Kultovní satira Černí baroni se neobešla bez potíží: Vydra zranil Vetchého, pokračování překazila smrt režiséra

Film Černí baroni se řadí mezi nejoblíbenější české filmy, které se i po tolika letech mohou pyšnit velkou sledovaností.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Film Černí baroni z roku 1992 patří k nejvýraznějším porevolučním komediím české kinematografie. Vznikl na motivy stejnojmenného románu Miloslava Švandrlíka a s nadsázkou, ironií i černým humorem se vrací k tématům té doby. Film tak využil svobody po roce 1989 a otevřeně zesměšnil absurditu tehdejší armádní i politické mašinérie. Redakce VIPživot se rozhodla zavzpomínat na tento kultovní film a přidat pár perliček.

Hvězdně obsazený film

Režie se ujal Zdeněk Sirový a natáčení probíhalo především v kasárnách a v lomech, aby se co nejvíce přiblížilo autentickému prostředí PTP. Mnohé dialogy vznikaly až na place. Herci často improvizovali a přidávali vlastní zkušenosti i jazykovou drsnost, která k předloze neodmyslitelně patří. A právě improvizace stojí za řadou dnes už legendárních hlášek.

Redakce VIPživot se rozhodla připomenout nejzvučnější jména herců, kteří ze sebe při natáčení filmu vydali to nejlepší. Nezapomenutelný je především Pavel Landovský v roli majora Terazkyho. Jeho svérázný projev, směs slovenštiny, vulgarismů a vojenského žargonu, se stal jedním ze symbolů filmu. Landovský dokázal postavu vykreslit nejen jako karikaturu, ale i jako typického představitele režimu, který bezmyšlenkovitě vykonává rozkazy.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Vojáka Kefalína ztvárnil Ondřej Vetchý, jenž do své role vnesl civilnost, ironii i tichý odpor vůči systému. Ten při natáčení dokonce utrpěl zranění, když jej jeho herecký kolega Václav Vydra, který ztvárnil roli vojína Šternberka, píchnul prstem do oka. Po návštěvě pohotovosti tak musel chodit se zavázaným okem, což jde vidět i v některých scénách.

Druhého dílu se diváci nedočkali

A přestože Miroslav Donutil svou roli Troníka zahrál naprosto perfektně, ve skutečnosti nikdy na vojně nebyl. A tak čerpal z vyprávění kamarádů a šišlal po vzoru jednoho z našich tehdejších diplomatů. Mimo již zmíněné herce si v Černých baronech zahrál také Václav Postránecký či Daniel Landa, při jehož opilecké scéně hraje v pozadí skladba „Strahováček“ od Karla Hašlera.

Film Černí baroni se stále těší velké popularitě. Redakce VIPživot zaznamenala, že na webu Československé filmové databáze má dle hodnocení diváků 83 procent, přičemž je v žebříčku považován za 671. nejlepší a nejoblíbenější film. Není tedy divu, že film navštívilo v kinech přes 1,4 milionu diváků, a on tak vydělal bezmála 26,4 milionu korun.

Přestože románová předloha má pokračování a film měl velký úspěch, druhý díl nikdy nevznikl. Největším důvodem byla pravděpodobně skutečnost, že režisér Zdeněk Sirový, přestože natáčení pokračování plánoval, v době příprav zemřel.

I tak ale Černí baroni zůstávají jedinečným filmem, který dokázal s humorem a s nadhledem zpracovat bolestné období československé historie. A právě proto má dodnes své pevné místo v paměti diváků a stále se těší velké sledovanosti.