Babiš chce ČT vzít peníze, celebrity nesouhlasí. Kostková, Koller i Langerová stáli před budovami a protestovali

Vláda schválila návrh, který veřejnoprávním médiím sebere přes 1,4 miliardy korun ročně. V pondělí 22. června na to zaměstnanci odpověděli výstražnou stávkou.

Zdroj fotografie: Nextfoto

V poledne se před budovou zpravodajství České televize na Kavčích horách sešly stovky lidí v černém oblečení. Obrazovky zčernaly, místo zpráv běžel odpočet a informační lišta s QR kódem. O pár kilometrů dál, před sídlem Českého rozhlasu na Vinohradské, zněla hudba, herci četli štafetově z knih a přes tisíc zaměstnanců rozhlasu se oficiálně připojilo ke stávce. Nešlo o spontánní výbuch. Akce navazovala na dvouměsíční stávkovou pohotovost vyhlášenou už 22. dubna a přišla přesně týden poté, co vláda Andreje Babiše schválila návrh zákona, který mění celý způsob, jakým Česká televize a Český rozhlas dostávají peníze.

Co přesně vláda 15. června schválila

Koncesionářské poplatky, ty měsíční složenky, které domácnosti platí za televizi a rozhlas, mají podle návrhu zaniknout. Místo nich by obě instituce dostávaly příspěvek přímo ze státního rozpočtu. Zní to jako technická změna. Jenže v číslech je zásadní rozdíl.

Česká televize měla pro rok 2027 počítat s poplatkovým výnosem 6,73 miliardy korun. Vládní návrh jí přiznává 5,74 miliardy. Český rozhlas plánoval s 2,48 miliardy, dostane 2,065 miliardy. Dohromady jde o 1,4 miliardy korun méně jen na hlavním zdroji příjmů. A to není konečné číslo; samotná ČT odhaduje, že po započtení rezerv a dalších faktorů bude faktický propad 1,75 miliardy v roce 2027 a přes 2,4 miliardy v roce 2028.

Důležité je i to, co návrh neobsahuje: silnou zákonnou pojistku, která by částku automaticky navyšovala s inflací, a nezávislý mechanismus, který by posuzoval finanční potřeby médií mimo politické vyjednávání. Právě tady leží jádro sporu.

Proč nejde jen o peníze, ale o páku

Dokud existují koncesionářské poplatky, výši příjmů ČT a ČRo určuje zákon a počet domácností. Politik může poplatek změnit, ale musí k tomu projít parlamentem a nést politické náklady. V rozpočtovém modelu rozhoduje o sumě vláda každý rok při sestavování rozpočtu. To je zásadní rozdíl v tom, kdo drží páku.

Rada Českého rozhlasu v květnovém usnesení kritizovala nejasný mechanismus toku peněz i příliš úzkou definici veřejné služby. Evropská vysílací unie napsala premiérovi dopis, v němž neodmítá rozpočtový model jako takový (ten funguje třeba v Nizozemsku), ale varuje, že česká verze postrádá dostatečné záruky adekvátnosti, předvídatelnosti a ochrany před politickým vlivem.

Pro srovnání: v Německu výši příspěvku posuzuje nezávislá komise KEF a teprve pak rozhodují zemské parlamenty. Ve Finsku je veřejnoprávní daň stanovena zákonem s indexací. Ani jeden z těchto modelů nenechává rozhodnutí o penězích čistě na vládě daného roku.

Co diváci a posluchači poznali, a co by poznali

Pondělní stávka byla výstražná, tedy omezená. U ČT se zprávy a publicistika zpožďovaly o minuty, na obrazovce se objevovala tmavá plocha s odpočtem. Na webech a v digitálních službách byl obsah stručnější. U Českého rozhlasu se třikrát během dne spojilo vysílání všech stanic (kromě Rádia Junior) do společného vysvětlujícího vstupu. Dětské kanály Déčko a Rádio Junior zůstaly nedotčené.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Pokud by ale vládní návrh prošel parlamentem beze změn, dopady by byly jiného řádu:

• Zpravodajství – ČT počítá s omezením kapacit, zastavením investic do nových studií.
• Sport – ohroženy přenosy, které jsou dnes součástí veřejné služby.
• Dětský obsah, drama, dokumenty – všechny oblasti, kde ČT plní roli, kterou komerční stanice neplní.
• Regiony – zákonný 20% podíl regionálního vysílání by podle ČT nebylo možné udržet.
• Český rozhlas – rozpočet na rok 2026 ještě pokrývá všech 25 stanic, ale případné škrty po změně financování by přišly jako další krok.

Organizovaný protest, ne náhodný shluk

Akce před oběma budovami byly dopředu naplánované jako veřejné happeningy. U Českého rozhlasu program běžel od jedenácti do šesti večer: hudební vystoupení, štafetová četba, diskuse. U České televize se v poledne konalo protestní shromáždění s hosty z kultury, vzdělávání, sportu a dalších oblastí, které veřejná služba pokrývá. Podle reportážních zdrojů se mezi podporovateli objevily i známé kulturní osobnosti. Organizátoři záměrně stavěli program tak, aby ukázali, které segmenty veřejné služby by škrty zasáhly nejvíc.

Redakce VIPŽivot zaznamenala, že se do stávky u Českého rozhlasu oficiálně zapojilo přes tisíc z 1 350 zaměstnanců. U ČT se před budovou sešly stovky z celkových 2 900 lidí, včetně celebrit. Mezi nimi se objevili například David Koller, Tereza Kostková a Aneta Langerová. Odbory i iniciativa Veřejnoprávně označily pondělní akci za „první krok“ a nevyloučily další, ostřejší protesty, pokud vláda bude návrh dál prosazovat. Občanská podpora přitom sahá i mimo samotné zaměstnance; kampaň Ruce pryč od médií veřejné služby sbírá podpisy a Milion chvilek avizuje další akce.

Spor o složenky se proměnil ve spor o to, kdo bude každý rok rozhodovat, kolik peněz veřejnoprávní média dostanou, a tím i o to, jak širokou službu budou schopna nabídnout. Návrh zákona teď míří do Poslanecké sněmovny. Tam se teprve ukáže, jestli pondělní černé obrazovky byly varováním, nebo předzvěstí.