Posílal holkám psaníčka a měsíce čekal na odpověď. Marek Taclík promluvil o nesmělém seznamování i strachu o syna
Herec Marek Taclík se při propagaci knihy Tady. Teď. Ahoj. svěřil se vzpomínkou na doby, kdy oslovit dívku znamenalo napsat psaníčko a pak týdny doufat.
Představte si to. Napíšete pár vět na papírek, složíte ho, předáte a pak čekáte. Žádná modrá fajfka v chatu, že si dotyčný vzkaz přečetl. Jen naděje, že odpověď přijde. Takhle nějak vypadalo seznamování v éře, kterou Marek Taclík popisuje s typickou sebeironií. Dnes je známý jako herec, který se na veřejnosti nebojí říct prakticky cokoliv, od rodinných historek po přiznání vlastních trapasů. VIPŽivot zaznamenal, že kluk, který kdysi posílal psaníčka, byl podle jeho vlastních slov prý někdo docela jiný. A právě ten kontrast mezi tehdejší nesmělostí a dnešním světem okamžitých zpráv ho přivedl k projektu, který chce lidem vrátit odvahu říct obyčejné „ahoj“.
Psaníčka versus přejetí prstem doprava
Taclíkova vzpomínka na pomalé, nejisté dopisování funguje jako přesná ilustrace toho, co se za jednu generaci změnilo. Tehdy člověk investoval čas, emoci a kus odvahy do jediné zprávy, a pak neměl nejmenší kontrolu nad tím, kdy a jestli vůbec dorazí odpověď. Dnes stačí palec na obrazovce. Paradoxně ale právě ta snadnost digitálního kontaktu jako by lidem brala odvahu k tomu skutečnému, tváří v tvář. Kniha Tady. Teď. Ahoj. autorky Valentiny Armandi s podtitulem Můžeš mě oslovit staví přesně na tomhle rozporu. A Taclík své kamarádce knihu pokřtil.
Herec má syna Antonína, kterému je šest. Z dřívějších rozhovorů vyplývá, že Tonda je živé, běhavé dítě, které tátu drží v pohybu a rozhodně netrpí ostychem. Kontrast s Taclíkovým vlastním dospíváním je zřejmý, a s ním přichází i rodičovská obava. Není těžké si domyslet, co herce znepokojuje. Svět, ve kterém jeho syn vyroste, je svět telefonů, sociálních sítí a neustálého online šumu. Lidé sedí vedle sebe v kavárně a dívají se do obrazovek místo do očí. Taclíkův strach není o konkrétní incident, je o atmosféře. O tom, jestli si Tonda jednou zachová tu bezprostřednost, s jakou dnes osloví kohokoliv na hřišti, i ve světě, kde se běžný rozhovor s cizím člověkem stává skoro podezřelým.
Proč zrovna Taclík
Herec, který veřejně přiznává lumpárny z mládí, mluví bez servítků o hubnutí i o tom, že o ruku partnerky zatím nežádal, je pro tenhle projekt ideální tvář. Ne proto, že by byl vzorem sebejistoty, právě naopak. Jeho hodnota spočívá v tom, že ukazuje cestu od nesmělého kluka s psaníčkem k dospělému muži, který se naučil mluvit nahlas. A přitom si pamatuje, jaké to bylo, když to neuměl. Podle nás je právě tohle nejsilnější pointa celého projektu. Nejde o to, že bychom zapomněli, jak se seznamovat. Jde o to, že jsme si odvykli riskovat odmítnutí bez ochranné vrstvy displeje. Taclíkova psaníčka byla pomalá, nejistá a trochu zoufalá. Ale vyžadovala něco, co přejetí prstem doprava nevyžaduje: skutečnou odvahu.
VIPživot.cz
56 m
AutoŽivě.cz
2 h
VIPživot.cz
2 h
VIPživot.cz
3 h
