Topolánek se zastal Babišovy pravé ruky a úředníkům vzkázal: „Místo přidávání jim těch 10 procent snížit.“ Pak pobavil celý internet

Bývalý premiér podpořil plán na propuštění desetiny státních úředníků a přitvrdil: podle něj se nemá jen škrtat místa, ale i snižovat platy. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha předložila ministrům návrh usnesení, které by k 1. lednu 2027 zrušilo deset procent pracovních míst ve státní správě, kabinet se vzepřel. Ministři namítali, že bez rušení agend se takový řez nedá provést, a projednávání přerušili. Do debaty pak na síti X vstoupil Mirek Topolánek a posunul ji o stupeň dál. Nejenže se Barthy zastal, ale vzkázal, že úředníkům by se místo přidávání mělo o těch deset procent snížit. Ironických komentářů se na sociálních sítích objevila celá řada, protože scéna měla všechno: expremiér, který přes deset let není členem ODS, veřejně kryje návrh nejbližší spolupracovnice svého dlouholetého rivala Andreje Babiše.

Kdo je „Babišova pravá ruka“ a co navrhuje

Tünde Bartha není jen mediální nálepka. Seznam Zprávy ji popsaly jako jediného člověka, jemuž Babiš skutečně věří, a citovaly i jeho vlastní starší označení „pravá ruka“. Jako vedoucí Úřadu vlády má přímý vliv na systemizaci státní služby, tedy na to, kolik míst na ministerstvech a podřízených úřadech existuje.

Její návrh je konkrétní: usnesení vlády s termínem účinnosti k 1. lednu 2027, které by plošně ubralo desetinu pracovních pozic. Podle e15 ale kabinet projednávání přerušil. Ministři upozorňovali na časovou tíseň i na to, že bez současného rušení agend se škrt stává jen přesunem práce na menší počet lidí.

Topolánek přitvrzuje: nejen méně lidí, ale i nižší platy

Topolánek v debatě nešel cestou diplomatického souhlasu. Podle jeho komentáře na X by se nemělo jen propouštět, mělo by se i krátit. Místo chystaného navyšování platů by stát měl úředníkům o deset procent ubrat.

Tady je důležitý kontext. Stát od 1. dubna 2026 zvýšil tarify státních zaměstnanců o devět procent, jak potvrdilo MPSV. Pro rok 2027 vládní rozpočet počítá s dalším růstem platů ve veřejném sektoru v pásmu pět až devět procent a navýšením platových výdajů o 33,9 miliardy korun. Oficiální linie státu je tedy přesný opak toho, co Topolánek navrhuje.

Tünde Bartha s podporou Andreje Babiše navrhuje propustit 10% úředníků. To je správně. Bylo by ještě užitečnější, kdyby místo přidávání 9% na platy v r. 2027 jim těch 10% snížili. Pak by se jim to dělalo líp a našli by víc. 😝 https://t.co/eHeyzJoSU3 https://t.co/eHeyzJoSU3

— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) September 29, 2026

A právě v tom spočívá paradox: vláda jednou rukou chystá personální škrty a druhou rukou nalévá miliardy do platového růstu. Topolánek na tuto rozpolcenost ukazuje prstem, jen jeho řešení je radikálnější, než si troufne kdokoli uvnitř kabinetu.

Proč zrovna Topolánek, a proč zrovna teď

Mirek Topolánek dnes není straník, poslanec ani ministr. Jak sám řekl v lednu 2026 pro Novinky, přes deset let není členem ODS. Přesto ho podle Českého rozhlasu Plus čte značná část členské základny strany a jeho podcast funguje jako jakýsi ideový maják konzervativní pravice.

Pozice outsidera mu dává svobodu, kterou aktivní politik nemá. Může říct „škrtněte jim platy“, aniž by musel řešit, jak to projde sněmovnou. Může se zastat Babišovy nejbližší spolupracovnice, aniž by ho to stálo stranickou kariéru, žádnou totiž nemá. A právě tahle kombinace pobavila sledující na sociálních sítích nejvíc: muž, který léta stál proti Babišovi, teď věcně kryje návrh z jeho nejužšího okruhu a ještě ho zostřuje.

Co by to znamenalo v praxi

Pokud by Barthin návrh nakonec prošel, šlo by o systemizační zásah s reálnými důsledky, které jsme v Redakci VIPŽivot shrnuli takto:

• Neobsazování volných míst – nejméně bolestivá varianta, ale pomalá.
• Slučování agend – méně oddělení, více práce na jednoho člověka.
• Reálné propouštění – tam, kde úřad nemá kam přesunout zaměstnance.

Topolánkův přílepek v podobě mzdového škrtu by situaci ještě zkomplikoval. Průměrná hrubá mzda v české ekonomice dosáhla ve druhém čtvrtletí 2025 částky 49 402 korun. Řada tarifních tříd ve státní správě byla přitom i po dubnovém navýšení stále na hranici zaručené mzdy. Snižovat platy v prostředí, kde stát už teď těžko konkuruje soukromému sektoru, by podle nás znamenalo urychlený odchod kvalifikovaných lidí, a paradoxně dražší outsourcing služeb, které by úřady přestaly zvládat vlastními silami.

Bývalý premiér ukázal, že umí rozpoutat debatu jedním příspěvkem na sociální síti. Jestli jeho recept na štíhlý stát někdo vezme vážně, záleží na tom, zda kabinet vůbec dotáhne Barthin původní, a výrazně mírnější, návrh.