Bytosti z české folklorní tradice strašily děti po staletí. Se skóre 100 % skončí jen skuteční znalci české mytologie

Polednice, klekánice, vodník i divoženky zná skoro každý. Jen málokdo ale přesně ví, kde se tyhle bytosti v české tradici objevují a čím vlastně strašily.

Zdroj fotografie: Česká televize

Když dítě slyšelo, že má být doma do klekání, nebyla to kdysi jen planá hrozba. Většina lidí si dnes polednici vybaví hlavně z Erbena, jenže v lidové tradici měla mnohem širší místo a docela přesný čas i prostor. Vodník patřil k vodě a mlýnům, hejkal do lesa a bludička k nebezpečným mokřinám nebo cestám, kde člověk snadno ztratil směr. Právě tady vzniká nejvíc zmatků, protože názvy známe, ale role si často pletěme. Zkuste si ještě před prvním kliknutím v hlavě srovnat, kdo strašil kde.

Jenže tady se to láme

Není to ani žádná zaprášená kuriozita pro učebnice. Stačí se podívat, jak se staré pověsti vracejí v regionálních pořadech, muzejních projektech i nových vydáních knih, které znovu sbírají místní strašidla a příběhy. V redakci se s tím často setkáváme u témat, která lidé považují za samozřejmá, ale pak jim splývá klekánice s polednicí nebo divoženka s vílou. Typický omyl z praxe je jednoduchý: skoro každá bytost bývá zkratkovitě brána jen jako strašidlo pro děti. Jenže ve folkloru měla každá jinou krajinu, jinou denní dobu a často i jiný důvod, proč se jí lidé báli.

Kde se chybuje nejčastěji

Tenhle kvíz proto nezkouší jen názvy z dětství, ale i orientaci v české lidové představivosti. Ověří, jestli poznáte bytost podle prostředí, denní doby, typického chování nebo lidového označení, které se dodnes drží v řeči. Naše redakce vybrala otázky tak, aby vycházely z běžných omylů, známých pověstí a z postav, které se objevují i v baladách a regionálních vyprávěních. Nejčastěji lidé chybují tam, kde jsou motivy podobné: vodník i bludička dokážou člověka stáhnout do neštěstí, ale každý úplně jinak; polednice a klekánice se zase odlišují hlavně časem. Hodit se bude postřeh, všeobecný přehled i ochota nenechat se zviklat první asociací.

A teď rozhodne maličkost

Dokážete dát česká strašidla na správnou mapu bez jediné nápovědy? Možná vás překvapí, že rozhoduje maličkost, kterou člověk při čtení pohádek snadno přeskočí. Někdo si bezpečně vybaví vodníka, ale znejistí u divoženek, bludiček nebo u samotného významu klekání. To je na podobných kvízech nejlepší, protože nejde o školní známku, ale o rychlé srovnání toho, co nám v hlavě z české tradice opravdu zůstalo. Zkuste to poctivě na první dobrou a uvidíte sami, jestli byste těmhle bytostem přiřadili správné místo i úkol.