Děti jsou dnes v obrovském ohrožení: Olga Lounová má strach, že by si její dcera ani neuvědomila, že je něco špatně

Olga Lounová otevřeně mluvila o strachu z dětského zneužívání a potřebě prevence. Trápí ji i její vlastní strachy.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Na křtu nové knihy se zpěvačka Olga Lounová překvapivě nedržela jen pózování a zpěvu, jak redakce VIPživot zaznamenala. Místo toho, aby si užívala zasloužených volných chvilek, totiž poskytla rozhovor pro magazín Extra, ve kterém otevřeně promluvila o jednom z nejbolestivějších témat současnosti – o zneužívání dětí.

Mateřství mění pohled na některé věci

„Tak já teď jako tím, že mám dítě, tak ve mně určitě rezonuje zneužívání dětí a mladistvých. Což je takový téma, který je dlouho neřešený a pořád takový tabu, trochu,“ svěřila se.

Naše redakce má za to, že jí v tomto případě nešlo o zviditelnění, její slova totiž podle nás rozhodně zněla upřímně a bylo z nich cítit opravdu hluboké znepokojení. Sama během rozhovoru také přiznala, že ji děsí myšlenka, že by se jí její dcera někdy nesvěřila s něčím zásadním. A to se bohužel opravdu může stát.

Podle názoru naší redakce jsou její obavy navíc rozhodně oprávněné. Podle dat z portálu Jak Trestáme bylo v letech 2016 až 2022 v Česku za znásilnění odsouzeno 643 osob. Z toho ale téměř neuvěřitelných 57 % pachatelů odešlo jen s podmínkou nebo s podmínkou s dohledem.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Olga Lounová (@olgalounova)

Násilí nejspíš soudcům nestojí za zmínku

Bohužel tresty za sexuální násilí jsou v Česku překvapivě mírné. Příkladem může být nedávný případ z Olomouce, kde muž, jenž opakovaně zneužíval nezletilou dívku, dostal jen těžko uvěřitelných pět let vězení. Nebo případ ze Sokolova, kde muž znásilnil ženu pod hrozbou ublížení na zdraví a soud mu uložil jen tři roky. Oběti takových činů se přitom podle webu Very Well Mind s jejich následky (zejména psychickými) potýkají mnohem déle. Naše redakce z toho usuzuje, že takové tresty rozhodně neodpovídají závažnosti činu.

Olga Lounová navíc k celé problematice přidává další perličku a upozorňuje na to, že problém nezačíná jen u pachatelů, ale už u systému výchovy a informovanosti: „Na základní škole, ve školce vám to nikdo neříká.“ A právě tady by podle našeho názoru bylo potřeba začít – v prevenci. Pak se dost možná situace přece jen pohne maličko k lepšímu.