Rozesmíval miliony Čechů, dnes sotva chodí. Petr Nárožný přiznal, že ho trápení s nohama připravilo o chuť žít

Petr Nárožný letos v září řekl: „Jsem k ničemu, nechce se mi už žít.“ Za těmi slovy stojí dva roky bolesti, opakovaných pádů a postupné ztráty pohybu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Věta, kterou osmaosmdesátiletý herec pronesl po dalším pádu během letního pobytu v Třeboni, nezazněla z ničeho nic. Předcházela jí zlomenina stehenní kosti, měsíce rehabilitace, krátký záblesk naděje na jevišti s hůlkou v ruce, a pak nový pád, poraněné rameno a odmítnutá operace, protože riziko v jeho věku už převažuje nad přínosem. Příběh jednoho z nejoblíbenějších českých komiků se za poslední dva roky proměnil z optimistického „dám se dohromady“ v tiché přiznání, že svět kolem něj se zúžil na pár metrů mezi postelí a křeslem.

Pád ve Zlíně, který všechno odstartoval

16. září 2024 odehrál Petr Nárožný představení Milionový údržbář ve Zlíně. V hotelu po skončení upadl a zlomil si stehenní kost, navíc na noze, kde už dříve prodělal výměnu kyčelního kloubu. Následovala okamžitá operace. Blesk o nehodě informoval 23. září, kdy už herec ležel v nemocnici a všechna jeho představení byla zrušena.

Z nemocničního lůžka tehdy zněl opatrný optimismus. „Mám pocit, že skončím,“ řekl sice v říjnu 2024 pro Aha!, ale vzápětí dodával, že rehabilitace postupuje a že se chce vrátit. Lékaři hovořili o „slušném pokroku“. Jenže po operaci přišla infekce a zotavování se protáhlo na měsíce.

Devět měsíců s hůlkou, a pak další rána

V červnu 2025 se Nárožný poprvé ukázal před publikem. Ne jako herec v roli, ale jako host talkshow Bílý večer. Na jeviště přišel s hůlkou, podle Super.cz bavil plné hlediště. Vypadalo to jako začátek návratu.

Nebyl. V březnu 2026 chyběl na oslavě Zdeňka Svěráka, omluvil se, protože znovu upadl, poranil si obličej a přiznal, že nevydrží dlouho sedět ani stát. Pravidelné hraní v tu chvíli už bylo minulostí. V červnu 2026 to řekl otevřeně: „Hrát už opravdu nemůžu.“ Odmítl další operaci krčku stehenní kosti. „V mém věku je to už hodně velké riziko,“ vysvětlil pro Blesk. Lékaři mu dali za pravdu. Kolo, na kterém jezdíval, stojí. Procházky se zkrátily na minimum. Hůlku vystřídaly berle.

Vedra, závrať, pád, a slova, která zasáhla

Léto 2026 strávil Nárožný s manželkou Ivou v Třeboni, kde má rodinu i vnoučata. Dva měsíce v jihočeském městě, které zná a má rád. Jenže přišla vlna veder. Při procházce se mu zamotala hlava, upadl a poranil si rameno.

Právě po tomto pádu v září 2026 pronesl větu, která obletěla česká média: „Jsem k ničemu, nechce se mi už žít.“ A dodal: „Patřím do starýho železa. Jsem vážně nemocný.„

Důležité je, co ta slova znamenají, a co ne. Žádný veřejně dostupný zdroj nepotvrzuje psychiatrickou diagnózu ani bezprostřední ohrožení života. Jde o výraz hlubokého vyčerpání člověka, který dva roky bojuje s bolestí, ztrácí mobilitu a vidí, jak se mu den po dni zužuje prostor, ve kterém se dokáže pohybovat. Odborná literatura Národního institutu pro stárnutí potvrzuje, že chronická bolest u starších lidí prokazatelně omezuje spánek, společenský život i psychickou odolnost. A extrémní vedra představují pro seniory zvýšené riziko závratí a pádů, protože jejich tělo hůře reguluje teplotu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Komik, který uměl odejít, ale svět ho nepustil

Petr Nárožný se do povědomí Čechů zapsal jako součást legendárního tria Šimek–Sobota–Nárožný, jako hlas Johanky z večerníčku Mach a Šebestová, jako nezapomenutelný Tuček z filmu Marečku, podejte mi pero! nebo jako postava z Létajícího Čestmíra, Hospody či Sanitky. Generace diváků ho znají z pohádek, komedií i televizních estrád. Jeho komika nikdy nebyla jemná, byl to „vzteklý komik“ se semaforskou školou, který dokázal rozesmát sál jedním pohledem.

Už v červnu 2022 se rozloučil s Činoherním klubem po 42 letech. Tehdy řekl větu, která dnes zní skoro prorocky: „Herec má umět odejít, když přijde čas.“ Odešel po svých, s aplausem. O dva roky později ho čas dohnal jinak.