Kateřina Brožová se opřela do politiků i prezidenta Pavla. „Má zásadní škraloup z minulosti,“ prohlásila bez obalu

Herečka a zpěvačka v aktuálním rozhovoru nešetřila politiky napříč spektrem. Nejostřejší výtku adresovala prezidentu Pavlovi.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Kateřina Brožová patří k českým celebritám, které čas od času komentují politiku a politiky. VIP život připomíná, že v minulosti sama zvažovala kandidaturu v barvách ČSSD. Tentokrát v rozhovoru pro CNN Prima NEWS se pustila do politiků obecně, do stavu péče o seniory i do prezidenta Petra Pavla. Nepoužila přitom vulgaritu ani osobní urážku. Její slova ale měla chladnou ostrost, která zasáhne víc než křik.

Politika jako zklamání napříč spektrem

Brožová v rozhovoru řekla, že nechce být konkrétní „směrem ani k jedné straně“, a místo toho formulovala obecnější obžalobu: politici mají začít pracovat pro občany, ne pro sebe. Předvolební sliby o dostupném bydlení, o budování Alzheimer center a domovů seniorů zůstávají podle ní na papíře. Čísla jí dávají částečně za pravdu. Podle dat ČSÚ bylo ke konci roku 2023 v Česku 35 700 lůžek v domovech pro seniory a 25 400 v domovech se zvláštním režimem, přitom neuspokojených žádostí právě u domovů se zvláštním režimem bylo přes 30 600. Stát od ledna 2026 spustil 154 kontaktních míst pro bydlení a ministerstvo pro místní rozvoj v červnu oznámilo přes 8,5 miliardy korun na dostupné nájemní bydlení. Nástroje tedy existují.

Škraloup, který sama neupřesnila

Rýpla si i do prezidenta Pavla. Brožová ho označila za demokraticky zvoleného prezidenta, jehož mandát respektuje, a vzápětí dodala, že má „zásadní škraloup z minulosti“. Víc nepoznamenala. Ale ono to stačí. Co je tím škraloupem se totiž dá vyčíst z kontextu. Podle životopisu na webu Pražského hradu byl Pavel v letech 1985–1989 členem KSČ a v roce 1988 vstoupil do Zpravodajské správy Generálního štábu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Právě tato kapitola jeho života se stala terčem kritiky už během prezidentské kampaně v roce 2023; Andrej Babiš tehdy mluvil o „typickém reprezentantu totality“, historik Petr Blažek a Miroslav Kalousek tematizovali vojenskou rozvědku jako kvalifikační problém pro Hrad. Formulace Brožové je vedle těchto výpadů téměř diplomatická. Neříká „špion“, nevolá po delegitimizaci. Říká „škraloup“ a hned ho vyvažuje respektem k výsledku volby. Jenže právě ta zkratkovitost (hodit závažné obvinění a nechat ho viset bez vysvětlení) je rétorickým trikem, který funguje líp než přímý útok. Čtenář si doplní, co chce.

Herečka, která do politiky mluví, ale nechce do ní vstoupit

Brožová není v roli komentátorky politického dění nováčkem. Už v květnu 2009 veřejně zvažovala kandidaturu za ČSSD, tehdy jako nezávislá na kandidátce. Říkala, že jako umělkyně je citlivá, a proto tíhne k levici. O měsíc později z kandidátky odstoupila s odůvodněním, že práci poslankyně nelze odpovědně skloubit s herectvím a péčí o dceru. Od té doby do politiky mluví pravidelně, ale vždy z bezpečné vzdálenosti. Loni v rozhovoru pro PrahaIN kritizovala zbrojení a směřování EU.

Letos v červnu na Facebooku vyzvala prezidenta Pavla, aby se „přestal ponižovat“, a sklidila vlnu ostrých reakcí na sociálních sítích. A teď rozhovor, kde prohlašuje, že dnes nevidí politika, za kterého by se s čistým svědomím veřejně postavila. Ten vzorec je konzistentní. Brožová vystupuje jako nespokojená občanka s mikrofonem, ne jako někdo, kdo by chtěl nést odpovědnost za řešení. Je to legitimní pozice, každý má právo komentovat veřejný prostor. Ale má svůj limit: kdo kritizuje politiky za nesplněné sliby a sám ve chvíli osobní odpovědnosti couvl, ten mluví z pozice, kterou si sám oslabil.