Třiadvacet let za mřížemi a ani den práce. Jiří Kajínek dosáhl důchodového věku, ale od státu nedostane ani korunu

Jiří Kajínek překročil hranici důchodového věku 11. května 2025. Na starobní důchod ale nemá nárok, chybí mu odpracované roky.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Český důchodový systém stojí na dvou pilířích: věku a době pojištění. Splnit jeden bez druhého je jako mít klíč od domu, který neexistuje. Kajínek klíč má. Dům ne. Narodil se 11. ledna 1961, u mužů tohoto ročníku zákon stanoví důchodový věk na 64 let a 4 měsíce. Datum splnil přesně na den. Jenže zákon zároveň vyžaduje minimálně 35 let důchodového pojištění včetně takzvaných náhradních dob, případně 30 let čistého pojištění bez nich. A právě tady příběh omilostněného vězně naráží na zeď, kterou sám nemohl prorazit.

Dvacet tři let bez jediného dne v evidenci

Kajínek strávil za mřížemi přes dvě dekády. V rozhovoru pro web ŽivotvČesku v dubnu 2023 řekl otevřeně: o práci ve vězení opakovaně žádal, nikdy mu umožněna nebyla. Samotný výkon trestu se přitom do doby pojištění nepočítá, to výslovně uvádí i interní metodika ČSSZ. Započítat lze výhradně práci, která byla ve věznici řádně vykázána a zakládala účast na pojištění. Kdo nepracoval, tomu se roky za mřížemi v evidenčním listu neobjeví.

Není to jen Kajínkův problém. Podle statistické ročenky Vězeňské služby za rok 2024 bylo za finanční odměnu pracovně zařazeno 7 524 z 13 110 zaměstnatelných odsouzených, tedy necelých 58 procent. Zbylých 42 procent pracovní místo jednoduše nedostalo. Představa, že „kdo chtěl, mohl pracovat“, neodpovídá realitě českých věznic ani dnes, natož v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí.

Poslední šance v roce 2027

Příběh ale nekončí definitivním odmítnutím. Od roku 2025 zákon připouští takzvaný odložený starobní důchod: pokud člověk dosáhne věku o dva roky vyššího, než je jeho řádný důchodový věk, stačí mu k nároku 20 let pojištění včetně náhradních dob, nebo 15 let bez nich. U Kajínka by tato hranice připadla na 11. května 2027.

Otázka zní, kolik let pojištění vlastně má. Veřejně to doložené není, jeho informativní osobní list důchodového pojištění nikdy nezveřejnil a ČSSZ údaje jednotlivců neposkytuje. Víme jen to, co řekl sám: že mu chybí prakticky všechno. V Redakci VIPŽivot jsme spočítali, že pokud by nyní začal odvádět pojistné (ať už ze zaměstnání, podnikání, nebo formou dobrovolného důchodového pojištění), mohl by teoreticky deficit zmenšovat. Zpětně „přepsat“ 23 let bez pojištění ale nelze.

Z čeho Kajínek žije

V podcastu Zločiny bez cenzury Kajínek prozradil, že dodnes žije především z prostředků, které podle svých slov získal před rokem 1990. Příjmy z knih, besed a mediálních výstupů popisuje spíš jako doplňkové. Sám přiznal, že z psaní knih by si životní standard nefinancoval.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jiří Kajínek (@kajinek_official)

Důležité je odlišit starobní důchod od ostatních forem státní pomoci. Že Kajínek nemá nárok na penzi, neznamená, že stát nemá žádný nástroj. Od 1. října 2025 funguje dávka státní sociální pomoci se složkami na bydlení a živobytí. Vedle toho zákon o pomoci v hmotné nouzi výslovně počítá s osobami propuštěnými z výkonu trestu jako s možnou cílovou skupinou mimořádné okamžité pomoci. Podle analytického materiálu MPSV pracovali sociální kurátoři v roce 2023 s téměř sedmi tisíci propuštěnými, řada z nich řešila právě kumulaci nezaměstnanosti, dluhů a nestabilního bydlení.

Systém, který nepočítá s lítostí

Český důchodový systém je zásluhový. Nezkoumá, proč člověk nepracoval, jestli nemohl, nechtěl, nebo mu to nebylo umožněno. Počítá jen evidované roky. Pro Kajínka to znamená, že 23 let strávených v celách s maximální ostrahou má v očích České správy sociálního zabezpečení stejnou váhu jako 23 let, kdy by prostě neexistoval.

Je to tvrdé? Bezpochyby. Je to nespravedlivé? Záleží na úhlu pohledu. Systém ale není navržen jako kompenzace za ztracený čas, je navržen jako pojistka za odvedené pojistné. A přesně v tom spočívá paradox, který Kajínkův případ vystavuje na odiv: můžete dosáhnout věku, splnit podmínku, kterou splní každý, kdo se dožije. Ta druhá podmínka ale vyžaduje desítky let aktivní účasti ve světě, ze kterého vás stát sám vyřadil.

Kajínek bude mít 11. května 2027 poslední reálnou šanci na odložený důchod. Do té doby mu zbývá necelých osm měsíců, a otázka, zda patnáct nebo dvacet let pojištění dokáže vůbec doložit.