Holý zemřel za volantem ve 21 letech, Nohavica skončil v léčebně. České celebrity, které alkohol připravil o kariéru či dokonce o život

Čtyři příběhy, čtyři talenty, jeden společný jmenovatel. Dva z nich už nemají šanci nic změnit, dva další ji dostali.

Zdroj fotografie: Se svolením Česká televize

Vladimír Dlouhý, Tomáš Holý, Patrik Bartošák, Jarek Nohavica. Jména, která zná každý Čech, byť z úplně jiných důvodů. Spojuje je moment, kdy alkohol přestal být společníkem a stal se pánem. U dvou z nich přišel ten okamžik, kdy ještě šlo zatáhnout za záchrannou brzdu. U zbylých dvou přišel příliš pozdě, nebo vůbec.

Herec, kterého nemoc dostihla ve dvapadesáti

Vladimír Dlouhý patřil k nejtalentovanějším českým hercům své generace. Divadlo, film, dabing, jeho hlas i tvář znaly miliony diváků. Zemřel 20. června 2010 v pražské nemocnici. Bylo mu dvapadesát let.

ČT24 tehdy uvedla, že příčinou byla těžká nemoc. Dobové mediální zdroje zmiňovaly rakovinu žaludku a dlouhodobé problémy s alkoholem. Tady je ale třeba být přesný: veřejně dostupný primární lékařský dokument, který by přímo prokázal, že alkohol byl jedinou příčinou jeho konkrétního nádoru, neexistuje. Co existuje, je obecný medicínský rámec. Světová zdravotnická organizace řadí alkohol mezi prokázané karcinogeny a zdůrazňuje, že čím vyšší a dlouhodobější konzumace, tím vyšší riziko řady nádorových onemocnění. U Dlouhého tak lze bezpečně říct, že dlouhodobé problematické pití bylo přinejmenším výrazným zhoršujícím faktorem. Říct víc by znamenalo překročit hranici toho, co je doložitelné.

Devět dní před dvaadvacátými narozeninami

Příběh Tomáše Holého je jiný. Není to příběh závislosti, ale jednoho fatálního rozhodnutí.

8. března 1990 se mladý herec, kterého celé Československo znalo jako kluka z filmů Jak vytrhnout velrybě stoličku a Pod jezevčí skálou, vracel z hospody nedaleko Kytlice na Děčínsku. Podle dostupných rekonstrukcí, včetně svědectví shrnutých na webu tomasholy.net a v knize Oty Karse, vypil před jízdou několik piv. Nezvládl řízení a narazil do stromu mezi Kytlicí a Polevskem. Na místě zemřel. Bylo mu jednadvacet let, devět dní ho dělilo od dvaadvacátých narozenin.

Přesný toxikologický údaj z policejního spisu se nám veřejně dohledat nepodařilo. Co se nám ale v Redakci VIPŽivot dohledat podařilo, je statistika, která Holého případ zasazuje do širšího obrazu: podle Centra dopravního výzkumu způsobili řidiči pod vlivem alkoholu nebo drog jen v roce 2024 celkem 4 831 nehod, při nichž zahynulo 41 lidí. U mladých řidičů do 24 let představuje alkohol největší rizikový faktor smrtelných nehod. Holého smrt byla mediálně výjimečná kvůli známé tváři. Mechanismem tragédie výjimečná nebyla.

Záchranná brzda, která ještě fungovala

Patrik Bartošák stál v brance Ocelářů Třinec a reprezentoval Česko na mistrovství světa. V listopadu 2019 vydal prohlášení, které v českém hokeji nemělo obdoby: přiznal psychické problémy, závislost na alkoholu a oznámil, že přerušuje kariéru a nastupuje léčbu.

V pozdějším rozhovoru pro iSport popsal, jak daleko to zašlo. Pil před zápasy. Bylo mu to jedno. Alkohol používal jako vypínač tlaku, který na něj doléhal od dětství. „Našel jsem záchrannou brzdu,“ řekl. Po pětitýdenní léčbě na specializované klinice se vrátil k tréninku a postupně i na led. Klíčové bylo, že problém pojmenoval nahlas a že rodina zasáhla dřív, než bylo pozdě.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Podobnou křivkou prošel Jarek Nohavica, jen o generaci dřív. Na vrcholu popularity v osmdesátých letech pil, aby po koncertech „spadl“ z obrovského napětí. Sám zpětně říká, že jeho osobní „listopad“ přišel až v roce 1991, kdy nastoupil protialkoholní léčení. „Nebýt mé ženy, tak bych to všechno nepřežil,“ uvedl v rozhovoru na svém oficiálním webu, který neunikl pozornosti naší Redakce VIPŽivot. Od odchodu z léčebny v listopadu 1991 nepije. Alkohol jeho kariéru nezabil, ale na čas ji zastavil a málem rozložil.

Čtyři osudy, jedna otázka

Co odlišuje Bartošáka a Nohavicu od Dlouhého a Holého? Není to síla vůle ani míra talentu. Je to načasování. Bartošák i Nohavica měli kolem sebe lidi, kteří zasáhli, a sami dokázali přijmout pomoc v okamžiku, kdy to ještě šlo. U Holého žádný takový moment neexistoval; nebyl závislý, jen jednou sedl za volant, když neměl. U Dlouhého veřejné prameny naznačují spíš pozdní účet dlouhodobě zhoršeného zdraví než příběh včas přijaté pomoci.

Česko přitom patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Podle souhrnu zprávy Úřadu vlády z roku 2024 pije denně nebo téměř denně 6 až 11 procent dospělých a nadměrné dávky při jedné příležitosti si alespoň jednou týdně dopřává 10 až 13 procent populace. Žádná dávka alkoholu není z hlediska zdravotních rizik bezpečná.

Kde hledat pomoc

Pro každého, kdo u sebe nebo svých blízkých rozpoznává varovné signály (tajení pití, ztrátu radosti z práce, alkohol jako nástroj na „vypnutí“ emocí), existuje v Česku reálná síť pomoci:

• Mapa pomoci na drogy-info.cz, oficiální rozcestník AT ambulancí, psychiatrické léčby, následné péče i svépomocných skupin podle krajů a okresů.
• Linka první psychické pomoci, číslo 116 123, zdarma, anonymně, nonstop.

Systém není stavěný na veřejný status klienta. Ale funguje pro každého, kdo zavolá. Čtyři příběhy ukazují totéž z různých stran: talent před alkoholem nechrání. Chrání jen včasné rozhodnutí požádat o pomoc a někdo, kdo tu prosbu vyslyší.