Syn Hanychové má ve škole problémy kvůli slavné mamince. Žilková se do toho vložila a nešetřila ostrými slovy

Agáta Hanychová tvrdí, že její syn Kryšpín ve škole doplácí na spor mezi ní a učitelkou. Babička Veronika Žilková v podcastu reagovala bez servítků.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Příběh se objevil 14. září na portálu Žena.cz a rychle se rozšířil do dalších médií. Hanychová v aktuální epizodě svého podcastu popsala situaci, v níž podle ní učitelka přenáší svůj postoj k veřejně žijící matce přímo na jejího syna. „Prostě mě nenávidí,“ shrnula Agáta svůj vztah s pedagožkou, přičemž důsledky podle ní nese Kryšpín. Konkrétní školní incident, ať už špatnou známku, kázeňský postih, nebo šikanu, otevřené zdroje nepopisují. Žilková ale do debaty vstoupila s razancí, která naznačuje, že téma bere velmi osobně.

Babička, která nemíní mlčet

Žilková v podcastu rámovala problém šířeji než jen jako rodinnou stížnost. Podle shrnutí na Media24 mluvila ostře o tom, co si dospělí dovolují vůči dětem veřejně známých rodičů. Přesný citát z epizody volně dostupné zdroje nenabízejí, ale kontext je čitelný: herečka vnímá situaci jako útok na vnuka, nikoli jako oprávněnou kritiku dcery.

Není to přitom první letošní díl, kde se škola stala ústředním tématem. Už v červnové epizodě „To vysvědčení je i vaše!“ obě ženy rozebíraly, jak třídní schůzky a veřejné hodnocení žáků zasahují nejen děti, ale i rodiče. V srpnovém dílu o tom, jak vychovat dítě, které umí prohrávat, pak Žilková zdůrazňovala nutnost chránit děti před zbytečným veřejným zostuzením. Aktuální spor s učitelkou tak zapadá do delší linie, kterou matka s dcerou v podcastu budují celý rok.

Stín kauzy Krainové

Debata o Kryšpínovi nezazněla ve vzduchoprázdnu. Celé léto českou veřejností rezonoval spor Simony Krainové s učitelkou, která pod rodinnou fotkou na sociální síti komentovala vzhled nezletilého dítěte modelky. Krainová zareagovala razantně: zveřejnila identitu i fotografii komentující ženy a kontaktovala její školu.

Podle nás v Redakci VIPŽivot je rozdíl v přístupu obou matek zřetelný:

• Hanychová pojmenovala problém v podcastu, ale podle dostupných zdrojů nezveřejnila identitu učitelky ani nevolila právní cestu.
• Krainová šla cestou veřejného odhalení a zvažovala právní kroky.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Veronika Žilková (@veronikazilkovazilkova)

Právě ten druhý postup ale otevřel otázku, kdo vlastně koho poškodil. Právníci oslovení Českou justicí se shodují, že zveřejnění identity soukromé osoby a její vystavení tlaku statisíců sledujících může samo o sobě představovat zásah do osobnostních práv. Učitelka podle těchto zdrojů právní obranu zvažovala; pravomocný výsledek sporu zatím znám není.

Dítě celebrity není veřejná osoba

Klíčový právní princip, který oba případy spojuje, formuloval advokát Pavel Kiršner v komentáři pro Českou justici: dítě známé osobnosti není samo veřejnou osobou a nemusí snášet veřejné komentáře ke svému vzhledu, chování ani školním výsledkům. Má stejnou ochranu důstojnosti a soukromí jako kterékoli jiné dítě.

Zajímavé je, že Nejvyšší soud v březnu 2026 v jiné kauze připustil, že učitel může být při výkonu profese osobou veřejného zájmu a musí strpět vyšší míru veřejné kontroly. Jenže soukromý komentář pod fotkou na Instagramu není výkon profese. Právní rámec tedy rozlišuje dvě zcela odlišné situace, a právě v té mezeře mezi nimi se odehrávají oba letošní spory.

Kde končí ochrana dítěte a začíná veřejný lynč

Největší posun celého tématu nespočívá v samotném hejtu. Ten existoval vždycky. Posun je v tom, jak rychle se ze sporu o dítě stane spor o moc. Rodič s milionovým dosahem může jedním příběhem na Instagramu spustit lavinu, kterou už nezastaví. Učitelka, která napsala nevhodný komentář, čelí najednou tisícům výhrůžek. A dítě, kvůli kterému to celé začalo, se z centra pozornosti neposune ani o milimetr.

Žilková i Hanychová v podcastu opakovaně zmiňovaly jednoduchý recept: soukromá schůzka rodič–učitel–dítě místo veřejného probírání. Zní to banálně. Ale v době, kdy má každý rodič v kapse nástroj na okamžité veřejné zostuzení, je právě ta banalita tím nejtěžším krokem.

Případ Kryšpína nemá zatím žádnou dohru v podobě žaloby nebo školního řízení. Má ale něco cennějšího: otázku, kterou by si měl položit každý dospělý, než napíše komentář o cizím dítěti nebo než zveřejní identitu toho, kdo to udělal.