Vémola předhodil lvům drahé kufry a sledující ho roznesli. Řeší se malá klec, týrání i jeho strach ze šelem

Karlos Vémola nechal své lvy roztrhat cestovní kufr s kuřetem uvnitř. Video na Instagramu mělo být reklamou, místo toho otevřelo staré rány.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Zápasník a chovatel velkých šelem Karlos Vémola zveřejnil na Instagramu video, ve kterém jeho lvi dostali do výběhu zavazadlo, údajně jako „test odolnosti“. VIP život zaznamenal, že šelmy kufr rozsápaly, kamery běžely a komentáře pod příspěvkem se během hodin proměnily v seznam všeho, co Vémolovi veřejnost dlouhodobě vyčítá: stísněný prostor, pochybné zacházení se zvířaty a fakt, že muž, který letos přišel o lvici Elsu kvůli chybějícím papírům, znovu používá šelmy jako reklamní kulisu. Tentokrát ale nešlo jen o estetický odpor. Každý další obsah se lvy se u Vémoly automaticky čte prizmatem toho, co se kolem jeho chovu děje na úřadech.

Proč tentokrát nejde jen o „drsný humor“

Kdyby video natočil kdokoli jiný, debata by možná skončila u otázky vkusu. U Vémoly ale existuje kontext, který z každého záběru se lvem dělá něco víc. Letos v červnu mu stát definitivně odebral lvici Elsu, důvodem byl neprokázaný původ zvířete. Podle Seznam Zpráv se úřady o odebrání pokusily už dvakrát v březnu, než proces dotáhly do konce. A nebyla to první šelma, o kterou přišel; v roce 2023 mu odebrali tygřici Rambu, opět kvůli původu.

Jenže papíry nejsou to nejhorší. Veterináři podle téhož zdroje řeší, že Elsa i další dva lvi v jeho chovu mají odstraněné drápy na předních tlapách. Zákon takový zákrok bez medicínského důvodu považuje za týrání. Trestní oznámení bylo podáno. A právě do tohoto prostředí přistálo video, kde lvi trhají kufr pro kameru.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Karlos "Terminator" Vemola (@karlos_terminator_vemola)

Co říká zákon o „malé kleci“

Komentující pod videem opakovaně zmiňují stísněný prostor. Pocitově to sedí, domácí výběh se se zoo srovnávat nedá. Ale tvrdá čísla existují a stojí za to je znát.

Vyhláška č. 213/2022 Sb. stanovuje pro chov lvů konkrétní minima:

• Venkovní prostor: 200 m² pro jednoho až dva lvy, každý další kus +100 m²
• Vnitřní prostor: minimálně 12 m² na jednoho lva, výška nejméně 2,5 m
• Teplota: přístup do prostoru s teplotou minimálně 15 °C
• Zabezpečení: přesně dané parametry ohraničení výběhu

Lev v Česku spadá mezi druhy vyžadující zvláštní péči, k chovu je potřeba povolení krajské veterinární správy ještě před jeho zahájením a u vybraných šelem platí navíc povinné čipování, evidence, odborná způsobilost i zákaz množení mimo licencované zoo. Od roku 2022 se přesto podle ministerstva životního prostředí v soukromých chovech narodilo přes čtyřicet mláďat velkých kočkovitých šelem. Stát problém vidí, ale nestíhá ho řešit.

Kufr jako riziko: přehnaná obava, nebo reálné nebezpečí?

Samotné kuře ve výběhu problém není, ale kufr ano. Ve veterinární literatuře je zdokumentovaný smrtelný případ lva v zajetí, který uhynul po pozření nedegradovatelné textilie; ta způsobila střevní obstrukci a torzi. Bez veterinárního posudku konkrétního videa nelze tvrdit, že k poškození v tomto případě došlo. Komentující ale na riziko upozorňovali oprávněně: nepoživatelný materiál, z něhož je kufr vyrobený, v dosahu šelmy je z hlediska welfare problém, který profesionální chovatelé eliminují.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Strach ve vlastním výběhu

Vémola sám nedávno popsal incident, který jeho vztah ke lvům osvětluje z jiného úhlu. Podle zdroje odkazujícího na jeho podcast vešel do výběhu s živou slepicí, lvice po ní vystartovala, srazila ho k zemi a on celou situaci shrnul slovem „strach“. Fyzický vstup do výběhu s krmením je vysoce rizikový i pro zkušeného chovatele; zákon ale bezpečnost nestaví na odvaze, nýbrž na povolení, zabezpečení prostoru a kvalifikaci. Právě tady se prolínají dvě roviny, které u Vémoly nejdou oddělit. O svých šelmách mluví jako o „kámoších“, zároveň je ale opakovaně zapojuje do komerčního obsahu ve chvíli, kdy jeho chov prochází úředním tlakem.

Lvi jsou součástí jeho značky stejně jako jeho vila Vémoland, fungují jako okamžitě rozpoznatelný šokový prvek. Po odebrání Elsy a debatě o drápech ale každý takový výstup nepůsobí jako extravagance, nýbrž jako reputační riziko. A to nejen pro něj, ale i pro značku, která si ho jako reklamní tvář vybrala; ve chvíli, kdy se pozornost okamžitě přesune z produktu na welfare a zákonnost chovu, reklama se mění v krizovou komunikaci.