Obecná škola: Ve filmu měl hrát i Václav Klaus. Svěrákovi mu nabídli roli, když byl ještě ministrem financí

Federální ministr financí měl sedět za poštovní přepážkou a pronést jedinou repliku: „Zaplatili?“ Na nabídku nikdy neodpověděl.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

Rok 1991, Barrandov chystá celovečerní debut Jana Svěráka podle scénáře jeho otce Zdeňka. Film o poválečné škole na pražské periferii ještě nemá definitivní obsazení a Svěrákovi hledají tváře, které by epizodním rolím dodaly rozpoznatelný náboj. Jednou z nich je Václav Klaus, v té době nejvýraznější ekonomická tvář země, muž, který řídí federální ministerstvo financí. Role? Poštovní úředník s jedinou větou. Klaus na nabídku nikdy nereagoval. Postava zůstala, jen za přepážkou nakonec seděla herečka Karla Chadimová. Tahle drobná epizoda ale otevírá mnohem širší příběh filmu, který vznikal jinak, než kdokoli plánoval, a přesto se z něj stala jedna z nejtrvalejších českých porevolučních klasik.

Miniúloha pro ministra

Představa je až komicky přesná: Klaus, tehdy čtyřiapadesátiletý architekt kupónové privatizace, by seděl za okénkem a stroze se zeptal „Zaplatili?“ Kontrast mezi skutečnou funkcí a filmovou figurkou byl zjevně záměrný. Svěrákovi do epizodních rolí rádi obsazovali výrazné veřejné tváře, ve filmu se nakonec mihli režiséři Irena Pavlásková, Karel Kachyňa i Jiří Menzel. Klaus by do téhle galerie cameo výstupů zapadl dokonale.

Proč přesně neodpověděl, nikdy veřejně nevysvětlil. Žádný rozhovor, žádné pozdější vyjádření. Spekulovat o uraženosti nebo nezájmu by bylo čistě domýšlení, ověřitelný je jen fakt, že nabídka odešla a odpověď nepřišla. Role poštovního úředníka ve filmografickém záznamu z roku 1997 figuruje pod jménem Karly Chadimové. Scéna přežila, jen se změnilo pohlaví za přepážkou.

Film, který měl režírovat někdo jiný

Klausova neodezva nebyla jedinou komplikací. Scénář Zdeňka Svěráka původně vůbec nemířil k jeho synovi. Obecnou školu měl natočit Vít Olmer, jenže ten se projektu vzdal kvůli Tankovému praporu. Barrandov tehdy podle Radiožurnálu oslovil produkci s otázkou, zda by to „nedali klukovi“. Tím klukem byl šestadvacetiletý Jan Svěrák, čerstvý absolvent FAMU. Obecná škola se stala jeho celovečerním debutem.

Proměnilo se i klíčové obsazení. Ředitele školy měl původně ztvárnit Marián Labuda, ale odmítl kvůli jinému natáčení. Roli převzal Rudolf Hrušínský, a dnes si ji bez něj málokdo dokáže představit. Podobně dopadl Igor Hnízdo. Jana Třísku, který v roce 1977 emigroval a z českých obrazovek zmizel, Svěrákovi obsadili mimo jiné proto, že byl, slovy Zdeňka Svěráka pro Respekt, „takový nečeský“. Tříska film podle Svěráka staršího doslova „opanoval“, a pro českou veřejnost se jeho návrat na plátno stal jedním z nejsilnějších momentů porevolučního filmu.

Čtyři hlasy proti třem

Premiéra Obecné školy připadla na 8. srpna 1991. Film sklidil domácí úspěch, ale jeho cesta k Oscarům byla těsnější, než se dnes zdá. Při výběru československého kandidáta na cenu Akademie v kategorii cizojazyčný film rozhodla komise poměrem 4:3, poraženým bylo Requiem pro panenku. Jeden hlas jinam a Československo by reprezentoval úplně jiný snímek.

Obecná škola nakonec nominaci získala. Na 64. ročníku Oscarů ale cenu odneslo italské Mediterraneo. Přesto samotná nominace zafungovala jako razítko kvality, které filmu zajistilo mezinárodní pozornost a doma potvrdilo status, který už měl u diváků.

Bohdalec, kde se přestalo učit

Obecná škola se natáčela v pražském Bohdalci a na Slatinách, v Elektrárenské ulici, v místech, která Zdeněk Svěrák znal z vlastního dětství. Nouzová kolonie sedmidomků, jejíž část je dnes kulturní památkou, dodala filmu autentickou poválečnou atmosféru bez nutnosti stavět kulisy.

Z původní scenérie toho dnes mnoho nezbývá. Část kolonie zmizela, území se proměnilo v mozaiku zahrádkářských osad a rezidenční zástavby. Ve školním areálu, kde se točilo, se už dávno neučí. Elektrárenská ulice ale díky filmu získala místo v kolektivní paměti, i když si to většina diváků při reprízách neuvědomuje.