Porazil rakovinu plic i ledviny, teď ho skolila zákeřná nemoc. Rudolf Hrušínský nemůže téměř chodit

Herec Rudolf Hrušínský mladší oslavil 80 let. Místo oslav ale řeší sarkoidózu, nemoc, která mu po dvou zvládnutých rakovinách bere schopnost chodit.

Zdroj fotografie: Se svolením TV Nova

2. října 2026, tři dny před kulatým jubileem, stál Rudolf Hrušínský na jevišti Divadla Bez zábradlí v komedii Blbec k večeři. Po představení ho kolegové překvapili tajnou oslavou. Vtipkoval, děkoval, pak odjel domů. Na velkou večerní party už síly nezbývaly. Muž, který přežil nádor na plíci i nádor na ledvině, teď bojuje s něčím, co rakovina není, ale co mu paradoxně bere víc než obě onkologické diagnózy dohromady. Sarkoidóza, chronické zánětlivé onemocnění s nejasnou příčinou, mu v kombinaci s léčbou kortikoidy otéká nohy natolik, že téměř nemůže chodit.

Dvě rakoviny za tři roky

Časová osa jeho zdravotních komplikací je hustá. Někdy kolem roku 2023 mu lékaři objevili nádor na plíci. Hrušínský sám později popsal, že podstoupil cílené ozáření v Ostravě; mluvil o „gama noži“, ačkoli tamní Fakultní nemocnice Ostrava u plicních ložisek oficiálně používá technologii CyberKnife, tedy stereotaktickou radioterapii. Ať už šlo o cokoli, výsledek byl rychlý: pět dnů ozařování a nález podle jeho slov zmizel.

O dva roky později, v květnu 2025, přišla druhá rána. Nádor na ledvině. Tentokrát zákrok proběhl v pražském IKEM. Herec ho popsal lakonicky: „Nějak mi to vypálili.“ Dodal, že následné kontroly dopadly dobře. Dvě zhoubné diagnózy, dvě cílené intervence, dvakrát úleva. Jenže pak přišla třetí kapitola, a ta se tak snadno zavřít nedá.

Co je sarkoidóza a proč ji lékaři nazývají zákeřnou

Jak se Redakce VIPŽivot dozvěděla, sarkoidóza není rakovina. Je to systémové zánětlivé onemocnění, při němž se v orgánech (nejčastěji v plicích a nitrohrudních uzlinách) tvoří shluky imunitních buněk zvané granulomy. Příčinu medicína spolehlivě nezná. Uvažuje se o kombinaci genetické dispozice a vnějších spouštěčů, ale žádný jednoznačný viník identifikován nebyl.

Zákeřnost spočívá v nepředvídatelnosti. U části pacientů nemoc odezní sama, u jiných přetrvává roky, kolísá a může zasáhnout další orgány: kůži, oči, játra, srdce. V České republice jde o relativně vzácnou diagnózu: odborná literatura uvádí výskyt zhruba 3 nových případů na 100 tisíc obyvatel ročně, celkově s ní v populaci žije asi 63 lidí ze 100 tisíc. Léčba probíhá ve specializovaných centrech pro intersticiální plicní procesy, například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ve FN Brno nebo na pracovišti při 3. lékařské fakultě UK.

Základním lékem je prednison, kortikosteroid, který tlumí zánět. A právě tady se uzavírá kruh Hrušínského potíží.

Lék, který léčí i ničí

Prednison dokáže sarkoidózu zkrotit, ale jeho dlouhodobé užívání přináší řadu vedlejších účinků. Podle oficiální příbalové informace patří mezi nejčastější zadržování tekutin, otoky, nárůst hmotnosti a svalová slabost. Právě tato kombinace vysvětluje to, co o hercově stavu veřejně popsala jeho dlouholetá partnerka Helena: po prednisonu otéká a téměř nemůže chodit.

Je to paradox, který zná každý pacient na dlouhodobých kortikoidech. Lék potlačuje nemoc, ale zároveň tělu bere to, co potřebuje k běžnému fungování: sílu v nohách, lehkost pohybu, pocit, že tělo poslouchá. U osmdesátiletého muže, jehož organismus už prošel dvěma onkologickými zátěžemi, je dopad ještě výraznější.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Ulice (@uliceserial)

Hrušínský sám k diagnóze sarkoidózy veřejně příliš nemluví. Informace o jeho aktuálním stavu přicházejí hlavně od Heleny, se kterou je přes třicet let a kterou dříve označil za svého „anděla strážného“. Konkrétní pracoviště, kde se nyní léčí, zveřejněno nebylo.

Práce jako lék, který předepsat nejde

Co je na celém příběhu nejpozoruhodnější: Hrušínský nepřestal pracovat. Omezil se, to ano. Nové role už zkoušet nechce, natáčení seriálu Ulice zredukoval na dva až tři dny v měsíci. Ale stále hraje v Divadle Bez zábradlí, stále se objevuje v Harlekýnu. Na začátku října odehrál představení a zvládl i překvapení kolegů k jubileu.

Podle partnerky mu právě práce pomáhá nejvíc. Není to fráze, je to strategie přežití člověka, který celý život stál na jevišti a před kamerou. Syn legendárního Rudolfa Hrušínského, herec, jehož tvář zná každý divák Ulice i návštěvník pražských divadel. Vzdát se rolí by pro něj znamenalo vzdát se identity.

Rodinná oslava osmdesátin se plánovala na neděli 4. října, den před skutečným datem narozenin. S dětmi, vnoučaty, v klidu. Bez velkých gest, bez červeného koberce. Tak, jak to odpovídá muži, který si za poslední tři roky prošel víc než dost.

Dvě rakoviny šlo vyřídit cíleným zásahem: ozářením, vypálením, kontrolou. Sarkoidóza takovou zkratku nenabízí. Je to maraton bez jasné cílové čáry a Hrušínský ho zatím běží po svém, pomalu, s oteklýma nohama, ale pořád na jevišti.