Otec pil, pak zmizel. Alžběta Malá dlouho nevěřila žádnému muži, partnera nakonec potkala přes internet

Bylo jí čtrnáct, když otec jednoho dne odešel a už se nevrátil. Pravnučka Ilji Prachaře dnes otevřeně popisuje, jak se neodžitá ztráta přelévala do dospělého hledání lásky.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Alžběta Malá nepatří k herečkám, které osobní bolest balí do obecných frází o „těžkém dětství“. V rozhovoru u Čestmíra Strakatého v březnu 2025 pojmenovala mechanismus, který za sebou otcovo zmizení zanechalo: hon za lajky, fotky drahých věcí, potřeba udělat dojem, cokoliv, co vyplní místo po chybějícím přijetí. Nepopisuje jen následek. Popisuje vzorec, který si nesla roky, než ho začala rozkládat.

Čtrnáct let a prázdné místo u stolu

Otec Alžběty Malé měl problém s alkoholem. Přesné okolnosti jeho odchodu herečka veřejně neupřesňuje, říká jen, že „jednoho dne zmizel“ a že jí bylo čtrnáct. Při ročníku narození 1997 to vychází přibližně na rok 2011. Co se s ním stalo potom, v žádném z dostupných rozhovorů nerozvádí.

To, co rozvádí, je dopad. Po ztrátě otce začala hledat chybějící lásku jinde. Sama mluví o instagramové validaci: komentáře, obdiv, okázalý obraz navenek. „Žila jsem způsobem, který bych už nechtěla,“ řekla v podcastu. Není to zpověď oběti. Je to pojmenování toho, jak se trauma přelévá do zdánlivě nesouvisejících návyků, a jak dlouho trvá, než si člověk všimne, že substituuje.

Cesta k herectví, která nedává na první pohled smysl

Kariérní trajektorie Malé vypadá jako sled odboček. Začala scénickou tvorbou, po třetím ročníku byla ze školy vyhozena. Odmaturovala z grafického designu, rok studovala divadelní vědu, na DAMU se dostala až napodruhé, a po prvním ročníku odešla. „Z poměrů na pražské DAMU jsem onemocněla, musela jsem odejít,“ popsala později v pořadu TALK!.

Oproti standardní dráze „konzervatoř, DAMU, diplom, angažmá“ jde o oklikovou cestu, která by leckoho odradila. Malou ne. V březnu 2025 přiznala, že ji poslední rok a půl herectví neuživilo a přivydělávala si hlídáním dětí. Přesto ve stejném období:

• získala nominaci na Českého lva za hlavní roli v seriálu Smysl pro tumor,
• hrála v celovečerním filmu Bratři,
• účinkovala v projektu Pět let pro Českou televizi,
• od podzimu 2025 nastoupila do Ulice jako Helena Pátková.

Nominace na Lva za roli ženy s rakovinou a zároveň brigáda s hlídáním dětí, to je kontrast, který o české kultuře říká víc než jakákoliv debata o platech umělců.

Alkohol, abstinence a odmítnutí dědictví

S alkoholem má Malá „blízkou a nehezkou zkušenost“, jak sama říká. Ne vlastní, otcovu. Právě proto dnes veřejně podporuje abstinenci a účinkovala v Zápisníku alkoholičky. Téma pro ni není módní vlna, ale osobní linka, která se táhne od dětství.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Alžběta Malá (@alzbetamalaa)

Zajímavé je, jak zachází s rodinným jménem. Je pravnučkou Ilji Prachaře, jednoho z nejznámějších českých herců 20. století. S Davidem Prachařem se vídá v Doubici, ten viděl její Pět let a poslal jí dlouhou osobní zprávu, které si váží. Přesto o příbuzenství dlouho mlčela. Nepoužívala ho jako vstupenku, a když se informace zveřejnila, přinesl mediální zájem spíš tlak než výhodu.

Partner z internetu a práce na sobě

Podle dřívějších rozhovorů partnera poznala online. Identitu ani platformu veřejně nerozvádí, už v lednu 2023 ale mluvila o „příteli“ a v projektu Guru s ním hrála intimní scénu. Víc než romantický příběh ji ale v rozhovorech zajímá to, co předcházelo: roky, kdy hledala potvrzení na špatných místech, a terapie, které jí pomohly rozumět vzorcům zděděným z rodiny.

Neformuluje to jako univerzální radu. Říká, že její generace terapii používá, že je důležité porozumět rodinným vzorcům, ale „nezaseknout se“ v nich. Redakci VIPŽivot neuniklo, že v nejnovějším rozhovoru pro Novinky z léta 2026 mluví o cestování o samotě, o svobodě a nezávislosti. Zní to jako někdo, kdo se s prázdným místem u stolu naučil žít, ne ho ignorovat.

Proč její otevřenost funguje jinak

Veřejných zpovědí o těžkém dětství je v českém showbyznysu dost. Málokterá ale obsahuje tak přesné pojmenování mechanismu: chybějící otcovská láska → náhradní hledání přijetí ve veřejném obdivu → rozpoznání vzorce → práce na sobě. Malá nedělá z traumatu značku. Otevírá témata, kterým se jiní vyhýbají, a dělá to s věcností, která bulvární zkratku nepotřebuje.

Osmadvacetiletá herečka s nominací na Lva, bez dokončené vysoké školy a s brigádou na hlídání dětí. Příběh Alžběty Malé nedává jednoduchý závěr, a právě proto stojí za pozornost.