Miroslav Etzler opouští sever Čech po třech letech. Kvůli Ukrajině čelil nenávisti, sousedé mu pomazali dveře výkaly

Herec Miroslav Etzler se na konci srpna 2026 vrátil z Liberecka do Prahy. Za odchodem stojí nenávist kvůli podpoře Ukrajiny i vyčerpávající dojíždění za prací.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když se rodina Miroslava Etzlera v září 2026 usadila v pražském bytě, žila ještě „na krabicích“. Dvanáct dní po stěhování z malého města Stráž pod Ralskem na Liberecku se jednašedesátiletý herec poprvé za tři roky probudil s pocitem, že nemusí vstávat ve čtyři ráno kvůli autobusu do Prahy. Jenže návrat nebyl jen úlevou od logistiky. Byl tečkou za etapou, která začínala jako idyla a skončila potřísněnými dveřmi.

Útěk z Prahy, který dával smysl, dokud dával

V roce 2021, uprostřed covidové únavy, Etzler s partnerkou Helenou a malým Samuelem vyměnil Prahu za sever Čech. V rozhovoru pro FORUM 24 tehdy mluvil o „východisku“ a „útěku“ od městského tlaku. Práce ubývalo, příroda kolem Stráže pod Ralskem nabízela prostor pro kluka, který se učil jezdit na kole a plavat. Helena rodinu finančně podržela.

Ještě v lednu 2023 Etzler říkal, že se mu po Praze nestýská. Samuel běhal venku, hrál hokej pro radost, otec si pochvaloval klid. Severočeský azyl fungoval, dokud se nezačala měnit atmosféra kolem.

Tři roviny nenávisti

V rozhovoru pro eXtra z 31. srpna 2026 Etzler popsal, jak se jeho proukrajinské postoje proměnily v terč. Útoky přicházely ve třech vrstvách:

• Sociální sítě. Anonymní nadávky, označování za „proukrajinskou svini“. Standardní internetová agrese, kterou zná každý veřejně exponovaný člověk.
• Sousedské pokrytectví. Na ulici zdravili a objímali, za rohem nadávali. Etzler to popsal jako nejzákeřnější formu, protože člověk neví, na čem je.
• Vandalismus. Někdo mu potřel dveře exkrementy. Sám to přímo vztáhl ke své „přízni k Ukrajině“ a označil to za nejhorší zkušenost z celého pobytu.

Kdo přesně za útokem na dveře stál, veřejně známo není. Etzler pachatele nejmenoval a není doloženo, že by incident nahlásil policii. Jisté je, že si ho spojil s atmosférou, která kolem jeho rodiny houstla.

Pět set hodin v autobuse

Nenávist ale nebyla jediným důvodem odchodu. Etzler veřejně potvrdil stěhování už 25. srpna 2026, tedy šest dní před tím, než vyšel rozhovor o konfliktech se sousedy. Hlavní argument? Práce.

Herec odhadl, že za tři roky strávil v autobuse minimálně 500 hodin. Pracovní den se protahoval na sedmnáct hodin, včetně cesty tam a zpět. V jednašedesáti letech to přestalo být únosné. Samuel navíc nastoupil do druhé třídy a čekala ho změna školy i hokejového týmu. Rodina potřebovala stabilitu, kterou 120 kilometrů od Prahy nemohla nabídnout.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený mireketzler (@mireketzler)

Podle našeho úsudku nešlo o afekt po jedné události. Útoky byly spíš urychlovačem rozhodnutí, které zrálo měsíce. Dojíždění vyčerpávalo tělo, nepřátelství vyčerpávalo hlavu. Dohromady to vytvořilo tlak, kterému severočeský azyl nemohl odolat.

Chudoba, politika a to, co z dat vyčíst nejde

Etzler v rozhovoru neodsoudil celý region. Naopak, výslovně řekl: „Na obranu těch regionů na severu, tam je velká chudoba.“ Svůj výklad formuloval opatrně: podle něj chudoba a nižší vzdělání zvyšují náchylnost uvěřit jednoduchému politickému slibu. Zdůraznil, že to nemyslí jako urážku.

Čísla mu částečně dávají za pravdu, i když realita, která nás v Redakci VIPŽivot zajímala, je složitější. Praha dosahuje 192 % průměru EU v HDP na obyvatele. Liberecký kraj, kde Etzler žil, jen 69 %. Sousední Ústecký kraj 62,8 %, Karlovarský 56,4 %. Nezaměstnanost v Praze činila v červenci 2026 podle Úřadu práce 3,9 %, v Ústeckém kraji 7,3 %.

Politická mapa odpovídá: podle analýzy STEM z roku 2025 je Praha jediným krajem, kde koalice SPOLU, STAN a Piráti dohromady přesahují 50 % podpory. V Ústeckém a Karlovarském kraji dominuje ANO a SPD. Liberecký kraj je v tomto méně jednoznačný díky silnějšímu STAN, ale ani tam se proevropský proud neprosazuje tak snadno jako v hlavním městě.

Důležitý kontext: Etzlerova osobní zkušenost nedokazuje, že celý sever je nepřátelský vůči proukrajinským postojům. Souhrnná policejní statistika za druhé pololetí 2025 eviduje v Libereckém kraji pouhé dva nenávistně motivované skutky, v Praze jich bylo 63. Zároveň ale ministerstvo vnitra ve zprávě za rok 2024 konstatuje, že útoky vůči Ukrajincům v Česku celkově rostou, za rok 2025 jich policie zaznamenala 44.

Co Etzler radí a co neřekl

Na otázku, jak reagovat na tiché nepřátelství v okolí, odpověděl pragmaticky: neeskalovat, nevstupovat do hospodských ani internetových hádek, protože „to nemá smysl“. S lidmi s opačným názorem se podle něj má mluvit srozumitelně, ale bez vulgarit.

Co neřekl, je stejně výmluvné. Nezavrhl region, nezavrhl lidi, nezavrhl ani rozhodnutí tam žít. Řekl jen, že to přestalo fungovat, profesně, lidsky, logisticky.

Stráž pod Ralskem má o jednoho známého obyvatele míň. Praha o jednu rodinu na krabicích víc. A Miroslav Etzler poprvé za tři roky nemusí řešit, jestli stihne ranní autobus.