Manžel Charlotte Štikové čeká na transplantaci srdce. Léta zdraví odkládal kvůli rodině, teď už to nejde

Martin Stefan ví o problémech se srdcem dvanáct let. Teď poprvé veřejně mluví o transplantaci, měsíc před narozením první dcery.

Zdroj fotografie: Nextfoto

9. října 2026 sedl Martin Stefan před kameru a řekl větu, kterou podle vlastních slov roky odsouval: čeká ho transplantace srdce. Problémy se mu prý objevily už v roce 2014, dlouho je držel pod kontrolou a zdraví „posouval na druhou kolej“, aby se soustředil na rodinu. Jenže stav se v posledních měsících zhoršil a odkládání přestalo být možné. Ve stejné domácnosti se přitom chystá výbavička pro holčičku, která má přijít na svět v listopadu. Kontrast mezi přípravou na novorozence a vstupem do transplantačního režimu dělá z příběhu víc než další kapitolu mediálního života rodiny Štikových.

Dvanáct let tiché diagnózy

Martin Stefan v rozhovoru pro Aplausin popsal, že srdeční potíže mu lékaři odhalili v roce 2014. Dlouhé roky prý slýchal od lékařů i od sebe samého totéž: „Je to dobrý.“ Přesnou diagnózu nezveřejnil, neuvedl ani konkrétní centrum nebo to, zda už je formálně zařazen na čekací listinu. Řekl jen, že se stav „trošku zhoršil“ a že ho Charlotte opakovaně přesvědčovala, aby se na své zdraví konečně zaměřil.

Z jeho slov plyne spíš vědomé odsouvání než úplné popírání problému. Věděl, že srdce není v pořádku, ale prioritu dával rodinnému zázemí, nejdřív vztahu, pak svatbě v září 2024 v Hostivici po pouhých třech měsících známosti, pak těhotenství. Sám přiznává, že doufá, „že to nebude tak horké.“ Medicínská realita ale naznačuje, že samotné slovo transplantace se v kardiologii nepoužívá lehkovážně.

Co transplantace srdce znamená v českém systému

Transplantace srdce se indikuje u pacientů v konečné fázi srdečního selhání, kdy jiná léčba už nestačí. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, v Česku ji provádějí dvě centra pro dospělé: IKEM v Praze a CKTCH v Brně. O pořadí na čekací listině nerozhoduje princip „kdo dřív přijde“, ale kombinace několika faktorů:

• Naléhavost zdravotního stavu pacienta
• Krevní skupina a její kompatibilita s dárcem
• Váhový a velikostní poměr mezi dárcem a příjemcem
• Spádový region transplantačního centra

Podle Koordinačního střediska transplantací se většina pacientů v Česku nového orgánu dočká do jednoho roku. IKEM uvádí průměrnou čekací dobu přibližně rok. Nejnovější veřejně dostupný přehled KST k březnu 2026 evidoval 40 aktivně zařazených čekatelů na srdce a dalších 38 dočasně vyřazených. Nejde tedy o raritní jednotkový případ, jde o součást širší transplantační reality, do které Stefan podle vlastních slov právě vstupuje.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Blesk.cz (@blesk.cz)

Samotný zákrok probíhá v celkové anestezii přes otevření hrudníku s využitím mimotělního oběhu. Selhávající srdce se odstraní a dárcovské se našije na jeho místo. Imunosupresiva se nasazují už během operace. Rizika zahrnují krvácení, selhání transplantátu, rejekci, infekce i dlouhodobé komplikace jako vyšší onkologické riziko při celoživotní imunosupresi. CKTCH uvádí jednoleté přežívání 85-90 %.

Dítě za měsíc, operace v nedohlednu

Paralelně s tím, co Stefan popisuje jako zásadní zdravotní zlom, běží v domácnosti přípravy na příchod dcery Scarlett. Pár pohlaví i jméno oznámil už v srpnu 2026 na oslavě před porodem, porod čekají v listopadu. Ještě 8. října, den před Martinovým rozhovorem o srdci, Charlotte v devátém měsíci absolvovala těhotenské focení a veřejnou akci, po které přiznala únavu.

Martin sám říká, že nakupuje pleny a ubrousky. Krizový plán pro případ, že by hospitalizace nebo operace přišla v období kolem porodu, veřejně nepředstavil. Po transplantaci srdce se přitom běžně počítá se zhruba čtyřmi týdny v nemocnici a následnou rekonvalescencí; návrat do práce bývá možný za tři až šest měsíců. V prvních týdnech po případném zákroku by hlavní péče o novorozence prakticky nemohla zůstat na něm.

Proč odkládání péče komplikuje výchozí pozici

IKEM i KST opakovaně zdůrazňují význam správného načasování: včasné odeslání pacienta do transplantačního centra zlepšuje vyhlídky, protože s horší funkcí orgánu klesá celková kondice. Čím déle člověk čeká, tím hůř na tom může být v momentě, kdy se vhodný dárcovský orgán objeví.

V Stefanově konkrétním případě to z veřejně dostupných dat nelze prokázat. Neznáme diagnózu, průběžné nálezy ani dosavadní léčbu. Víme jen to, co řekl sám: dvanáct let věděl o problému a dvanáct let ho odsouval. Nejčastějšími důvody transplantace srdce jsou podle IKEM ischemická choroba srdeční a dilatační kardiomyopatie, typicky u mužů kolem padesátky. Stefan do tohoto profilu věkově i pohlavím zapadá, ale bez potvrzené diagnózy jde jen o statistický kontext.

Měsíc před porodem a s neurčitým horizontem operace stojí manželé Stefanovi před situací, kde se dvě životní události, ta nejradostnější a ta nejriskantnější, překrývají v jednom kalendářním okně. Charlotte ho prý tlačí, aby zdraví konečně řešil. Tentokrát to vypadá, že nemá na výběr.