Bouček moderuje Host Radiožurnálu a zároveň propaguje sázkovou kancelář. Rada rozhlasu si vyžádala vysvětlení

Libor Bouček je od letošního dubna jednou z tváří vlajkového rozhovorového pořadu Českého rozhlasu. Současně je už třetím rokem ambasadorem sázkové kanceláře Betano.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Kombinace veřejnoprávního mikrofonu a hazardní reklamy vyvolala stížnosti, které doputovaly až k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta věc evidovala a odložila. Žádný postih, žádné formální porušení pravidel. Jenže otázka, kterou kauza otevírá, není právní. Je reputační: může moderátor pořadu, jehož hodnota stojí na důvěře v nestrannost, být současně veřejnou tváří sázkařské značky, aniž by to důvěru narušilo?

Ambasador, ne jednorázová tvář

Boučkova spolupráce s Betanem není epizodická záležitost. Značka ho představila jako svého ambasadora už v dubnu 2023. Od té doby je ústřední tváří kampaní a veřejně o sázení mluví jako o součásti svého života, včetně obsáhlého rozhovoru pro sázkařský web Vyhraj.cz, kde popisuje svůj vztah k hazardu i důvody, proč se s Betanem spojil.

Nejde tedy o logo na jednom plakátu. Jde o dlouhodobé brandové spojení, které Boučka v očích veřejnosti identifikuje se sázkovou kanceláří stejně spolehlivě jako s mikrofonem Radiožurnálu.

Co říká Kodex, a co neříká

Kodex Českého rozhlasu definuje „pracovníka“ široce: zahrnuje i externího spolupracovníka, pokud má ve smlouvě závaznost kodexových pravidel. Kodex ukládá pečlivě hlídat, aby pořady nesměřovaly k prosazování obchodních zájmů, a výslovně zakazuje skrytou reklamu i komerčně motivované aranžování vystoupení.

Co v něm ale nenajdete, je explicitní věta typu „externista nesmí účinkovat v reklamě“. Český rozhlas pracuje s obecnějším rámcem než Česká televize, jejíž standardy i kodex výslovně ošetřují střet zájmů u externích spolupracovníků a zakazují vytvářet dojem spojení s obchodními zájmy. Srovnání je výmluvné: tam, kde ČT formuluje konkrétní zákazy, ČRo nechává prostor výkladu.

Právě v tomto prostoru se Boučkova dvojrole pohybuje. Formálně zřejmě nic neporušuje. Reputačně ale vytváří situaci, kterou si veřejnoprávní instituce nemůže dovolit ignorovat.

Regulátor odložil, Rada jedná

Stížnost na Boučkovo účinkování v Hostu Radiožurnálu se dostala až na stůl RRTV. Regulátor ji podle zápisu z 8. zasedání vzal na vědomí a odložil, bez sankce, bez dalšího řízení. V regulatorní rovině je tedy kauza prozatím uzavřená.

V rovině Rady Českého rozhlasu nikoli. Podle dostupných informací si Rada vyžádala od vedení rozhlasu vysvětlení, byť oficiální zveřejněný dokument s přesným textem požadavku se v zápisech zatím neobjevil. Příští veřejná schůze Rady ČRo je potvrzená na středu 26. srpna. Očekává se, že téma může být otevřeno v rámci projednávání stížností a podnětů, pokud ho Rada zařadí na program.

Rada přitom není orgánem přímého řízení programu. Může přijímat usnesení, formulovat doporučení generálnímu řediteli, vyžadovat informace. Nemůže ale sama odvolat moderátora ani změnit dramaturgii pořadu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Precedent pro všechny externí tváře

Jádro kauzy přesahuje jednoho moderátora a jednu sázkovou kancelář. Český rozhlas spolupracuje s řadou externích osobností, které mají vlastní komerční vazby. Pokud Rada nechá Boučkův případ bez dalšího, fakticky potvrdí široký výklad současných pravidel: externista může být současně tváří hazardní značky i veřejnoprávního rozhovoru, dokud to neovlivní obsah pořadu.

Pokud naopak doporučí úpravu smluvních klauzulí nebo zpřísnění výkladu Kodexu, vznikne precedent, který dopadne na každou známou tvář, jež pro rozhlas pracuje zvenčí. Obě varianty mají svou cenu, a svá rizika.

Neexistuje doložený důkaz, že by Boučkova komerční vazba ovlivnila obsah jediného rozhovoru v Hostu Radiožurnálu. Ale veřejnoprávní důvěra nefunguje jako soudní spor, kde stačí absence důkazu. Funguje jako kredit, který se ztrácí pomalu a těžko se získává zpět.