S kým žije Kaštan z Ulice: S první ženou se rozvedl, druhá je o 22 let mladší herečka. „Nenudíme se spolu,“ říká po dvaceti letech

Seriálový Kaštan žije přes dvě dekády s herečkou Štěpánkou Křesťanovou. Jejich recept na fungující manželství je překvapivě prostý.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Antonín Procházka se narodil na Štědrý den 1953, jeho druhá manželka Štěpánka Křesťanová na Valentýna 1976. Dvaadvacet let věkového rozdílu, dvě herecké kariéry pod jednou střechou a jedno pravidlo, které oba opakují: divadlo zůstává za dveřmi bytu. V roce 2026 jsou spolu jednadvacátým rokem a místo velkých gest ukazují něco vzácnějšího: provozní sehranost dvou lidí, kteří se potkávají na jevišti i u snídaně a zatím jim to funguje.

Dvě manželství, dvě herečky

Procházkovou první ženou byla herečka Zora Kostková, spoluzakladatelka plzeňského Divadla malých norem. Z manželství vzešel syn Antonín mladší, dnes ředitel pražského Divadla Metro. Přesné okolnosti rozpadu prvního manželství Procházka veřejně nekomentoval. Doložené je jedno: po konci vztahu se Zorou Kostkovou začal žít se Štěpánkou Křesťanovou, podle veřejně dostupných biografických profilů se vzali v roce 2005.

Křesťanová tehdy působila v angažmá v plzeňském Divadle J. K. Tyla, kde měl Procházka za sebou léta jako herec i režisér. Potkali se v prostředí, kde se lidé poznávají přes zkoušky a premiéry, ne přes seznamky. A právě tahle sdílená profese se ukázala jako tmel, který drží dodnes.

„Nenudíme se spolu,“ co tím vlastně myslí

Věta z titulku zní jako flirt, ale v kontextu rozhovoru pro Expres.cz z roku 2026 je mnohem střízlivější. Procházka ji hned rozvádí: celý život žil s herečkami, Štěpánku několikrát režíroval, oba znají zákulisí zevnitř. Rozumějí si v tom, co obnáší přijít domů po představení v deset večer. A přesto, nebo právě proto, si dali jasnou hranici.

„Doma se o divadle moc nebavíme,“ říká dvaasedmdesátiletý herec. Práci nechávají za dveřmi. Zní to jako banalita, ale pro dva lidi, kteří spolu opakovaně stojí na jevišti, je to vědomá volba. Společné tituly mají za sebou celou řadu, od komedie Celebrity s.r.o. přes Kouzlo 4D až po aktuální Manželské turbulence, které v květnu 2026 hráli společně v luhačovickém KKC Elektra. Přesto doma fungují jako pár, ne jako kolegové z ansámblu.

Kaštan v Ulici a libreto pro dceru

Procházka zůstává pro většinu diváků především Petrem Kaštanem. V oficiálním obsazení Ulice je vedený i v roce 2026 a TV Nova začátkem roku publikovala obsah věnovaný jeho dějové lince. Sám ale přiznává, že ho hraní tolik netěší jako dřív a raději má „osamělou práci,“ tedy psaní.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Divadlo Lucie Bílé (@divadlo_lucie_bile)

A právě psaní mu otevřelo novou kapitolu. Pro Divadlo Lucie Bílé napsal libreto muzikálu Obyčejná holka, jehož světová premiéra je naplánovaná na 17. září 2026. Redakci VIPŽivot neuniklo, že se v obsazení objevuje i jeho dcera Viktorie Procházková, dvacetiletá herečka, která má v divadle vlastní profil. Otec píše, režíruje a dcera stojí na jevišti. Rodinná herecká tradice pokračuje do třetí generace, protože i syn Antonín mladší vede vlastní divadlo.

Štěpánka Křesťanová mezitím hraje v témže divadle inscenaci Jen pravdu, drahý. Rodina Procházkových tak v roce 2026 pokrývá hned několik scén, od televizního studia Ulice přes pražské divadlo až po zájezdové komedie po celé republice.

Co drží pár s dvaadvacetiletým rozdílem pohromadě

Z Procházkových veřejných výroků se dá složit čtveřice pilířů: společný humor, profesní porozumění, schopnost oddělit práci od soukromí a rodinné zázemí s dcerou Viktorií. Žádná okázalá romantika, žádné instagramové vyznání. Spíš dvě paralelní kariéry, které se občas protnou na jevišti, a pak zase každý do svého koutku.

V rozhlasovém rozhovoru Procházka s hrdostí mluvil o „Viktorce a Toníčkovi,“ obou dětech z obou manželství. O rozpadu první rodiny mlčí, o té současné mluví věcně a s nadhledem člověka, který ví, že dvacet let společného života je argument sám o sobě.

Dvaadvacet let věkového rozdílu vypadá na papíře jako materiál pro bulvární titulek. V praxi jde o dvě dekády sdílených zkušeben, premiér a večeří po představení, a o jedno pravidlo, které oba dodržují: divadlo zůstává za dveřmi.