. DIGNITAS veřejně uvádí orientační náklady:

• Příprava případu: 4 000 CHF
• Konzultace se švýcarským lékařem: 1 000 CHF
• Samotné provedení doprovázené smrti: 2 500 CHF
• Pokud organizace zajišťuje i kremaci a úřední záležitosti, celková záloha stoupá na 11 000 CHF

Cestovné, ubytování a strava v tom nejsou. Při aktuálním kurzu se bavíme o částce zhruba 180 000 až 270 000 Kč jen za služby organizace. Pro českou důchodkyni to nejsou malé peníze. Syslová si na ně šetří.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Osmnáct Čechů za dvacet sedm let

Příběh Dany Syslové může vyvolávat dojem, že Češi do Švýcarska za smrtí jezdí běžně. Statistiky DIGNITAS říkají něco jiného. Za roky 1998 až 2025 organizace eviduje celkem 18 doprovázených úmrtí lidí s bydlištěm v Česku. Osmnáct za dvacet sedm let, tedy méně než jeden případ ročně. Ke konci roku 2025 měl DIGNITAS 48 registrovaných členů z Česka z celkového počtu téměř 16 000 členů celosvětově.

Jsou to čísla, která ukazují, že švýcarská cesta zůstává pro Čechy okrajovou variantou. Důvody jsou zřejmé: finanční náročnost, jazyková bariéra, administrativní proces a v neposlední řadě emocionální tíha rozhodnutí, které člověk musí učinit daleko od domova.

Proč o tom mluví nahlas

Syslová nemá terminální diagnózu, kterou by veřejně oznámila. V minulosti prodělala onkologickou léčbu, přišla o manžela, její syn spáchal sebevraždu. Životní kontext, který dává jejím slovům váhu, i když přímou příčinu svého rozhodnutí veřejně nepojmenovává.

V rozhovoru pro Novinky to neznělo jako volání o pomoc. Spíš jako dlouho promýšlené stanovisko ženy, která viděla dost na to, aby věděla, jak nechce umírat. Kolegyně Termerová zmínila, že i herec Petr Kostka po natáčení Pěti švestek téma konce života řešil a „má to vypracované“; přímý výrok, že by mířil do Švýcarska, ale veřejně nezazněl.

Na otázku, jak reaguje rodina, existuje jediná doložená odpověď: ví o tom. Nic víc, nic míň.

Syslová si neplánuje smrt. Plánuje si právo rozhodnout se, až přijde chvíle, kdy by podle ní život přestal být snesitelný. Rozdíl mezi těmi dvěma větami je přesně ten, o který se v Česku zatím marně vede legislativní debata.