Nejlépe placení poslanci si loni přišli na víc než pět milionů z veřejných peněz. Víme, kdo jsou a kolik berou

Hranici pěti milionů korun z veřejných peněz překročili v roce 2025 čtyři poslanci. Samotná Sněmovna jim přitom tolik nezaplatila.

Zdroj fotografie: Kancelář Poslanecké sněmovny / Lukáš Janičina

Příjmy zákonodárců jsou zajímavým tématem, které běžného zaměstnance třeba z Ústecka dokáže pořádně namíchnout. VIP život zaznamenal, že někteří si vydělali i pět milionů korun ročně z veřejných rozpočtů. Mimochodem je to částka, která odpovídá zhruba devíti průměrným ročním mzdám v Česku. Loni se na ni dostali čtyři lidé s poslaneckým mandátem: Jan Skopeček z ODS s 5 567 087 Kč, Kamal Farhan z ANO s 5 434 124 Kč, Jiří Mašek z ANO s 5 280 479 Kč a Petr Fiala z ODS s 5 048 333 Kč. Jenže klíčový detail se skrývá jinde než v samotném čísle: ani jeden z nich by se přes pět milionů nedostal jen z peněz Poslanecké sněmovny. Rozhodující je kumulace veřejných funkcí.

Kolik platí Sněmovna a kolik zbytek

Data, která za rok 2025 zveřejnil Hlídač státu, ukazují zásadní rozdíl mezi tím, co poslanec dostane od Kanceláře Poslanecké sněmovny, a tím, co pobírá celkem ze všech veřejných institucí. Nejvyšší roční příjmy čistě ze sněmovní kapitoly 302 státního rozpočtu se pohybovaly pod čtyřmi miliony korun. Pět milionů tedy není „poslanecký plat“. Je to součet.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jan Skopeček (@jan_skopecek)

Nejdřív litovala plastiky prsou, teď chce ještě větší. Kylie Jenner prozradila i přesnou velikost implantátů

VIPživot.cz

60 m

Nejlépe to ilustruje případ Kamala Farhana. Od Sněmovny dostal 3 641 127 Kč. K tomu ale přibyla odměna z Plzeňského kraje (820 997 Kč), z Všeobecné zdravotní pojišťovny (612 000 Kč) a z Vodárny Plzeň (dalších 360 000 Kč). Teprve součet čtyř institucí ho vynesl na 5,43 milionu. Podobný mechanismus funguje u ostatních jmen v žebříčku. Sněmovní pravidla přitom říkají, že uvnitř dolní komory se platí jen jedna, nejvyšší funkce; předsednictví výboru nebo vedení klubu nepřináší další sněmovní peníze navíc. Co příjem výrazně navyšuje, jsou role mimo Sněmovnu: krajské zastupitelstvo, správní a dozorčí rady veřejných firem, pojišťovny.

Z čeho se skládá sněmovní příjem

Poslanecký příjem od Kanceláře Poslanecké sněmovny zahrnuje několik zákonných složek podle zákona č. 236/1995 Sb.:

• Základní plat odvozený od platové základny a koeficientu funkce
• Náhrada na reprezentaci
• Náhrada na dopravu
• Náhrada na ubytování (pro poslance s bydlištěm mimo Prahu)
• Příspěvek na odborné a administrativní práce
• Příspěvek na asistenta a kancelář

Platová základna v roce 2025 činila 101 364 Kč měsíčně, meziročně o 6,95 % více než v roce 2024, kdy byla 94 775 Kč. I se všemi náhradami ale sněmovní roční součet u běžného poslance zůstává hluboko pod pěti miliony. Rozpětí příjmů v kategorii poslanců se za rok 2025 pohybovalo od 135 288 Kč (u těch, kdo mandát drželi jen krátce) až po zmíněných 5,57 milionu u Skopečka, ovšem právě díky dalším veřejným funkcím.

Devět průměrných platů v jednom

Průměrná měsíční mzda v Česku za rok 2025 dosáhla podle Českého statistického úřadu hodnoty 49 215 Kč, tedy přibližně 590 580 Kč ročně. Pětimilionový příjem tak odpovídá 8,5 až 9,4násobku průměrné roční mzdy. Vůči mediánové mzdě, která byla 45 523 Kč měsíčně, je poměr ještě výraznější, zhruba devíti- až desetinásobek. Důležité je ale dodat, že pětimilionová hranice je výjimka, nikoli pravidlo.

Nicméně celkové součty veřejných příjmů politiků skládá Hlídač státu z odpovědí jednotlivých institucí na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Za rok 2025 oslovil 593 veřejných organizací a úřadů. Odpovědělo 426, zbylých 167 data odmítlo poskytnout nebo nedodalo. U některých politiků tak mohou být součty neúplné; skutečné příjmy z veřejných funkcí mohou být i vyšší, než ukazuje žebříček.