Zakažte čůrání na veřejnosti, řekla Leichtová v televizi. Internet jí připomněl, že už dávno zakázané je

Herečka v talkshow navrhla zakázat něco, co české právo postihuje už od roku 2017. Pokuta může dosáhnout až 20 000 korun.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Herečka Kristýna Leichtová se v talkshow Koťák Live moderátora Jakuba Kotka rozpovídala o tom, co dává na sítě a co za to schytává. VIP život zaznamenal, že debata se stočila ke kojení na veřejnosti a Leichtová vytáhla srovnání, které jí od té doby internet nepřestal připomínat. Pokud má společnost problém s kojícími ženami, argumentovala, měla by nejdřív zakázat mužům močení na veřejnosti. Jenže právě tady se její rétorika zastavila o zeď. Veřejné močení v Česku totiž zakázané je. A ne od včerejška.

Zákon, který Leichtová přehlédla

Herečka v kontextu debaty o zákazu kojení na veřejnosti prohlásila, že by se pak muselo zakázat i čůrání mužů na ulici. Směr argumentu byl čitelný, chtěla poukázat na dvojí metr. Společnost podle ní toleruje mužům chování, které je objektivně odpudivější než nakrmení dítěte. Problém nebyl v pointě. Problém byl v tom, že celý argument stál na předpokladu, který neplatí. Za močení na veřejnosti totiž už nějaký ten pátek hrozí postih. A internet její neznalost odhalil během minut.

Veřejné močení v Česku spadá pod zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, účinný od 1. července 2017. Slovo močení v něm sice nenajdete, zákon pracuje s kategorií znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení podle § 5 odst. 1 písm. f). V exponovanějších situacích může přicházet v úvahu i skutková podstata vzbudí veřejné pohoršení podle písmene e) téhož paragrafu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Praktické důsledky vypadají takto:

• Pokuta: až 20 000 Kč, při opakovaném spáchání do 30 000 Kč
• Kdo řeší: Policie ČR i obecní policie, obě mohou uložit pokutu příkazem na místě
• Když se nevyřeší na místě: věc putuje do správního řízení u obce

Obrana, která nepřiznala chybu

Po vlně reakcí se herečka vyjádřila na Instagram stories. A média se shodují, že chybu nepřiznala. Místo korekce hájila smysl srovnání, tedy že zákazy a společenská tolerance se v praxi u mužů a žen nevnímají stejně. A tady se debata rozštěpila na dva tábory. Kritici zdůrazňovali elementární právní neznalost: kdo chce argumentovat zákazem, měl by vědět, co už zakázané je. Obránci naopak říkali, že nejde o právnický rozbor, ale o sociální realitu, že muži na ulicích močí navzdory zákonu a společnost to přechází shovívavěji, než když žena na lavičce kojí.

Obě strany měly kus pravdy. Ale právě proto je rozdíl mezi „mít pointu“ a „mít pravdu“ tak podstatný. Leichtová mířila na reálný problém dvojího metru, jenže ho zabalila do tvrzení, které se dalo vyvrátit jedním vyhledáním v zákoně. A internet takové příležitosti nepouští.