Buď se půjde léčit, nebo se s tím musíte smířit, řekl sexuolog Bendové. Její muž měl za deset let přes 150 milenek

Alice Bendová v roce 2012 veřejně popsala, proč přivedla manžela k sexuologovi. Odpověď, kterou dostala, jí dala na výběr ze dvou možností. Zvolila třetí.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jaro 2012, redakce Blesku. Alice Bendová sedí nad otázkami, které by většina lidí nikdy nepustila z ložnice. Jenže pár dní předtím dal její manžel Václav Benda témuž listu vlastní verzi rozpadu jejich vztahu. Herečku to podle jejích slov rozzuřilo natolik, že se rozhodla promluvit, poprvé a, jak tehdy slíbila, naposledy. To, co řekla, se stalo jedním z nejcitovanějších rozvodových příběhů českého showbyznysu. Ne kvůli bulvární senzaci, ale kvůli jedné větě od sexuologa, která celou situaci zarámovala s chirurgickou přesností.

Co přesně sexuolog řekl

„Může za to jeho sexuální nezdrženlivost. Přesně takto to nazval jeden známý sexuolog, když jsem k němu Vaška dovedla. Řekl, že se s tím musím smířit, anebo se musí léčit.“ Tak zněla klíčová pasáž rozhovoru, který Blesk zveřejnil 22. 3. 2012. Bendová k sexuologovi manžela přivedla kvůli opakovaným nevěrám, které podle ní trvaly prakticky celé manželství. Odborník pojmenoval problém a nabídl dvě cesty. Třetí, že se nic nezmění a vztah přežije, v jeho schématu nebyla.

Václav Benda léčbu odmítl. „Ne. Řekl, že to jsou nesmysly a výmysly,“ citovala Bendová jeho reakci. Tím se binární volba sexuologa fakticky zúžila na jedinou možnost: smířit se. Jenže právě to Alice Bendová nakonec odmítla udělat.

Číslo, které zůstalo v titulcích

Bendová v témže rozhovoru uvedla, že za zhruba třináct let vztahu měl její muž „150 ženskejch, a možná víc“. Dodala, že na to má důkazy. Blesk v navazujícím textu přepočítal její tvrzení na frekvenci zhruba jednoho záletu měsíčně, redakční aritmetika, nikoli forenzní ověření. Nezávislý seznam milenek nikdy nebyl zveřejněn a číslo zůstává výhradně tvrzením Bendové.

Důležitější než samotné číslo je kontext, který ho obklopoval. Podle herečky nevěry pokračovaly i v době jejího těhotenství a po porodu. Poslední dva roky před definitivním rozpadem spolu podle jejích slov „vůbec“ nežili jako muž a žena. Příběh tedy nebyl jen o záletech, šlo o úplný rozpad intimity v manželství, kde jedna strana problém odmítala vidět.

Sexuolog Radim Uzel tehdy pro Blesk doplnil, že „sexuální nezdrženlivost“ není diagnóza v pravém slova smyslu. Přirovnal ji k nezdrženlivosti v pití nebo kouření, jde o slabou schopnost ovládat sexuální pudy. Formální klasifikace v té době skutečně chyběla.

Od tolerování k rozvodu

Bendová dlouho volila cestu, kterou sexuolog implicitně nabízel jako jednu z variant, smíření. Sama o sobě říkala, že je „rodinotvorný typ“, a věřila, že se manžel po narození syna zklidní. Věděla prý ještě před svatbou, že je „takový závislák na sexu“, ale doufala ve změnu.

Zlom nepřišel ze dne na den. V rozhovoru ze září 2012 popsala, že šest měsíců trpěla a že vždy myslela nejdřív na děti, až pak na sebe. Rozhodnutí odejít dozrálo postupně, podpořené zjištěním dalších nevěr. Odstěhovala se z manželského domu, vzala děti do vlastní péče a navrhla režim kontaktu s otcem: každý druhý víkend plus jeden den přes noc v týdnu. Střídavou péči odmítla.

Na podzim 2014 byl rozvod definitivní. Podle Bendové ho chtěla ona. V majetkové rovině veřejně tvrdila, že byla finanční tahoun rodiny, platila rekonstrukci domu, půjčovala peníze na auto i na podíl v činžovním domě. Rozvod pro ni nebyl jen emocionální řez, ale i ekonomické vyrovnání.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Proč vůbec tak intimní věc řešit před kamerami a mikrofony? Bendová to vysvětlila přesně: reagovala na předchozí rozhovor exmanžela v Nedělním Blesku, který ji rozzuřil. Matka ji vyzvala, aby chránila čest svou i rodiny. Označila to za první a poslední intimní zpověď.

Co dnes říká medicína

Termín „sexuální nezdrženlivost“, který v roce 2012 použil blíže nejmenovaný sexuolog, dnes má přesnější odborný rámec. V Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-11, platné od roku 2022, existuje diagnóza kompulzivní porucha sexuálního chování (CSBD). Nejde o to „mít rád sex“. Kritéria jsou konkrétní:

• Opakovaná neschopnost kontrolovat sexuální impulzy
• Pokračování v chování navzdory negativním důsledkům
• Neúspěšné pokusy o omezení
• Zanedbávání jiných oblastí života
• Trvání potíží minimálně šest měsíců

Podle doporučení Světové federace společností biologické psychiatrie je první volbou léčby psychoedukace a psychoterapie. Ve vybraných případech přicházejí na řadu léky, především antidepresiva ze skupiny SSRI a naltrexon. Klíčové je ale jedno: léčba vyžaduje spolupráci pacienta. Nikdo nemůže druhého odléčit proti jeho vůli. Přesně na tento bod narazila Bendová.

Třetí cesta a nový začátek

Sexuolog dal Bendové na výběr ze dvou možností. Manžel jednu zablokoval. Ona odmítla druhou. Fakticky zvolila třetí variantu, která v ordinaci nezazněla: odchod.

A ten odchod se ukázal jako funkční. Už v roce 2012 mluvila o novém partnerovi Michalu Topolovi, kterého označila za věrného gentlemana. V roce 2016 v rozhovoru pro Aha řekla, že se nehádají a neměli krizi. V únoru 2021 přišly zásnuby, po deseti letech společného soužití. Děti podle Bendové situaci zvládly: dostaly vysvětlení, co se stalo, a vztahy s otcem popsala jako „perfektní“.

Příběh Alice Bendové není jen o čísle 150 ani o slovech sexuologa. Je o momentu, kdy člověk přestane nést důsledky problému, který druhá strana odmítá řešit. Ten moment může trvat roky, než dozraje. Ale když přijde, je definitivní.