Strašně mě bolelo břicho a nikdo nevěděl proč. Miluška Bittnerová přiznala nemoc, se kterou žije přes dvacet let

Herečka a moderátorka v pořadu Na kafeečko poprvé podrobně popsala, že přes dvacet let žije s ulcerózní kolitidou, chronickým zánětem tlustého střeva.

Zdroj fotografie: Nextofoto

„Strašně, ale strašně mě bolelo břicho,“ říká Miluška Bittnerová v aktuálně publikovaném dílu své talkshow. Diagnózu jako první vyslovil bylinkář Ladislav Kříž. Lékařské potvrzení přišlo až o zhruba pět let později, v nemocnici pod Petřínem. Dvě dekády žila s nemocí, o které veřejně téměř nemluvila, a přitom točila, moderovala, bavila. Ulcerózní kolitida patří mezi takzvaná neviditelná onemocnění. Na první pohled nic nepoznáte. Uvnitř ale probíhá válka, kterou pacient vede každý den.

Pět let bez jména pro bolest

Před dvaceti a více lety se o ulcerózní kolitidě v Česku vědělo výrazně méně. Sama Bittnerová říká, že se tehdy „ani tolik nediagnostikovala“. Dnešní postup je jasně daný: gastroenterolog provede koloskopii celého tlustého střeva, odebere vzorky tkáně a vyloučí infekci, Crohnovu chorobu i další možné příčiny. Jenže tehdy? Menší povědomí lékařů, složitější diferenciální diagnostika a pacientka, která chodila od doktora k doktorovi bez odpovědi.

První, kdo pojmenoval, co se děje, byl bylinkář Ladislav Kříž. Sám v rozhovoru pro Lifee zdůrazňuje, že nechce klasickou medicínu nahrazovat, vidí se jako doplněk, „jiný pohled“, který může lékaře navést. Definitivní potvrzení diagnózy přinesla až gastroenteroložka. Bittnerová od té doby kombinuje bylinnou péči s klasickou léčbou. A právě tato kombinace, ne samotné bylinky, jí podle jejích slov umožňuje fungovat.

Co je ulcerózní kolitida a proč ji nevidíte

Ulcerózní kolitida je chronický zánět sliznice tlustého střeva a konečníku. Patří do skupiny idiopatických střevních zánětů (IBD), kam spadá i mediálně známější Crohnova choroba. Rozdíl je zásadní: zatímco Crohn může zasáhnout jakoukoli část trávicí trubice a proniká do všech vrstev střevní stěny, ulcerózní kolitida zůstává na povrchové sliznici tlustého střeva.

Typické příznaky:

• krvavé průjmy a hlen ve stolici
• bolestivé nucení na stolici, často i v noci
• bolesti břicha, únava, úbytek hmotnosti
• u těžších forem horečka a chudokrevnost

Nemoc se střídá mezi relapsy a remisemi. V klidové fázi může pacient pracovat, sportovat, žít běžný život. V aktivní fázi ho ale dokáže položit na lopatky. Právě proto je ulcerózní kolitida „neviditelná“, člověk na obrazovce září, zatímco mimo záběr řeší věci, o kterých se nemluví.

Podle Národního zdravotnického informačního portálu je operace nutná u 10-15 % pacientů. Bittnerová sama shrnuje: „Je to docela závažná nemoc, ale dá se s ní žít.“ Při správné léčbě to platí pro většinu z téměř 95 tisíc lidí, kteří v Česku s některou formou IBD žijí.

Léčba dnes: od aminosalicylátů po biologika

Před dvaceti lety vypadala léčba jinak. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, dnes česká odborná doporučení staví terapii na několika pilířích:

• aminosalicyláty (mesalazin) jako základ u lehčích forem
• kortikoidy k potlačení akutního vzplanutí
• imunosupresiva pro udržení remise
• biologická a cílená léčba u pacientů, kteří na konvenční terapii nereagují

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Lifee.cz (@lifee.cz)

Česká gastroenterologická společnost eviduje 45 center oprávněných indikovat biologickou léčbu. Specializovaná pracoviště najdete ve všech krajích, v Praze jde například o VFN, IKEM, Thomayerovu nemocnici nebo Motol, další centra fungují v Brně, Hradci Králové, Ostravě, Plzni či Olomouci.

Cílem moderní léčby není jen ztišit příznaky. Gastroenterologové dnes usilují o takzvanou hlubokou remisi, tedy zhojení sliznice, normální kvalitu života a minimalizaci invalidity. Podle České gastroenterologické společnosti mohou pacienti s vhodnou terapií žít stejně kvalitně jako zdraví lidé. Klíčové je ale dostat se ke specialistovi včas. Pozdní přístup ke specializované péči zvyšuje riziko komplikací a může vést až k chirurgickému řešení.

Co jíst a čemu se vyhnout

Univerzální jídelníček pro ulcerózní kolitidu neexistuje. Hodně záleží na fázi nemoci a individuální toleranci.

Při vzplanutí se doporučuje šetřící bezezbytková dieta:

• vynechat syrovou zeleninu a ovoce se slupkami, luštěniny, celozrnné výrobky, ořechy a semena
• preferovat vaření, dušení a přípravu v páře
• jíst menší porce, dbát na pitný režim
• často se přechodně omezuje laktóza

V remisi naopak platí: jídelníček má být co nejpestřejší. Omezuje se jen to, co konkrétnímu pacientovi prokazatelně nedělá dobře. Žádné plošné zákazy, žádné zbytečné restrikce.

Kdy jít k lékaři

Krvavé průjmy, opakované bolesti břicha, nucení na stolici, noční příznaky, nevysvětlitelná únava nebo úbytek hmotnosti, to všechno jsou signály, které by měly člověka přivést ke gastroenterologovi. Ulcerózní kolitida se nejčastěji diagnostikuje v mladší dospělosti a počet pacientů v Česku roste.

Příběh Milušky Bittnerové ukazuje dvě věci najednou. Že člověk může s chronickým střevním zánětem dvacet let pracovat před kamerou a nikdo nic netuší. A že těch pět let bez diagnózy, které prožila, by dnes už nemuselo trvat tak dlouho.